Ornitologové z jižních Čech zvou na letní pozorování ptáků

Výzkum vede již od roku 1976 přírodovědné oddělení Prácheňského muzea v Písku, nejprve pod vedením RNDr. Karla Pecla, od roku 2002 jej organizuje RNDr. Jiří Šebestian. Cílem odchytové kroužkovací akce je dlouhodobé monitorování stavu populace ptáků v jedné z ornitologicky nejvýznamnějších Národních přírodních rezervací v České republice. Za tuto dobu bylo okroužkováno, změřeno, zváženo a všestranně vyzkoumáno přes 40 000 ptačích jedinců ze 112 ptačích druhů. Vloni k druhům, které za desetiletí ornitologové nachytali, přibyla senzace – na Řežabinci zaznamenali cetii jižní. Z laického pohledu jde o nezajímavého hnědého ptáčka, ale ornitologové jásali – šlo o teprve třetí výskyt v České republice, první na Písecku.

U opeřenců je šetrným způsobem zjištěn stav tukových zásob, celková kondice, pelichání či opotřebení peří. Pozorovány jsou také změny v počtech druhů během let i v jednotlivých biotopech. Důležitý je i odchyt ptáků, kteří již byli okroužkováni v minulých letech, u nich se zaznamenává například změna délky křídel a ocasů.
 

Ornitologové zkoumají pohlaví, věk i pelichání

Tábor ornitologů je možné navštívit denně v časech mezi 7. až 19. hodinou, ráno je aktivita ptáků nejvyšší, proto doporučujeme včasný příjezd. Profesionálové mezi sebe zvou všechny zájemce o přírodu, samozřejmě také začínající i pokročilejší ornitology. Odchyt je prováděn na třinácti stálých stanovištích, která jsou rozdělena do 3 územně-biotopových okruhů. Na stanovištích je nataženo celkem 222 metrů nárazových sítí. Odchycení ptáci jsou odnášeni do tábora, kde je každý exemplář podrobně popsán, okroužkován, zjištěna jeho kondice, tukové zásoby, určeno pohlaví a věk, stupeň pelichání a podobně.

Výzkumníci vás někdy s sebou vezmou i vybírat sítě, které jsou natažené na 13 stálých stanovištích reprezentujících tři biotopy. Nejčastěji chytanými druhy jsou rákosník obecný, rákosník zpěvný, budníček menší, rákosník proužkovaný a pěnice černohlavá. Ze zajímavějších druhů lze letos očekávat odchyt např. slavíka modráčka, slavíka obecného, rákosníka velkého, cvrčilky slavíkové, ledňáčka říčního a řadu dalších, v řežabineckých sítích skončila na jaře třeba i žluva hajní. A bude-li štěstí přát, může se do nástrah ornitologů zamotat i chřástal vodní, křepelka polní nebo dokonce některý menší dravec či sova. Každopádně téměř každá návštěva je odměněna možností vidět a fotit zblízka zajímavé ptáky a přitom se zeptat odborníků na různé zajímavosti.

Kroužkovací Akce Acrocephalus je otevřena i pro veřejnost, aby propagovala rezervaci Řežabinec, ochranu ptáků i celé přírody a její vědecké poznávání. V neposlední řadě slouží i k výcviku mladých adeptů kroužkování a budoucích biologů – většina dnešních profesionálních jihočeských ornitologů kdysi začínala Akcí Acrocephalus a řada z nich se sem dosud vrací. Přímo do tábora se dostanete pouze pěšky – autem je třeba zahnout při příjezdu do Ražic od Písku před železničním přejezdem doprava, na konci cesty auto zaparkujte u bašty. Poté se vydáte po naučné stezce po kraji rybníka Řežabinec, projdete kolem pozorovací věže a asi po 200 metrech již narazíte na tábor ornitologů.