#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Nejstarší jezuitské kolej České republiky

První jezuitská kolej v našich zemích vznikla při kostele sv. Klimenta na Starém městě pražském v roce 1555, když Jezuité přišli do Čech upevnit katolickou víru. Na ploše dvou hektarů byl v letech 1653–1726 vystavěn jezuitských řádem rozsáhlý, raně barokní komplex budov s názvem Klementinum, který sloužil jako jezuitská kolej. V komplexu byly vybudovány učebny a rozlehlé sály. Dále zde sídlila jedna z tehdejších největších knihoven a také zde byla provozována jedna z nejvýznamnějších tiskáren své doby.

V roce 1722 byla v Klementinu založena významná astronomická observatoř, v roce 1751 zde bylo otevřeno muzeum matematiky. Dalším významným rokem je rok 1752, kdy začala být v Klementinu prováděna hydrometeorologická měření a pozorování. Dnes zde sídlí Národní knihovna České republiky a v jejích studovnách pročítají vzácné tisky badatelé a studenti. V nitru barokní stavby najdete Astronomickou věž, Zrcadlovou kapli a Barokní knihovní sál s bohatou freskovou výzdobou.
 

Jediné místo na světě, kde se nepřetržitě sleduje počasí

Observatoř v barokní astronomické věži je umístěna na střeše Klementina a mapuje klima v centru Prahy. Za počátek ucelené klementinské řady měření se považuje rok 1775. K pravidelnému odečítání a měření teploty vzduchu sloužily tzv. "mannheimské hodiny", podle kterých se zapisoval průběh počasí vždy v 7, ve 14 a v 21 hodin během dne.

Astronomická věž v Klementinu je vysoká 68 metrů a je z ní nádherný výhled na historické centrum Prahy do všech světových stran. Meteorologická pozorování pokračují v Klementinu dodnes, již více než 250 let. Vůbec nejvyšší absolutní naměřená teplota +37, 8 °C tu byla zaznamenána 27. července 1983, nejnižší -27,6 °C 1. března 1785.

Do knihovny i na věž se podíváte s průvodcem

Návštěvníci Klementina jsou zváni na komentovaný prohlídkový okruh nabitý skvosty architektury, umění i vědy. Navštívíte barokní knihovní sál s překrásnou freskovou výzdobou a cenným astronomickými a geografickými glóby, 68 metrů vysokou Astronomickou věž i Meridiánovou síň, kde se v dobách našich předků určovalo poledne. Vystavena je i faksimile Vyšehradského kodexu, bohatě iluminovaného románského evangelistáře, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále (1085).

Je možné si objednat i speciální balíčky: soukromou prohlídku barokní knihovny a Astronomické věže, romantický večer pro dva s přípitkem na věži nebo fotografování večerní Prahy.
 

Věž větrů: vůbec první meterologickou stanici hledejte v Řecku

Věž větrů stojí v Athénách, u východního vstupního prostoru na Římskou agoru. Elegantní osmistěnná věž z mramoru byla podle všeho první meteorologickou stanicí na světě. Stavba je připisována syrskému astronomovi Adroníkovi z Kyrrhu. Na svém místě stojí již od 1. století před Kristem. Fungovala jako sluneční hodiny, vodní hodiny, kompas a větrná korouhvička. Kupci podle času z věže řídili otevírací dobu svých obchodů a kontrolovali, kdy jim dorazí zboží.

Největší záhadou zůstává, jak hodiny pracovaly v noci. Jedna z teorií počítá s jistým druhem hydraulického mechanismu, který byl poháněn tekoucí vodou z potoka kolem Akropole. Po křesťanské éře padla památka do rukou Osmanů a sloužila jako muslimský svatostánek. Poté byla využívána jen jako skladiště starožitných předmětů. Kompletní rekonstrukce byla zahájena teprve v roce 2014 a skončila roku 2016. Od té doby je zpřístupněna veřejnosti.

Zajímavosti z Klementina aneb víte, že…

• barokní knihovna byla poprvé otevřena roku 1722 pro účely jezuitské univerzity a je zde uloženo přes 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury.
• meteorologická měření probíhají v Klementinu pravidelně od roku 1775 až dodnes.
• poledne změřené v Meridiánové síni bylo od roku 1842 doprovázeno máváním praporu z ochozu věže, od roku 1891 pak ještě výstřelem z děla.
• část starých tisků by la zapůjčena společnosti Google na digitalizaci.
• v době budování Klementina působili v Praze za vlády Rudolfa II. astronomové jako Tychon Brahe nebo Johannes Kepler.