Příběh tajemné dámy aneb znáte bankovky první republiky?

Stejně jako dnes i v době první republiky se na bankovkách objevovaly návrhy a kresby významných umělců, výjimečné svým výtvarným ztvárněním. A podobně jako v jiných zemích i na těch československých byly často podobizny významných politiků a spisovatelů.
 

Rašín, Štefánik a malířova dcera

Kdykoliv kdokoliv sestavuje žebříček nejkrásnějších bankovek mladé republiky, na čelních místech se umisťují ty, jejichž autorem je Alfons Mucha. Stal se autorem naší první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny i pětisetkoruny. Z desetikorunové i padesátikorunové bankovky se dívá jeho dcera Jaroslava, na platidla zakomponoval i portrét své manželky. Návrhy papírových bankovek pro samostatnou republiku ale provázel velký shon, proto se tiskly v různých tiskárnách a podílela se na nich řada výtvarníků, někdy peníze navrhovala přímo tiskárna, kde se platidla vyráběla.

Zatímco Muchovu dceru veřejnost neznala, na dvacetikorunové bankovce z roku 1926 se potkaly dvě politické ikony Československé republiky, Alois Rašín a Milan Rastislav Štefánik. Zvláštností je to, že se dvě tváře dělí o jedno platidlo, protože většinou platí, že co bankovka, to osobnost. Například na stokoruně z roku 1931 je zobrazen první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, o pár let mladší tisícikorunu zdobil portrét Františka Palackého. Mimochodem, ten se na dnešní bankovky vrátil po několika desetiletích, a to dokonce na peníze téže hodnoty. Na dalších bankovkách první republiky byli zpodobněni Karel Havlíček Borovský či Josef Jungmann. Ten měl ovšem smůlu: měl být na papírové pětikoruně, jejíž vydání se chystalo v roce 1938. Bankovka ale nikdy nebyla uvedena do oběhu, v Protektorátu Čechy a Morava platily docela jiné peníze.
 

Tajemná dáma z pětitisícovky

První československé peníze se kvůli nedostatečnému technickému vybavení domácích podniků tiskly i v zahraničí, například v Rakousku a v Americe. Na nekvalitní bankovky bez ochranných prvků na obyčejném papíře si záhy troufli padělatelé; k nejoblíbenějším mezi nimi patřila pětitisícovka. Protože byla stažena z oběhu už za dva roky, dnes je mezi sběrateli nejvzácnější a nejdražší; pokud byste ji našli doma, můžete za ni získat zhruba tři miliony.

Byla by to ale dost velká náhoda, v soukromých a veřejných sbírkách po celém světě se jich podle znalců dochovaly necelé čtyři desítky. Než se sběratelsky nejvzácnějšího československého papírového platidla zbavíte, prohlédněte si portrét dámy v medailonku. Ne, není to rakouská císařovna Alžběta zvaná Sisi, jak se mnozí domnívali, ale stejně půvabná, leč naprosto neznámá manželka Heinricha Leflera, jednoho z rytců. Zkrátka dostat se na platidla mohly nejen celebrity, ale i obyčejní lidé, stačilo mít správné známosti.
 

Kde uvidíte staré bankovky?

Pokud jste neměli pečlivé předky-filatelisty, kteří si založili vlastní alba starých bankovek, budete se muset poohlédnout po muzeích. Naštěstí je to jednodušší, než by se zdálo: expozice České národní banky Lidé a peníze si zdarma prohlédnete v Praze a v Brně. Pražská pobočka se nalézá v prostorách bývalého trezoru nejprve Živnostenské banky, později Státní banky československé a dnes České národní banky, brněnská expozice Lidé a peníze vytvořená ve spolupráci s Moravským zemským muzeem sídlí v budově dřívější Hypoteční banky markrabství Moravského a dnes České národní banky na Rooseveltově ulici. Do Prahy lze příjit bez předchozí rezervace (v sobotu probíhají i komentované prohlíkdy), v Brně je třeba si návštěvu předem rezervovat.