Návrší Žuráň v katastru obce Podolí, známé a historicky ceněné místo památné bitvy, bylo polním velitelským stanovištěm francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta. Odtud vydal 2. prosince 1805 v 8:30 hodin rozkaz k útoku na Pratecké výšiny.
Významné návrší v katastru obce Podolí asi
1 km severně od Šlapanic je do jisté míry umělou mohylou s hroby z období stěhování národů z 5. a 6. stol. Odtud se otevírá
pohled na převážnou část slavkovského bojiště.
Žuráň byl
Napoleonovým velitelským stanovištěm v počáteční fázi památné bitvy. Druhého prosince 1805 v půl deváté ráno zde Napoleon zahájil
tzv. Lví skok, brilantní manévr, který vešel do dějin a kterým rozhodl celou bitvu, tzv.
bitvu Tří císařů u Slavkova – Austerlitz. Aby zamezil obklíčení svých jednotek, zvolil
přímý útok na pratecký kopec – hlavní stan rusko-rakouských sil. Žuráň, ze kterého je výhled na větší část bojiště (včetně prateckého kopce a nedalekého
vrchu Santon, pozice francouzských baterií) je od té doby
cílem poutníků, zejména těch z Francie.
Válečné události připomíná
památník v podobě kvádru z roku 1930, na horní ploše s plastickou bronzovou mapou bojiště s rozložením všech
bojujících armád podle stavu v 7:00 hodin ráno a také francouzskou proklamací před bitvou. Památník nechal vytvořit zřídit generální štáb čs. armády z iniciativy francouzského maršála Louise Francheta d'Esperey.
Návrší je pozoruhodné i jako
významná archeologické lokalita. Vršek Žuráň není vlastně přirozenou vyvýšeninou, ale jedná se o uměle navršenou
mohylu z hlíny a kamení (286 m.n.m.). Pravděpodobně vůbec první archeologické objevy na Žuráni se datují k roku 1850. Úplný a systematický archeologický výzkum byl tu proveden až za sto let, v letech 1948 až 1950. Velký plošný odkryv temene kopce vedl k
objevu obrovitého kamenného pole o průměru asi 80 metrů, ohraničeného obvodovou zdí z kamenů kladených na sucho. Tato stavba byla původně mnohem mohutnější, avšak po staletí sloužila obyvatelům okolních obcí jako zásobárna stavebního kamene. V kruhové nekropoli byly
odkryty hroby z různých historických období – bohužel již před dávnou dobou vyloupené.
Objevte návrší Žuráň, francouzské polní stanoviště v bitvě u Slavkova s unikátním památníkem a bohatou historií.
Návrší Žuráň je historicky ceněné místo, známé jako místo bitvy a polní velitelské stanoviště Napoleona I. Bonaparta během bitvy u Slavkova.
Žuráň sloužil jako velitelské stanoviště pro Napoleona, odkud 2. prosince 1805 vydal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny, což byl zásadní moment bitvy Tří císařů.
Na návrší lze vidět památník s plastickou bronzovou mapou bojiště a francouzskou proklamací, stejně jako se otevírá pohled na většinu bojiště.
Návrší je důležitou archeologickou lokalitou, kde byla objevena kamenná kruhová nekropole a pravěké hroby z různých historických období.
Památník byl postaven na iniciativu francouzského maršála Louise Francheta dEsperey a generálního štábu čs. armády v roce 1930.
Napoleon zahájil bitvu z Žuráňe tzv. Lvím skokem, útokem na pratecký kopec, což byl rozhodující manévr celé bitvy.
Žuráň je populárním cílem zejména pro francouzské návštěvníky, kteří cestují, aby viděli toto historické bojiště.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.