
Chystáte se do
Krkonoš, kde chcete čas strávit opravdu aktivně? Pak příjměte naši výzvu a zkuste zdolat zdejší tisícovky, mnohé z nich
patří k vůbec nejvyšším horám v Česku. K nastoupání výškových metrů samozřejmě nebudeme využívat lanovky, ale vyjdeme na vrchol nebo alespoň na hřeben pěkně
po svých odspodu. Některé hory jsou turistům nepřístupné a proto se jim budeme snažit přiblížit po legálně
značených turistických stezkách tak, abyste si je mohli ve svém pomyslném seznamu "odškrtnout". A kam se vypravíme? Trasy povedou většinou z
Pece pod Sněžkou anebo od
Špindlerova Mlýna.
Pěší výstup na Sněžku pro drsňáky
Sněžka (1603 m) určitě nepatří do kategorie zastrčených míst, když je ale cílem cesta, nadto ještě ta
nejobtížnější ze všech, lze předpokládat, že na ní nepotkáte nekonečnou řadu turistů směřujících tamtéž. Na horské putování s převýšením více než 800 metrů se vydejte z
Pece pod Sněžkou divokým
Obřím dolem. Mezi
Sněžkou,
Pecí pod Sněžkou a
Studniční horou vymodeloval zážez do terénu
čtvrtohorní Úpský ledovec. Masa ledu o délce 4 kilometry a mohutnosti až 100 metrů vybrousila do krajiny mohutné údolí zvané
Obří důl. Na trase vás čeká
soustavné stoupání, ujdete
6,6 kilometru a celkově zdoláte převýšení 817 metrů. Od kaple v
Obřím dole vás až za Rudnou rokli provede naučná stezka
Zkáza krkonošského lesa, která seznamuje s životním cyklem smrkového lesa. Po vystoupání posledního úseku
Obřím dolem vás modrá značka vyvede k
bývalé Obří boudě. Poslední kilometr na vrchol Sněžky bude nejvytíženější, ale k dosažení vrcholu nezbytný. Pokud si tedy výšlap na vrchol v Čechách nejvyšší chcete užít v poklidu, volte vedlejší sezonu. Není-li ve vašich silách vyhnout se letním prázdninám, pak
vyrazte brzy po ránu a vždy ve
všední den. Dolů ze
Sněžky zkuste pro změnu
Stezku horských nosičů přes
Růžohorky, do
Pece dojdete po zelené k rozcestí Pod Větrníkem.
Nepřístupné krásky Luční a Studniční hora
Luční hora (1556 m) a
Studniční hora (1555 m) představují druhou a třetí nejvyšší horu České republiky (Luční hora se někdy uvádí také o výšce 1555 m). Obě jsou tedy po
Sněžce nejvyšší a obě jsou stejně
nepřístupné. Na samotný vrchol tedy nevystoupáme, ale můžeme
vyjít do sedla mezi nimi, k bývalé kapličce, dnes
Památníku obětem hor. O pár desítek metrů níže pak lze nabrat síly v
Luční boudě. Výlet pro horaly doporučujeme ze
Špindlerova Mlýna od
Boudy U Bílého Labe, jak jinak než
Údolím Bílého Labe. Po náročné avšak nádherné stezce stoupá i dáková trasa
Via Czechia – severní. Vyjdete u
Luční boudy zamířit můžete k
Památníku, který se tyčí mezi oběma horami v nadmořské výšce 1 508 m. Horalům pak doporučujeme sejít zpět k
Luční boudě a Starou Bucharovou cestou po červené objevit
skrytá zákoutí nejvyšších míst Krkonoš – Rennerovu studánku a
Kozí hřbety s
vyhlídkou. Cesta tudy je opravdu vhodná více pro horské kozorožce či kamzíky, než pro dvounožce, takže si výkonnostní sportovci přijdou na své.
Vyhlídka Kozí hřbety na
hoře Krakonoš (1422 m) patří k nezapomenutelným. Úbočím
Kozích hřbetů přijdete nad
Tetřeví důl a dále do Svatého Petra.
Vysoké kolo, Velký Šišák a Sněžné jámy

Tipnete si, jaká je naše čtvrtá nejvyšší hora? Leží na hlavním hřebeni, na česko-polské hranici, kudy vede
Cesta Česko-polského přátelství. Jak již správně tušíte, jedná se o
Vysoké kolo (1510 m). Z české strany se až na vrchol sice nedostanete, ale z polské ano. A aby se to nepletlo, Poláci říkají Vysokému kolu
Wielki Szyszak. S Velkým Šišákem ale máme trochu problém, protože hora stejného jména se nachází přímo na stezce
Česko-polského přátelství. Český
Velký Šišák (1410 m) nad Černým sedlem je dokonce menší než
Malý Šišák (1440 m) nedaleko Slezského sedla. Název tak nejspíše odkazuje na polský Velký Šišák (1510 m). Výlet k Šišákům, na Vysoké kolo a ke
Sněžnám jámám začněte nejlépe v Slezském sedle u
Špindlerovky, kam vás vyveze autobus ze
Špindlerova Mlýna. Jde o
velmi náročnou trasu, takže nám autobus pomůže dostat se rychleji na start. Po mírně, avšak po celou dobu, stoupající
Cestě Česko-polského přátelství, minete
Dívčí kameny,
Mužské kameny, až dorazíte k útulně Pod Smělcem v
Černém sedle.

Dále vás čeká
výstup na český Velký Šišák (1410 m) a
traverz pod Vysokým kolem na polské části hor. Vzpomínáte na kozorožce z Kozích hřbetů? Tak tady už nejde o metaforu, ale holý fakt. Dávejte pozor pod nohy, snadno tu lze uklouznout po kamenité stráni a navždy spanout do Sněžného kotle... Kdo trpí závratí, neměl by se dívat dolů. Po překonání tohoto náročného úseku (obzvláště nebezpečného při zbytcích sněhu), lze po
neznačené stezce vystoupat až
úplně na vrchol Velkého Šišáku (Wielki Szyszak), odkud se vám otevře krásný rozhled. Také vyhlídky na
Sněžné jámy a výhled od polského vysílače jsou přímo fantastické. Od hranice se vraťte do Česka po žluté
Koňské stezce, která vás přivede k
Labské boudě. Až načerpáte sílu, připravte se na
krkolomné klesání k
Labskému vodopádu a cestu
Labským dolem. Přivede vás do centra
Špindlerova Mlýna.
Prozkoumejte Krkonoše při výstupu na Sněžku nebo pěších trasách po česko-polské hranici. Objektivní příroda a historické boudy dodávají čar horským dobrodružstvím.
Nejvyšší horou v Krkonoších je Sněžka s nadmořskou výškou 1603 metrů.
Přístupným vrcholem je Sněžka, zatímco Luční hora a Studniční hora nejsou turistům přístupné a vyjde se pouze do jejich sedla.
Cesta je charakterizována jako náročný horský výstup s divokým terénem a převýšením přes 800 metrů.
Luční bouda se nachází 4 km od vrcholu Sněžky v první zóně Krkonošského národního parku a nabízí přístřeší, pohostinnost a domácí pivo Paroháč.
Dívčí kameny jsou skalní útvary na česko-polské hranici, známé pro své nádherné výhledy a přírodní krásu.
Něké z dalších zajímavých stezek zahrnují cestu Česko-polského přátelství, Stezku horských nosičů a trek Via Czechia - severní.
Obří důl je mohutné údolí vyhloubené působením ledovců a je známé svou cennou flórou a historickým sběrem léčivých bylin.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.