Sami zjistíte, že
Plzeňsko a
Postřelí, tedy oblast lemující
řeku Střelu, nabízí tolik zajímavostí, že vám na ně rozhodně jediný víkend stačit nebude. Což je vlastně skvělá zpráva: tentokrát se soustředíme na prohlídky
zámků,
klášterů a
muzeí, příště si přibalíte kola a můžete se vydat třeba na
výlet po barokních cyklotrasách na Plzeňsku nebo do hlubokých lesů
přírodního parku Manětínská. Na ty je ale zatím dost času, teď nasedáme do karavanu a jedeme vstříc naší první zastávce.
Plasy: klášter, muzeum a pivovar
Pokud vaše cesta do
Postřelí začne na sjezdu z dálnice v
Plzni, městečko
Plasy se vám samo připlete do cesty. Leží přímo v údolí řeky Střely a láká na prohlídky obřího
cisterciáckého kláštera, jemuž dal současnou podobu mistr barokní gotiky
Jan Blažej Santini. V létě 2023 tu otevřeli novou
prohlídkovou trasu zámek Metternichů, pokud si ovšem chcete prohlédnout unikátně vyřešený vodní, větrací a tepelný systém, lístky je potřeba rezervovat s velkým předstihem.
Fandům
technických památek uděláte radost zastávkou v
Centru stavitelského dědictví. Pobočka
Národního technického muzea v Praze našla domov v nově opraveném hospodářském zázemí plaského kláštera. Expozice se věnuje všem oblastem tradičního stavitelství, je tu i velká dětská herna a je potřeba počítat s tím, že prohlídka se může opravdu hodně protáhnout. O vaše občerstvení se před další cestou postará obnovený
Knížecí pivovar se stylovou
pivovarskou restaurací, na velkých parkovacích plochách u kláštera můžete s karavanem zůstat i přes noc.
Manětín aneb západočeský Kuks
Další zastávkou je
Manětín, městečko vyzdobené desítkami barokních soch a sousoší. Děkovat za ně můžeme
rodu Lažanských z Bukové, kterým panství patřilo více než 300 let. Když městečko na začátku 18. století vyhořelo, Lažanští ho nechali postavit znovu. Projděte se po barokních terasách na náměstí, po
zámecké zahradě s obnovenou oranžerií, a nenechte si ujít ani prohlídku
zámku. Parkovat se dá přímo v centru před zámkem.
Místní raritou je
kolekce portrétů služebnictva a dalších lidí z okolí
Marie Gabriely Lažanské: jsou na nich kuchařky, nosiči nosítek, komorné, pradleny, správce panství, výběrčí daní nebo hraběnčin zpovědník. Pláten je celkem třináct, postavy jsou namalované v životní velikosti a na rubu obrazů jsou dokonce informace, o koho šlo. Portrét hraběnky se čtyřmi dětmi najdete přímo na terase lemované kamennými vázami a sochami ctností – možná právě kvůli nim se Manětínu říká „
západočeský Kuks“. Hraběnka s dětmi je zobrazena na kolébce v alegorii Lásky. Dokážete ji najít?
Kostel duchů v Lukové a čerti ze Žlutic
Pokud máte čas a chuť, další zastávkou může být jedna z kuriozit
Plzeňského kraje,
kostel v Lukové se sádrovými sochami věřících. Daleko častěji se ale setkáte s tvrzením, že jde o sochy duchů, a kostel kvůli nim bývá řazený mezi
nejstrašidelnější místa na světě. Pro nás je ovšem mnohem zajímavější to, že „duchové“ se Lukové postarali o příval návštěvníků a z jejich peněz se postupně daří zanedbaný venkovský kostelík opravovat.
Parkoviště najdete před obcí, zvlášť s velkými karavany ke kostelu nejezděte, je tam málo místa. U Lukové je možné i přenocovat.
Další den vás čekají
Žlutice, město s hezkým svažitým náměstím, zajímavým
muzeem a atrakcí pro děti. Pod gotickými a renesančními domy na žlutickém náměstí se totiž dochovaly místy až dvoupatrové sklepy, v nichž se usadili čerti.
Pekelné sklepy mívají otevřeno o letních prázdninách; bát se nemusíte, jen je dobré vzít si teplejší oblečení, ve sklepech je chladno.
Za Janem Žižkou na Vladař a s Josefem Váňou do Chyší
V krajině kolem
Žlutic najdete několik lákadel. Můžete se vypravit třeba na
vrch Vladař, kde se v roce 1421 opevnili v kamenných valech husité vedení
Janem Žižkou z Trocnova. Po třech dnech v sněhové bouři se jim podařilo vyklouznout z obklíčení a uprchli do bezpečí. Kousek od Vladaře má své tréninkové středisko
Josef Váňa, a tak jsme na
Kudy z nudy pro zájemce připravili výlet ze
seriálu S osobností na procházku, a to z
Chyší do Mlýnců a na vrch Vladař s Josefem Váňou.
A konečně je tu také městečko
Chyše se
zámkem, jemuž rodina Lažanských vrátila někdejší lesk. Můžete se také zastavit v
zámeckém pivovaru s pivovarskou restaurací a na jednom z prohlídkových okruhů zjistit, jak se pobyt na zámku odrazil v literárním díle spisovatele
Karla Čapka. Parkoviště najdete přímo na Žižkově náměstí před zámkem.
Na pouť do poutního místa Skoky
Možná jste už někdy slyšeli udivené zvolání „Panenko skákavá!“ Sice patří spíš do slovníku našich babiček, ale má reálný základ: za vším stojí
poutní místo Skoky. Odlehlé místo v lesích nad Žlutickou přehradou proslavil zázračný obraz, který podle Panny Marie Pomocné z německého Pasova namaloval toužimský malíř
Johann Wolfgang Richter. Panenka Marie na něm skutečně skákala: obraz totiž byl v kostele zavěšený na složitém systému pák a kladek, aby se mohl přesouvat z místa na místo. Jenže mechanismus se občas zasekl a obraz pak zvláštně a trhavě poskakoval.
Ještě v roce 1945 měly Skoky kromě kostela bezmála třicet domů, dva hostince, faru, školu a obchod, kováře, tesaře i koláře. Po druhé světové válce přišlo vysídlení původních obyvatel, další ranou byla stavba přehrady, která zatopila jedinou silnici od
Žlutic. Zbyl jen kostel, bývalý poutní hostinec, kaplička, hřbitov, terasy se zbytky domů a krásná opuštěná krajina s jedinečným geniem loci.
O znovuzrození poutního místa a jeho oživení pečuje
klášter Teplá společně se
spolkem Pod střechou. Podařilo se jim obnovit
Skokovskou poutní cestu, vyčistit hřbitov a opravit márnici, a také v roce 2022 pořídili
nové zvony. S karavanem se dá dojet až na parkoviště u kostela, nebudete ale stát na rovině a v době poutí a dalších akcí se budete jen obtížně otáčet. Parkovat se dá i u cesty, než se začne strmě svažovat do údolí.