
V
neděli 17. srpna 2025 se na
poutním místě ve Skocích bude konat
tradiční pouť ke cti Panny Marii Nanebevzaté,
největší mariánský svátek liturgického roku ve Skokách.
Poutní mše svatá začne
ve 14:00 hodin. Celebrovat ji bude P. Vladimír Slámečka. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je jeden z
nejdůležitějších mariánských svátků. Vyjadřuje, že Marie jako matka Ježíše Krista již dosáhla života „v dokonalé a oslavené tělesnosti“. Toto učení vyznává římskokatolická církev, pravoslavné církve a část církví anglikánské tradice.
Historie tohoto svátku spadá již
do 5. století, kdy se začal slavit v Jeruzalémě. V následujícím století svátek začal slavit celý křesťanský Východ a od 7. stol. byl slaven i v Římě. Během pozdějších dob se Nanebevzetí Panny Marie stávalo nejčastějším titulem mariánských kostelů.
Dogma o Nanebevzetí Panny Marie vyhlásil v roce
1950 papež Pius XII. Podle něj byla na konci svého pozemského života matka Kristova vzata s duší i tělem do nebeské slávy.
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie slaví církev v polovině srpna.
Za zázračným obrazem „Panenky skákavé“ do Skoků

Ve
Skokách nedaleko
Žlutic bývalo jedno z
nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách, proslavené stejně jako dodnes známé Lurdy zázračnými uzdraveními, a zdejší "panenkou skákavou", Pannou Marií Skokovskou.
Kolem něj stávala
obec Skoky, dříve též Mariánské Skoky, německy nazývaná Stock či Maria Stock. Bývalo zde jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách, proslavené stejně jako dodnes známé Lurdy zázračnými uzdraveními, a zdejší "Panenkou Skákavou",
Pannou Marií Skokovskou.
Úpadek obce i poutního místa nastal po roce 1945, kdy byly Skoky poprvé vysídleny, protože zdejší obyvatelé byli
Němci. Druhé vysídlení přišlo v padesátých letech, protože
noví obyvatelé nechtěli podlehnout tlaku komunistické kolektivizace, a tak ti nejodbojnější odešli a jejich majetky převzal stát. A třetí a poslední vysídlení přišlo koncem let šedesátých, když
starou a jedinou silnici od Žlutic
zaplavila údolní
přehrada na Střele a zbyla jen rozblácená polní cesta z druhé strany, z náhorní plošiny od osady Polom.

Zůstal tu stát
krásný kostel, bývalý poutní
hostinec poblíž,
kaplička,
hřbitov a terasy ve svahu. Na věžích kostela bývaly hvězdy. V roce 2006 kostel přepadli
lupiči měděného plechu, kteří báně věží rozřezali a hvězdy shodili na zem. Na zem se přitom zřítil také jeden z nich a díky tomu byli dopadeni. Tehdy se zde stal další ze zázraků, mladý zloděj ten smrtelný pád přežil.
Dnes probíhají ve Skokách
záchranné práce, a tak se snad jednou hvězdy na vrcholky věží zase vrátí a s nimi i nový život do tohoto krásného místa. Do Skoků vede
značená stezka, která začíná u
kláštera v Teplé a kopíruje staré poutní cesty, kterými do
Skoků po staletí mířily zástupy poutníků.
Ponořte se do bohaté historie a kultury poutního místa Skoky, známého zázračnými uzdraveními a Slavností Nanebevzetí Panny Marie.
Poutní místo Skoky je proslavené zázračnými uzdraveními a zdejší 'panenkou skákavou', Pannou Marií Skokovskou.
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie se koná v neděli 17. srpna 2025 ve Skokách.
Mši svatou na Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie bude celebrovat P. Vladimír Slámečka.
Římskokatolická církev, pravoslavné církve a část církví anglikánské tradice uznávají, že Marie byla na konci svého pozemského života vzata s duší i tělem do nebeské slávy.
Historie svátku Nanebevzetí Panny Marie sahá do 5. století, kdy se začal slavit v Jeruzalémě a postupně se rozšířil do celého křesťanského Východu.
V roce 2006 lupiči měděného plechu přepadli kostel ve Skokách, poškodili báně věží a hvězdy z věží shodili na zem. Při této události jeden z lupičů přežil smrtelný pád, což bylo považováno za zázračné.
Po roce 1945 nastal úpadek poutního místa Skoky, kdy obec byla postupně vysídlená v důsledku válečných a politických změn.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.