Tam, kde dnes stojí
Mariánské Lázně, jižní vrchol
západočeského lázeňského trojúhelníku, bývalo ještě koncem 18. století
divoké zalesněné údolí plné močálů.
Využití blahodárně působících
pramenů skvěle odhadl opat
kláštera Teplá Kašpar Prokop Reitenberger: dal vysušit močály a v odlehlém údolí založil město, kterému dal na počest Panny Marie, patronky klášterního chrámu, jméno Mariánské Lázně.
Slavní hosté Mariánských Lázní
Během 19. století kolem
léčivých minerálních pramenů postupně vyrůstaly lázeňské budovy, promenády, pohodlné cesty, parky a jednoduchá i luxusní koupací a ubytovací zařízení. Do
Mariánských Lázní si postupně našla cestu řada
významných osobností. Mezi prvními samozřejmě nesměl chybět
Johann Wolfgang Goethe, který se dokonce s opatem Reitenbergerem pravidelně setkával při ranní pitné kúře u
Křížového pramene.
V lázních hledali inspiraci například
Thomas Alva Edison, Richard Wagner, Maxim Gorkij a
Johann Strauss, procedury a procházky v rozlehlých parcích si oblíbili i
Gustav Mahler, Friedrich Nietzsche, Alfréd Nobel, Franz Kafka a
Rudyard Kipling, jezdil sem také
císař František Josef I. nebo
ruský car Mikuláš II. Právě kvůli panovníkům se v oblíbených lázních objevila místa, oslňující až orientální nádherou: například
Římské lázně, velkolepý prostor s nádhernými bazény, perskými koberci, divany obloženými hedvábnými polštáři a veškerým
komfortem. Pětihvězdičkový hotel
Nové Lázně s Římskými lázněmi získal dnešní tvář na konci 19. století a častý host, anglický král Edward VII., se do jejich nové podoby doslova zamiloval.
Jako králové v Římských lázních
Koupele, které si vychutnávali panovníci z nejrůznějších koutů světa, si v
léčebném centru Nové Lázně užijete i vy: pod bohatě vymalovanou klenbou, mezi
impozantními mramorovými sloupy, ponořeni v minulosti a přitom hýčkáni moderními léčebnými metodami. Přímo v unikátních historických lázních nejdete dva
dobové bazény a jeden nově postavený, vířivku, saunu, parní a Kneippovu lázeň a odpočívárnu.
Pokud chcete ctít
historické tradice se vším všudy, můžete se po pobytu v sauně polít ledovou vodou přímo z dřevěného džberu. Anebo vyzkoušet minerální koupele v prostorách, kam se před sto lety podívali opravdu jen ti privilegovaní: v
Královské kabině Edwarda VII. a v
Císařské kabině Franze Josefa I. Všimněte si například snových krajinek na stěnách královské kabiny: anglický král prý míval dojem, že sedí v přepychovém zahradním pavilonu, obklopený kouzelnou přírodou.
Secesní lázeňská krása ve světě
Hlavní architekt Nových lázní
Josef Schaffer odvedl svou práci dokonale: odborníci sice nacházejí podobnost mnohých dekoračních prvků Římských lázní s vídeňskými lázněmi na třídě Ringstrasse a dalšími budovami, ale vesměs jde o detaily. Od architekta se čekalo, že nebude kopírovat jiné vzory a předlohy, ale naopak že přijde s novým neotřepaným řešením, kterým „přetrumfne“ blízká konkurenční lázeňská místa. Schafferovi se to povedlo: budovu, která by vzhledem a vnitřní strukturou připomínala Nové lázně, byste v Evropě hledali marně.
Podobají se jim snad jedině
lázně Gellért v Budapešti, součást stejnojmenného luxusního hotelu. Byly vybudovány mezi lety 1912 až 1918 v secesním art noveau stylu a jejich hosté si kromě třinácti termálních pramenů užívají překrásnou architekturu, mozaiky, vitrážová okna, sochy a sloupy.
Pavilon Křížového pramene a římský Pantheon
Termální prameny sice v Mariánských Lázních nenajdete, všechny jsou studené. Zato jich tu je několik desítek: v okolí města jich vyvěrá více než sto, přímo ve městě jich najdete přibližně čtyřicet.- Jedním z nejstarších je Křížový pramen, vyvěrající v pavilonu u hlavní kolonády a Zpívající fontány přímo v lázeňském centru. Jeho blahodárné účinky využíval už tepelský klášterní lékař Johann Josef Nehr, velký zastánce a propagátor mariánskolázeňských kyselek. Právě u Křížového pramene nechal v letech 1805–1807 postavit první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný Zlatá koule.
- Původně se prameni říkalo Solný, jedná se totiž o velmi slanou a velmi silně mineralizovanou vodu. Název Křížový dostal podle dřevěného kříže, vztyčeného nad pramenem.
Využívá při léčbě nemocí trávicího ústrojí, u onemocnění žlučníku, jater, slinivky a také proti zácpě. Musí se s ním ale zacházet opatrně: právě kvůli vysokému obsahu soli není vhodný pro ty, kteří mají problémy s vysokým tlakem a se srdcem. Doušek ochutnat můžete, ale každodenní popíjení z Křížového pramene je nutné konzultovat s lékaři.- Pavilon Křížového pramene je slavný: objevíte ho ve znaku, který byl městu udělen privilegiem císaře 1. června 1866. Pokud vám Římské lázně spíš než antický Řím připomněly nádhery Orientu, pavilon Křížového pramene vás tentokrát přenese skutečně do italské metropole: podobá se totiž Pantheonu, nejzachovalejší antické stavbě v Římě. Stojí na náměstí Piazza della Rotonda a jeho dnešní podoba pochází patrně z roku 125. Víte, že kopule na vrcholku budovy byla téměř dva tisíce let největší klenbou, jaká byla kdy postavena?