Speciální vlaky pojedou od rakousko-českých hranic do Prahy. V historickém vlaku s názvem
„T. G. M.“ pojede prezident
Masaryk v podání herce
Otakara Brouska a jeho kostýmovaný doprovod. Doprovázet je bude skupina
legionářů. V čele tohoto vlaku bude rakouská
parní lokomotiva 310.23 „Hrboun“, zapůjčená ze železničního muzea ve Strasshofu, která typově odpovídá lokomotivě, která vedla vlak před sto lety. Ve vlaku budou zařazeny dva vozy ze sbírek Národního technického muzea: osobní vůz Ca 4-5086 z roku 1931 přezdívaný „pancéřák“ a salónní
vůz Františka Ferdinanda d‘Este Aza 1-0086 z roku 1909, který používali i českoslovenští prezidenti a který pamatuje jako jediný z vozů vlaku rok 1918. Dále budou historický vlak tvořit Masarykův salonní vůz Českých drah z roku 1930, další dva „pancéřáky“ a doprovodný vůz lokomotivy.
Druhá souprava bude sloužit veřejnosti. Tento vlak s názvem
„100 let spolu“ budou tvořit novější vozy soupravy Retro Ostravan a v jeho čele bude vícesystémová lokomotiva řady 380 s unikátním polepem k výročí
100 let republiky. Cestující z doprovodného vlaku budou mít možnost vždy přivítat Masarykův vlak a jeho doprovod na nádražích v jednotlivých městech, jelikož do jednotlivých destinací se budou oba vlaky v průběhu své cesty předjíždět. Vzpomínková akce po programech na nádražích v jednotlivých městech vyvrcholí slavnostním
příjezdem do Prahy a průvodem na Václavské náměstí k soše sv. Václava.
Salónní vůz Františka Ferdinanda d´Este Aza 1-0086 (1909) Salónní vůz Františka Ferdinanda d´Este Aza 1-0086 vyrobila roku 1909 největší vagonka na území tehdejšího Rakouska-Uherska, slavný smíchovský závod Ringhoffer. Konstrukční rychlost 120 km/h stavěla vůz v době, kdy se automobily pohybovaly v průměru kolem 30 km/h, do kategorie dopravních prostředků světové špičky. Konstrukci a vnější vzhled vozu inspirovaly klasické rychlíkové vozy c. a k. státních drah navržené prof. Karlem Gölsdorfem. Návrh interiéru zpracoval dle požadavků arcivévody profesor umělecko-průmyslové školy architekt Jiří Stibral. Na žádost československé vlády, podané roku 1919, se vůz z rozhodnutí repatriační komise dostal roku 1924 definitivně pod ČSD. Před zařazením do soupravy vládního vlaku ČSR však prošel roku 1925 rekonstrukcí. Došlo k výměně nábytku v prostoru salonu, aby mohl sloužit i k případným komorním jednáním. Jedno kupé bylo upraveno na skladové s nouzovým lůžkem. Došlo i na dosazení antény pro příjem rozhlasu. Během první republiky vůz ke svým cestám používal zejména ministr zahraničí Edvard Beneš. Po jeho odchodu do exilu jím až do roku 1945 cestoval prezident Emil Hácha. K roku 1966 pak ČSD vůz vyřadily z provozu a roku 1970 převedly na
NTM. Poslední velkou opravou prošel v letech 2009-2010.