Masopustní maškary (masky) se na
Hlinecku dělí do dvou skupin: na
červené a
černé. Označení nevzniklo podle barev kostýmů, ale podle jejich
role během obchůzky. Masky červené vedou celý průvod dům od domu. Jeho obyvatelům přejí zdraví a štěstí a čtveřice
tanečníků, zvaných
turci, také před každým domem obřadně tančí. Skupina černých masek baví všechny přihlížející nejrůznějšími žerty,
válí se s nimi
po zemi (nejlépe ve sněhu) a honí se s dětmi i mládeží.
V čele veselého průvodu kráčí maska zvaná
laufr nebo strakatý, který obvykle kolem osmé hodiny ranní požádá představitele obce o povolení k obchůzce. Po jeho získání pak celý den vede tato maska průvod všech maškar pěkně dům od domu. Žádný dům se nesmí vynechat a všude musí masky zatancovat a popřát vše dobré. Kostým laufra tvoří bílá halena, bílé kalhoty a vysoká špičatá čepice. Vše je pošité
barevnými odstřižky látek. Těch má být
365, stejně jako dnů v roce. A jejich pestrá barevnost znázorňuje různorodost každého dne v životě člověka. Další zajímavou maskou je určitě maska
slaměného. Jak název napovídá, kostým je upleten ze slámy. Jedná se o žitnou slámu, která je pěkně dlouhá. Slaměný se
válí s přihlížejícími ženami po zemi, aby se na ně přenesla plodivá síla. Někteří přihlížející diváci
trhají ze sukně slaměného stébla, aby je následně dali
do posad husám, kachnám nebo do
kurníků slepic. Podle tradice si tak zajistí, že bude drůbež prospívat.
Maškary na Veselém Kopci, v Hamrech, Blatně, Studnici i Vortové
Celá obchůzka většinou trvá do pozdních odpoledních hodin. Následně se masky i všichni přihlížející shromáždí na předem dohodnutém místě, kde se koná závěr masopustního veselí. Na
Hlinecku jej tvoří obyčej zvaný
porážení kobyly. Jedna z maškar přečte testament, v němž jsou vypořádány domnělé hříchy této masky i zmíněny významné či veselé události v obci. Kobyla je pak symbolicky
odsouzena k poražení. Ortel vykoná
maska zvaná ras. Po chvilce, kdy se masky s kobylou loučí, vypije kobyla něco na zahřátí, vyskočí a všichni začnou vesele tančit. Tak na Hlinecku končí nejen daná obchůzka, ale i celé masopustní období.
To vše můžete zažít
27. ledna v
Muzeu v přírodě Vysočina na Veselém Kopci v podání studnické maškary. Ve stejný den se masopustní obchůzka koná také v
Hamrech u Hlinska a dále
4. února v místní části města Hlinsko – v
Blatně a
10. února ve vesnicích
Studnice a
Vortová. Již tradiční rozloučení s masopustem můžete navštívit
13. února v
Hlinsku, kde dopoledne projde městem průvod dětských masek a odpoledne proběhne obchůzka v podání blatenské maškary přímo v památkové rezervaci
Betlém Hlinsko.
Průvodce postním obdobím
Masopustní obchůzka na Hlinecku zahrnuje průvody masek, které mají ustálené role a podoby, a jsou předávány z generace na generaci.
Masopustní obchůzky se konají především ve vesnicích Hamry, Studnice, Vortová a místní části města Hlinska - Blatno.
Během masopustních obchůzek se objevují červené masky, které vedou průvod a přejí zdraví a štěstí, a černé masky, které se zaměřují na zábavu a vtipkování.
Maska laufr je v čele průvodu a po získání povolení od představitele obce vede masky dům od domu, kde tančí a přejí vše dobré.
Kostým masky slaměného je upleten ze žitné slámy a symbolizuje plodivou sílu, kterou přenáší na přihlížející.
Masopustní obchůzky se konají různě v období od konce ledna do poloviny února v různých vesnicích na Hlinecku.
Na konci masopustního veselí se koná tradice porážení kobyly, kde jedna z masek přečte testament a kobyla je symbolicky odsouzena k poražení.
Betlém Hlinsko je památková rezervace tvořená souborem historických domků z 18. století, kde si drobní městští řemeslníci postavili své domovy.
Betlém Hlinsko hostí závěrečnou obchůzku masopustních slavností, což přidává kulturně-historický rozměr k původním tradicím.
V Muzeu v přírodě Vysočina můžete zažít masopustní obchůzky s tradicí, jako je maska slaměného, a také navštívit různé historické expozice vesnického života.