Masarykovo nádraží v Praze

Nádraží státní dráhy (dnes Masarykovo) je nejstarší nádražní stavbou centru Prahy a zároveň nejstarším provozovaným koncovým nádražím v Evropě (vůbec prvním pražským kolejovým nádražím však bylo dnešní nádraží Praha-Dejvice postavené v roce 1830).

Po roce 1835 byla zahájena stavba Severní státní dráhy císaře Ferdinanda z Vídně přes Brno, Olomouc, Českou Třebovou, Pardubice, Kolín, která musela nutně vyústit v Praze.  Pro „dražiště“ bylo zvoleno místo na okraji dolního Nového Města, okrajové místo na tehdejší periférii, u hradeb, kde bývaly domy, ohrady a zahrady chudé s chatrčemi i bohaté s vilami.  Stavba nádražního objektu trvala 9 měsíců a pracovalo zde 4 tisíce dělníků. Nádraží bylo vystavěno společenstvím firem bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny podle plánu Ing, Antonína Junglinga za dozoru vídeňského architekta P. Sprengera.
 
Začalo se budovat po obou stranách městských hradeb mezi Novým Městem a Karlínem. Staré hradby byly zbourány a v nově postavené hradební zdi bylo zhotoveno šest nových bran pro příjezd a odjezd vlaků, které se večer uzavíraly. Část nádraží za branami byla několika násobně větší. Byla zde skladiště, dílny, výtopny, točny, sklady uhlí, dříví, kolejnic apod. První vlak přijel na nádraží 20. 8. 1846.  Stavba byla dokončena v roce 1845 a pražské státní nádraží se tehdy stalo koncovou stanicí železnice císařsko královské Severní státní dráhy Rakousko-Uherské monarchie. Pravidelný veřejný provoz byl na trati zahájen 1. září 1845. Příležitosti svatební cesty Františka Josefa I. a císařovny Alžběty Bavorské byl na nádraží postaven vládní salonek, který můžete obdivovat dodnes v rámci Dnů otevřených dveří.
 
Nádraží původně sestávalo ze dvou samostatných dvoupatrových budov, jedné příjezdové a druhé odjezdové. Dřevěné prosklené zastřešení nástupišť a haly mezi budovami podepřené litinovými sloupy pochází z roku 1862. O 7 let později tu vyrostla budova restaurace na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice. Nádražní budovy a zastřešení jsou postaveny ve stylu vrcholného empíru a klasicismu v kombinaci s tehdy moderní, nastupující architekturou romantické novorenesance. V roce 1922 byla k nádraží přistavena ještě pošta na východní straně odjezdové budovy. 
 
Odjezdová budova má dvě věže s hodinami. Uvnitř je velká hala s pokladnami, čekárna a pošta. Na opačné straně byla postavena příjezdová budova a dvorana se skleněnou střechou. Sídlila zde policejní stráž a celnice. V roce 1866 byla postavena dvoupodlažní budova s prodlouženým zastřešením nástupišť. Čelo z litinových článků směřuje do Havlíčkovy ulice.
 

Prag Staatsbahnhof i Praha-Střed

V průběhu historie se velmi často měnil samotný název dnešního Masarykova nádraží – za posledních 170 let sedmkrát: do roku 1862 se nádraží jmenovalo prostě „Praha (Prag)“, mezi lety 1862 až 1919 Praha státní nádraží (Prag Staatsbahnhof), za první republiky (do roku 1940) to bylo Praha Masarykovo nádraží, za protektorátu Praha Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof), od roku 1945 do 1952 Praha Masarykovo nádraží a za komunistické éry až do roku 1990 Praha-Střed. Od března 1990 až se opět jmenuje doposud Praha Masarykovo nádraží.

Rekonstrukce Masarykova nádraží 2024 – 2027

Nádraží v současné době prochází největší proměnou ve své historii. Kolejiště překlene unikátní platforma, která zkrátí přístup na nástupiště z okolních čtvrtí a současně nabídne novou odpočinkovou zónu. Kromě nadstavby dojde také k radikální proměně nástupišť i jejich okolí. Hotovo má být v roce 2027. Nádraží se rozšíří nejen o počet kolejí – rekonstrukce umožní zvýšit traťovou rychlost.

Platforma nad kolejištěm propojí Florenc s Hybernskou ulicí a Masarykovo nádraží s Hlavním nádražím, i přístup k budově „Masaryčka“ architektonického studia Zahy Hadidové, která byla dokončena koncem roku 2023. Pro cestující vznikne nový prostor, kde budou mo ci čekat na vlak. 
 

Železniční muzeum NTM

Národní technické muzeum postupně buduje v areálu bývalé železniční výtopny a dílen na Masarykově nádraží železniční a elektrotechnické muzeum. Muzeum má ve sbírkách víc než 130 železničních vozidel, která jsou zatím uskladněná v depozitáři v Chomutově. Do nového železničního muzea se vyberou jen ty nejvzácnější kusy. Bude zde zhruba třetina sbírky, to znamená zhruba 48 kolejových vozidel, jak lokomotiv, tak vagonů. Do depa se tak vrátí nejrychlejší parní lokomotiva, jedničkový albatros nebo známá lokomotiva Ušatá. Perlou expozice bude salónní vůz Františka Ferdinanda d'Este z roku 1905. Expozice železnic ponese název "Dvě století železnice", druhou samostatnou expozicí bude "Svět v sítích", kde bude prezentován vývoj v oblasti elektrotechniky a to jak silnoproudé, tak i slaboproudé.

V roce 2023 NTM zrestaurovalo dvě vzácné lokomotivy: 210.001 „Serényi“ a 411.019 „Conrad Vorlauf". Lokomotivy mají velkou dokumentační hodnotu a stanou se stěžejními exponáty připravovaného Muzea železnice a elektrotechniky. Oba stroje zaujmou v plánovaných expozicích muzea důležité místo. Lokomotiva Serényi bude vítat návštěvníky přímo ve foyer muzea a bude je zvát k prohlídce expozice železniční dopravy. Lokomotiva Conrad Vorlauf bude v hlavním výstavním prostoru na jedné z průběžných kolejí stát v čele soupravy historického nákladního vlaku složeného z restaurovaných nákladních vozů různého určení i původu.

První etapa přípravných prací, tzn. zahájení výběru dodavatelů, zejména pro projekt, byla započata na přelomu let 2020 až 2021. Dokončení projektových prací je předběžně plánováno na období 2024 až 2025 a samotná stavební realizace včetně dokončení celého projektu a zpřístupnění Muzea železnice a elektrotechniky veřejnosti je uvažována k datu 28. října 2028, kdy si budeme připomínat 110. výročí vzniku Československé republiky.