Výstava v přízemí Salmovského paláce na Hradčanském náměstí obsahuje písemné dokumenty,
samizdaty, fotografie i výtvarná díla Jiřího Koláře, Otakara Slavíka, Jana Šafránka nebo Olgy Karlíkové. Autoři expozice Eugen a Zuzana Brikciusovi zacházejí s Chartou jako s múzickým fenoménem:
Na příběhu básníka,
kunsthistorika a patrona undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magor, chce
výstava ukázat, jak
Charta začala, působila a skončila. Učeně řečeno zde fylogenezi Charty do určité, naprosto funkční míry, reprezentuje ontogeneze jejího stěžejního signatáře.
Vedle Ivana Martina Jirouse zde vystupují do popředí
příběhy Václava Havla, Jana Patočky i Jaroslava Seiferta.
Příběh Charty 77 začíná téměř biblicky Magorovou svatbou 17. ledna 1976 a končí jeho amnestováním spolu s Františkem Stárkem, zvaným Čuňas, a Jiřím Tichým 26. listopadu 1989. Expozice, kterou doplňují díla výtvarných umělců Charty, je koncipována jako pars pro toto, tedy část za celek.
Součástí expozice je rovněž část
Charta 77 ve fotografii vypovídající o atmosféře, která mezi signatáři panovala. V
Salmovském paláci uvidí návštěvníci fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy nebo Heleny Wilsonové, kteří zachycovali dobovou atmosféru a dění v tzv. neoficiální kultuře.
Výstava je připravena ve spolupráci s
Knihovnou Václava Havla, Archivem Jana Patočky a Libri Prohibiti.