Brambory: historie oblíbené potraviny, bramborové hostiny, slavnosti a příběhy

Už vám z vinobraní a dalších gastronomických slavností jde hlava kolem? Proč se tedy neinspirovat u jedné ryze domácí plodiny, bez které se neobejde žádná domácnost ani restaurace? Brambory totiž vůbec nejsou tak obyčejné, jak by se snad mohlo zdát – a navíc hrají hlavní roli na celé řadě zajímavých akcí.

Znáte rčení, že řemeslo má zlaté dno? Tradiční košíkářství ho má většinou pletené z proutí. Anebo ze slámy, rákosu, bambusu či lián: to záleží na tom, do kterého světadílu se podíváte. Jisté je, že košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě, výrobní postupy se během tisíciletí příliš nezměnily a daří se mu i v dnešní době.

Řekněte to květinou, a rozhodně neuděláte chybu: darovat voňavou a upravenou kytici je galantní a láskyplné gesto, ať už jde o rande, výročí, oslavu narozenin nebo usmíření. Víte ale, že podle květomluvy má každá květina svůj symbolický význam? A dokonce u některých druhů květin říká každý barevný odstín něco jiného? A že existuje květina, která vašemu protějšku sdělí něco jako „táhni k šípku“? A není to šípek?

Rádi cestujete po stopách českých filmů? Tentokrát se podíváme na filmové legendy jinak, a to od prostřených stolů. Nabídneme vám několik nezapomenutelných filmových dobrot: vypravte se s námi například do Kerska na Slavnosti sněženek a na kančí se šípkovou a se zelím, na knedlíky a noky (z filmu Pelíšky jistě víte, jaký je mezi nimi rozdíl) do restaurace Nok Nok anebo na tradiční české pivo.

Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice, dokonalá ve své jednoduchosti: to jsou obložené chlebíčky. Do pražského lahůdkářství Jana a Štěpánky Paukertových na Národní třídě se na ně chodilo ještě dřív, než vznikla samostatná Československá republika.

Kupujete biopotraviny a toužíte po opravdu dobrém jídle, připraveném z místních produktů? A chcete poznat vesnici, kde se skutečně žije ekologicky, v souladu s přírodou? Pojeďte s námi na několik výletů za tradicemi, které vám budou vonět i chutnat. Zastavíme se v několika restauracích, navštívíme biofarmy i místa, kde se vyrábí čistě přírodní kosmetika a čaje, a nakonec se vypravíme do Hostětína, vesnici v Bílých Karpatech. Tam je totiž bio téměř úplně všechno.

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Tradice nejsou jen pro velké, vrátka do pestrého světa starých řemesel se na mnoha místech otvírají také pro děti. Nechali jsme si poradit od odborníků v jednotlivých krajích a nabízíme vám přehlídku míst, kde objevíte spousty zajímavostí a vyzkoušíte si i společné rodinné tvoření. Co vás čeká? Třeba maškary, rýžování zlata, porcelánová školička, venkovské statky, sladké obří koláče zvané frgály, psaní husím brkem, výroba křehkých vánočních ozdob nebo městečko, přezdívané Valašský betlém. Popadněte děti a jedem!

Mát rádi dobré jídlo a pití? My také, a navíc právě pro vás máme tipy na food festivaly ze všech krajů České republiky. Užijte si s rodinou a přáteli báječné gastronomické akce pod širým nebem. Dopřejte si českou klasiku, zahraniční laskominy i jídla z neobvyklých surovin, a zažijte ono pověstné „nebe v hubě“. Portál Kudy z nudy vám přeje skvostné gurmánské zážitky a dobrou chuť!

My Češi, malí i velcí, sladké ovocné knedlíky milujeme, dokonce se pořádají soutěže v jejich pojídání, které jsou velmi oblíbené. Dosud nebyl překonán rekord z roku 2018, kdy pan Radim Dvořáček spořádal ve Vizovicích za hodinu neuvěřitelných 202 švestkových knedlíků! Známý Maxijedlík pan Jaroslav Němec jich zase zvládne 30 za tři minuty. Za historií tohoto pokrmu, osvědčenými recepty i tipy na místa, kde skvělé knedlíky ochutnat, se vydejte s Kudy z nudy.

Jídlo se má nejen s vášní konzumovat, ale je také dobré o něm přemýšlet. A při onom přemýšlení si třeba i hrát, objevovat, experimentovat a společně se bavit a navíc se i poučit. To vše nabízí expozice Gatroherna v pražském Národním zemědělském muzeu.

Na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu.

Kotulova dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova.

Bio farma v Sasově u Jihlavy se věnuje chovu prasat, skotu, ovcí a koní. V posledních letech nabízí bio vepřové i vyzrálé bio hovězí maso z venkovního chovu a vlastních faremních jatek, bio uzeniny z vlastního masa, stejně jako bio brambory.

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 23? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let od postavení prvních jesliček a první zmínky o městě Orlová, 700 let od založení kláštera na Starém Brně, rozkvět jihočeského rybníkářství i rok 1623, kdy Komenský dokončil knihu Labyrint světa a ráj srdce. Uplyne také 300 let od prvního osvětlení Prahy a smrti Jana Blažeje Santiniho, 200 let od dokončení kolonády na Reistně v Lednicko-valtickém areálu a sto let od narození a úmrtí řady slavných osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Středověk byl sice temný, ale člověk je tvor pohodlný, a tak si buďte jisti, že ti, kdo na to měli, si skvěle jedli už ve středověku. A teď ruku na srdce – kdo z vás by si nepřál takovou opravdovou středověkou žranici zažít na vlastní chuťové pohárky? Všechny ty nadívané věci s jablky mezi čelistmi či v zobácích, jak to známe z filmů… Podívejte se na naše tipy a vyberte si, kam se za středověkou krmí vypravíte.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Mezi Ovčím vrchem a Krasíkovem leží bývalý knížecí poplužní dvůr, který přestal chátrat a opět pomalu ožívá. Najdete zde např. mydlárnu, bistro s venkovním sezením, sýrárnu, možnost jízdy na koních a v bryčce, ale i řadu kulturně-společenských akcí.

Krátkou procházkou pod vrcholem Plešivce o dléce cca 750 m vás budou provázet dřevěné sochy mýtických bytostí Krušných hor. Stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět.