I když úplně obyčejná procházka to rozhodně není:
rozsáhlé mandloňové sady jsou
ve střední Evropě botanickou raritou. Vlídné podnebí
jižní Moravy jim zkrátka svědčí, kolem
Hustopečí se prý pěstují přibližně 300 let. Největší rozlohu měly mandloňové sady kolem roku 1960, kdy tu rostlo více než 50 tisíc stromů. Mandle z nich tehdy putovaly do
olomoucké čokoládovny Zora, ale po jejich privatizaci neměla firma Nestlé o domácí mandle zájem a začala je dovážet ze zahraničí. Rozlehlé mandloňové sady zpustly, noví majitelé část stromů vykáceli anebo o ně přestali pečovat. Z desítek tisíc starých mandloní nakonec zbylo jen pár stovek stromů na
Staré hoře a na
Kamenci.
Mandloňové sady s rozhlednou
Zbytky mandloní zachránila až hustopečská radnice, která část sadů koupila do vlastnictví města. Pro středoevropský unikát tak znovu nastaly dobré časy:
staré mandloně se po letech dočkaly náležité péče, byly pečlivě prořezány a ze sadů zmizely náletové dřeviny. Postupně se také začaly vysazovat mladé stromky a na okraji
mandloňového sadu na Hustopečském starém vrchu vyrostla Mandloňová rozhledna. Podobně jako jiné vyhlídkové věže v okolí je
otevřená celoročně a zdarma. Právě z ní oceníte
brzy na jaře výhled na růžově a bíle kvetoucí stromy, za nimiž se na obzoru zvedá
Pálava. Krásná fotka na památku se tu povede opravdu každému!
Mandloňové stezky
Abyste nezabloudili, o to se postará
Mandloňová naučná stezka; začíná v
Hustopečích na náměstí a vede přímo k
nejznámějšímu sadu s rozhlednou na Hustopečském starém vrchu. Tady ale nekončí, dojít můžete až k
přírodním památkám Přední Kopaniny a
Kamenný vrch s chráněnou vegetací drnové stepi a teplomilných trávníků. Je domovem řady vzácných stepních rostlin a živočichů, velmi atraktivní je například vzácný
hadinec červený, kvetoucí od června do srpna.
Mandloňová naučná stezka má dva okruhy, takže délku trasy si můžete libovolně přizpůsobit. Cesty doplňuje lemuje
několik odpočinkových míst, přístřešků a posezení, nechybí ani
informační panely plné zajímavostí o mandloních, okolní přírodě, krajině a jejím využívání.
Slavnosti mandloní a vína
Otevření
Mandloňové rozhledny na jaře roku 2012 bylo spojeno s
premiérou Slavností mandloní a vína. Ty se od té doby konají pravidelně: hustopečské restaurace při nich lákají na
sladké i slané mandlové speciality, na náměstí se koná
Mandlojarmark. Ochutnávají se
mandlové dezerty, například trdelník sypaný mandlemi, pražené mandle na všemožné způsoby, lákavá je i
mandlová káva,
mandlové pivo či
mandlovice. Konají se
soutěže jedlíků a kulinářské show, koupit si můžete i mandlovou kosmetiku a dekorační předměty, pozadu samozřejmě nezůstávají ani
hustopečští vinaři, kteří otvírají své sklepy a nabízejí degustace svých vín.
Mandlárna, mandlovka a mandloňové arboretum
Bez
jediných mandloňových sadů ve střední Evropě by neexistovala ani
Hustopečská mandlárna, Mandlová kavárna a Mandlovka. Oblíbený nápoj se v
Hustopečích podomácku připravuje už řadu let, teprve díky Hustopečské mandlárně si ale Mandlovku s kolkem přes hrdlo může jako suvenýr a milou vzpomínku na návštěvu
jižní Moravy odvézt každý.
Mandlovkou to samozřejmě nekončí: je tu i
Mandlová kavárna, kde můžete posedět nad šálkem mandlové kávy a domácím dortíkem, vybrat si nejrůznější delikatesy z mandlí v mnoha variacích anebo podpořit výsadbu
mandloňového arboreta.
Unikátní genofond mandloní ve střední Evropě založili lidé z Hustopečské mandlárny 27. března 2021, kdy se také poprvé slavil
Den mandloní. Co všechno kromě odrůd mnoha mandloní v
arboretu najdete? Třeba informační tabule s historickými fotografiemi starých sadů, drobné herní dřevěné prvky a také lékořici a další zajímavé rostliny a keře, spojené s okolní krajinou.
Teplomilné korkové duby a korkový altán na Konopišti
Podobně jako mandloně mají teplé středomořské podnebí rády i korkové duby. U nás rostou opravdu vzácně, takže do dubových hájů se se seriálem #světovéČesko musíme vypravit třeba do Portugalska nebo na Sardinii.- Rozložité stromy, které bývají i několik set let staré, poznáte na první pohled díky kmenům: větve mají sytě hnědou barvu, kmeny ale do dálky svítí světle hnědou. Z jejich spodní části se totiž odloupává korková kůra.
Korkové duby ji dokážou obnovovat, kůra se sloupává obvykle v intervalu osmi až dvanácti let. Poprvé se stromy oloupávají v době, kdy jsou asi 25 let staré a jejich kmen má obvod nejméně 70 centimetrů. Kůra na korkové zátky se ale získává ze starších stromů, požadovanou kvalitu mívá obvykle až po třetí sklizni.- Podobným unikátem jako korkový dub jsou stavby z korku. Výjimečný korkový altán objevíte v Růžové zahradě zámeckého parku na Konopišti. Byl postaven na přelomu 19. a 20. století, a pouhých čtrnáct dní před sarajevským atentátem se v něm setkal následník trůnu František Ferdinand d’Este s německým císařem Vilémem II. Altán má osmiúhelníkový půdorys, dubové sloupy nesou jehlancovitou střechu s osmibokou lucernou, obojí pokryté slaměnými došky. Veškeré konstrukce jsou obložené korkovou kůrou, strop je obložený kůrou z břízy.