Jeskyně Postojna v Českém ráji
V pískovcích
Klokočských skal nevznikla jen řada skalních věží, stěn a rozsedlin, ale také jeskyně a skalní dutiny. Je jich asi tři sta a do žádné z nich se nesmí, tedy s jedinou výjimkou: tou je právě
jeskyně Postojna, někdy nazývaná také Amerika.
Nízký vstup trochu klame, dovnitř se nejlépe dostanete po čtyřech. Možná si trochu ušpiníte dlaně i kolena, ale nenechte se tím odradit: hned za vchodem se pohodlně postavíte, dokonce se ani nebudete muset hrbit. Hlavní síň jeskyně je přibližně 18 metrů dlouhá a 16 metrů široká, za ní následuje ještě malá síň s rozměry osm krát čtyři metry, nižší okrouhlá komůrka s průměrem dva metry a nakonec chodbička, kde se opět budete muset hodně pokrčit. Celkem dosahují chodby délky asi 75 metrů a k průzkumu se určitě bude hodit čelovka.
Proč se Postojna jmenuje Postojna?
Archeologické výzkumy potvrdily, že
Postojnu a další okolní jeskyně obývali pravěcí lidé již v době kamenné, jako útočiště je využívali i v mladší době bronzové; nálezy jsou k vidění v
turnovském Muzeu Českého ráje. Skutečně ale Postojna dostala jméno podle slovinské jeskyně v Dinárském krasu?
Jiné vysvětlení nabízí
Tichá stezka, naučná trasa pro neslyšící a nevidomé, která se vine
Klokočskými skalami. Na jednom informačním panelu se uvádí, že název jeskyni dali hospodáři z vesnice, která se nacházela na nedalekých pláních. V těchto místech se prý občas ztrácela dobytčata, a ve snaze zvířata ochránit na ně lidé volali „Postůj, malá,“, z čehož prý časem vzniklo jméno Postojna.
Jemné cesty v pískovci
Všechny stezky
Klokočskými skalami jsou určené jen pro pěší. Pískovec je měkký a pod koly by docházelo k jeho narušování a vymílání, na stezkách je navíc řada schodišť.
Na panelu je dokonce prosba, aby se do jeskyní nevstupovalo, protože jakákoliv přítomnost člověka narušuje citlivé vnitřní prostředí tohoto fenoménu. U Postojny záleží jen na vás, zda poslechnete – zatím je přístupná, ale už za pár let může být všechno jinak.
Zříceninu skalního hradu Rotštejn objevíte v jihovýchodní části
Klokočských skal. Možná vám budě něčím povědomý: ano,
skalní rozsedlina kousek od něj se v pohádce S čerty nejsou žerty proměnila ve vstup do pekla.
Originální jeskyně Postojna, podzemní klenot Slovinska
- Postojna jama (jama = jeskyně) ve slovinském Krasu u městečka Postojna v jihozápadní části Slovinska patří k nejkrásnějším na světě. Podzemní krasový labyrint, který vytvořila podzemní říčka Pivka, je dlouhý asi 19 kilometrů, takže Postojna je rovněž nejdelší jeskyní Slovinska. Zároveň je jedinou zpřístupněnou jeskyní na světě, kam byla zavedena železnice a na vlastní oči zde spatříte takzvanou člověčí rybu.
- První návštěvníci se do jeskyně podívali již v roce 1819 a elektrické osvětlení bylo v jeskyni nainstalováno již v roce 1872, což bylo dříve než v hlavním městě Lublaň.
- Trasa podzemím měří přes pět kilometrů, ale převážnou část pojedete podzemním vláčkem. Prohlídka trvá asi 90 minut.
- K nejzajímavějším místům patří Ruský most hlubokou jeskynní propast, který budovali za první světové války ruští zajatci. Obdivovat můžete také velký krápník zvaný Briljant.
- A jak je to s člověčí rybou? Říká se tak vzácnému slepému obojživelníkovi macarátovi jeskynnímu, který nemá pigment a vypadá jako had s nožičkami a dračí hlavou. Na konci prohlídkové trasy si ho prohlédnete ve speciálním teráriu. Víte, že se dožívá až stovky let a deset let dokáže vydržet bez jídla?
- Jen několik kilometrů od jeskyně stojí unikátní pohádkový hrad Predjama. Je zapsaný v Guinessově knize rekordů jako největší jeskynní hrad na světě; právě díky síti skalních chodeb a tajných tunelů jeho obyvatelé ve středověku dokázali přežít i dlouhodobé obléhání. Legendárním a smutně proslulým hrdinou byl rytíř Erazem Lueger Predjamský, na kterého si nepřátelé počíhali na latríně. Fanouškům fantasy seriálu Hra o trůny jeho osud nepochybně připomene příběh Tywina Lannistera.