Zámek Slavkov výletníky určitě nezklame. Možná budete překvapeni, jak
okázalou památku vlastně objevíte – může za to nejen bohatství a vkus nejznámějších majitelů, rodu Kouniců, ale také postupné citlivé opravy, které vyvrcholily právě letos.
Zámek má také jako jediná
jihomoravská památka k dispozici
výtah vedoucí do hlavní prohlídkové trasy. A kdo ví, třeba zažijete podobné pocity, jako
Napoleon, když vyjdete na zámecký balkon. Zde slavný vojevůdce přednesl
projev své vítězné armádě. Připraveny jsou moderní
zážitkové programy pro rodiny s dětmi, bezbariérový přístup do prohlídkových tras i rozmanité možnosti pohodových
vycházek spojených s gastro zážitky i místním oceňovaným pivem.
Přestože dnešní doba moc nepřeje megaakcím, nudu ve
Slavkově, který leží asi jen 20 km od
Brna, rozhodně nezažijete.
Pokud se do příjemného městečka vydáte o víkendu, vždy se tam bude něco dít – ať už se jedná o
farmářské trhy, divadla, kostýmované pohádkové prohlídky nebo
historické akce s napoleonskou tematikou. Navíc v hlavní sezóně si můžete zámek užívat o víkendech až do 19:00 hodin.
Tajemství kamenných bohů a další zajímavosti pro děti
Znáte to – přijdete s dětmi do
krásného parku plného
barokních soch, jenomže mlčící kamenné postavy jsou to poslední, co by je zajímalo. Ale co kdybyste dětem řekli, že některé z nich
vypráví příběh a ukrývají tajemství? A že za vyluštění tajenky, kterou jim napoví mlčící antičtí bohové, získají v místní kavárně nebo cukrárně dárek? Zkuste si na
pokladně zámku vyzvednout
herní mapu „Příběhy do kamene tesané“ a objevujte s dětmi tajemství, která měla zůstat navždy skrytá.
Další zábava se odehrává přímo v
zámeckých komnatách. Děti si mohou na prohlídku zapůjčit
kostým a vžít se do
role vyšetřovatelů záhady na zámku. Nově se však setkají s příběhem, který je inspirován
skutečnými událostmi a přiblíží jim význam rodu Kouniců na habsburském dvoře a tím i jejich přínos v politickém dění Evropy. Budou řešit zajímavé
úkoly s pracovními listy, které je dovedou k překvapivému závěru.
Za Napoleonem na Slavkovské bojiště i k Waterloo
Bitvou
Tří císařů u
Slavkova rozhodl císař Francouzů
Napoleon I. během několika hodin tažení roku 1805, válku třetí protifrancouzské koalice. Šestého prosince pak bylo na
slavkovském zámku podepsáno
příměří, následované tzv.
prešpurským mírem, přinášejícím Rakousku značné územní ztráty. Slavkovská bitva se stala v dějinách významným pojmem a sám
Napoleon si ji cenil nejvýše ze všech bitev, které svedl. Poražený car Alexandr I. pak se svou armádou opustil střední Evropu, rakouský císař František I. přistoupil na podmínky příměří podepsaného 6. prosince na zámku ve Slavkově a posléze i na
podmínky tvrdého bratislavského míru z 26. prosince 1805. Napoleonovi se díky vyhrané bitvě u Slavkova otevřela cesta do Ruska, jeho ruské tažení však nebylo úspěšné, až nakonec celé jeho počínání vyvrcholilo roku 1815
bitvou u Waterloo. Po rozhodující bitvě byl poražený Napoleon vyhnán na ostrov
Svatá Helena, kde nakonec také 5. května 1821 zemřel.
Pratecké návrší cca 18 km od Brna je symbolickým místem, které je považováno za místo, kde se rozhodlo o Napoleonově vítězství.
Uvnitř Mohyly míru je kaple s kostnicí, kam se již od dvacátých let 20. století ukládají ostatky padlých nalezených na slavkovském bojišti. Události bitvy připomíná památník
Mohyla míru i
naučná stezka.
Asi 25 km jižně od belgického Bruselu naleznete bojiště
Waterloo a
Lví pahorek, symetrickou
mohylu se sochou lva na vrcholu. V roce 1820 ho nechal postavit Vilém I. Holandský, projekt byl dokončen roku 1826. Má připomínat místo na bitevním poli, kde se nepřátelská kulka z muškety zaryla do ramene Viléma II. Holandského a prudká rána jej srazila ze sedla koně. Připomínkou válečných událostí roku 1815 je pak
Památník bitvy u Waterloo – muzeální
multimediální expozice.