Stejně jako dnes i v době
první republiky se na bankovkách objevovaly návrhy a kresby významných
umělců, výjimečné svým výtvarným ztvárněním. A podobně jako v jiných zemích i na těch československých byly často
podobizny významných politiků a spisovatelů.
Rašín, Štefánik a malířova dcera
Kdykoliv kdokoliv sestavuje
žebříček nejkrásnějších bankovek mladé republiky, na čelních místech se umisťují ty, jejichž autorem je
Alfons Mucha. Stal se autorem naší první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny i pětisetkoruny. Z desetikorunové i padesátikorunové bankovky se dívá jeho
dcera Jaroslava, na platidla zakomponoval i portrét své
manželky. Návrhy papírových bankovek pro samostatnou republiku ale provázel velký shon, proto se tiskly v různých tiskárnách a podílela se na nich řada výtvarníků, někdy peníze navrhovala přímo tiskárna, kde se platidla vyráběla.
Zatímco Muchovu dceru veřejnost neznala, na dvacetikorunové bankovce z roku 1926 se potkaly dvě politické ikony Československé republiky,
Alois Rašín a
Milan Rastislav Štefánik. Zvláštností je to, že se dvě tváře dělí o jedno platidlo, protože většinou platí, že co bankovka, to osobnost. Například na stokoruně z roku 1931 je zobrazen
první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, o pár let mladší tisícikorunu zdobil portrét
Františka Palackého. Mimochodem, ten se na dnešní bankovky vrátil po několika desetiletích, a to dokonce na peníze téže hodnoty. Na dalších bankovkách první republiky byli zpodobněni
Karel Havlíček Borovský či
Josef Jungmann. Ten měl ovšem smůlu: měl být na papírové pětikoruně, jejíž vydání se chystalo v roce 1938. Bankovka ale nikdy nebyla uvedena do oběhu, v Protektorátu Čechy a Morava platily docela jiné peníze.
Tajemná dáma z pětitisícovky
První československé peníze se kvůli nedostatečnému technickému vybavení domácích podniků
tiskly i v zahraničí, například v Rakousku a v Americe. Na nekvalitní bankovky bez ochranných prvků na obyčejném papíře si záhy troufli
padělatelé; k nejoblíbenějším mezi nimi patřila
pětitisícovka. Protože byla stažena z oběhu už za dva roky, dnes je mezi sběrateli
nejvzácnější a nejdražší; pokud byste ji našli doma, můžete za ni získat zhruba tři miliony.
Byla by to ale dost velká náhoda, v soukromých a veřejných
sbírkách po celém světě se jich podle znalců dochovaly necelé čtyři desítky. Než se sběratelsky nejvzácnějšího československého papírového platidla zbavíte, prohlédněte si portrét dámy v medailonku. Ne, není to rakouská císařovna Alžběta zvaná
Sisi, jak se mnozí domnívali, ale stejně půvabná, leč naprosto neznámá manželka
Heinricha Leflera, jednoho z rytců. Zkrátka dostat se na platidla mohly nejen
celebrity, ale i obyčejní lidé, stačilo mít správné známosti.
Kde uvidíte staré bankovky?
Pokud jste neměli pečlivé předky-filatelisty, kteří si založili vlastní alba starých bankovek, budete se muset poohlédnout po muzeích. Naštěstí je to jednodušší, než by se zdálo:
expozice České národní banky Lidé a peníze si
zdarma prohlédnete v
Praze a v
Brně. Pražská pobočka se nalézá v prostorách bývalého trezoru nejprve
Živnostenské banky, později Státní banky československé a dnes České národní banky, brněnská
expozice Lidé a peníze vytvořená ve spolupráci s
Moravským zemským muzeem sídlí v budově dřívější
Hypoteční banky markrabství Moravského a dnes České národní banky na Rooseveltově ulici. Do Prahy lze příjit bez předchozí rezervace (v sobotu probíhají i komentované prohlíkdy), v Brně je třeba si návštěvu předem rezervovat.