Součástí expozic skleníku
Fata Morgana jsou již od jeho otevření v roce 2004
umělé kmeny, které slouží k prezentaci epifytních rostlin, jež v tropických oblastech rostou přichycené na větvích vysoko v korunách stromů. Stav těchto kmenů se postupem času a vlivem klimatických podmínek stal nevyhovujícím, proto
Botanická zahrada hlavního města Prahy přistoupila k jejich postupné obnově.
Od roku 2016 vzniklo uvnitř skleníku
Fata Morgana již pět nových betonových kmenů a zároveň došlo k
úpravě expozic v chlazené části. Při tvorbě vycházíme z dobrých zkušeností s konstrukcí tvořenou ocelovou výztuží a stříkaným betonem. Finální úpravy pak probíhají dle výtvarných návrhů inspirovaných
reálnými přírodními kmeny. Důležitá je autentičnost, což se
Botanické dobře daří, jelikož někdy i sami odborníci, kteří skleník navštíví, váhají, zda jde o objekt umělý, nebo pocházející z přírody.
Rostlinky v expozici rekonstrukcí nestrádají
Aktuálně se v expozici, ve svahu u tropických jezer, budují
kmeny. Současně s nimi vzniknou i doprovodné truhlíky a nové provozní obslužné lávky pro potřebnou údržbu rostlin. Šikmo ležící kmeny budou po svém dokončení sloužit k prezentaci exotických tropických epifytních rostlin. Jedna větev je pak směrována přímo nad hlavy návštěvníků, takže ještě před příchodem k jezírku na ně čeká zážitek z blízkosti epifytů. Základem dosadeb budou tři rostlinné skupiny:
bromélie, anturia a kapradiny. Ty doplní
vybrané druhy orchidejí a jedinečný
cykas Zamia pseudoparasitica, jediný epifytně rostoucí cykas světa, pocházející z Panamy.
Nepřehlédnutelná bude jistě
statná bromélie jménem Brocchinia micrantha, kterou před třiceti lety sbíral pod stolovými
horami Venezuely velmi slavný botanik, profesor Rauh. Díky štědrosti botanické zahrady v Heidelbergu dostala jednu ze dvou rostlin i
trojská botanická zahrada. Když tento druh kvete, má jeho květenství až osmimetrovou výšku, ale v Evropě nejspíš dosud nikdy nekvetl.
Stavební práce ve skleníku probíhají velmi ohleduplně k okolní zeleni. Na svém místě tak mohly zůstat cenné druhy, jako je například Piper fimbriulatum,
pepř nabízející své řapíkové dutiny
mravencům, nebo nádherná
liána podražec Aristolochia cauliflora, která kvete ze svého bizarního kmínku hned vedle svařované nové konstrukce. V blízké budoucnosti se ve skleníku Fata Morgana plánuje také rekonstrukce technologií a dalšího vybavení.