Díky knihám, filmům i divadelnímu zpracování je
příběh Mitsuko Aoyama, dcery tokijského obchodníka se starožitnostmi, v Japonsku známý a velice populární.
Byla prý
první Japonkou, která opustila rodnou zemi a natrvalo se usadila v
Evropě. Naopak pro nás je jedním z prvních symbolů navázání styků Evropy s japonskou kulturou a asijským kontinentem.
Misuko a její cesta do Evropy
V roce 1895 se dcera tokijského starožitníka provdala za
hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který v Japonsku působil jako rakousko-uherský konzul. Ona musela přestoupit na křesťanství, on se kvůli sňatku musel vzdát diplomatické kariéry. Společně se pak usadili v
Poběžovicích, kde se hrabě ujal zanedbaného
rodinného sídla.
Deset let pokojného života na
poběžovickém zámku a
letním sídle upraveném v bývalém pivoňském klášteře ukončila v roce 1906 náhlá Heinrichova smrt. Mitsuko se ujala řízení panství, sama vychovávala sedm dětí a poskytla jim prvotřídní vzdělání v prestižních vídeňských školách. Za první světové války nehleděla na to, že její vlast stojí na opačné straně fronty a v
klášteře v Pivoni zřídila lazaret pro zraněné vojáky. Po vzniku samostatného Československa
Mitsuko předala panství nejstaršímu synovi a sama se přestěhovala do Vídně. Ačkoli ve stáří žila jen vzpomínkami na rodnou zemi, do Japonska se už nikdy nevrátila. Zemřela v roce 1941 v sedmašedesáti letech.
Expozice na
zámku v Horšovském Týně, který Mitsuko velice často navštěvovala, obsahuje zejména nábytek, obrazy, zbraně, porcelán a rodinné fotografie. Předměty spojené s jejím jménem můžete najít také v
Náprstkově muzeu v
Praze, její oblíbená místa pak můžete využít jako tipy na výlet – třeba k
zámečku Dianin dvůr, jehož ruiny objevíte v srdci
Českého lesa téměř na česko-německých hranicích (GPS 49.4892692N, 12.6503364E) nedaleko obce Rybník.
Zámkem a krajinou kolem Horšovského Týna
Co ještě vás čeká na
zámku v Horšovském Týně? Vybrat si můžete z
pěti návštěvních okruhů, po objednávce předem je možná prohlídka
kostela Všech svatých v Horšově, jedné z nejcennějších církevních staveb západních Čech. Zároveň se můžete projít
bývalou zámeckou oborou a zastavit se u
letohrádku Annaburg, který nechal v 18. století postavit hrabě František Norbert Trauttmansdorff. Malý osmiboký gloriet v rokokovém stylu, krytý mansardovou střechou a lucernou, sloužil panstvu jako odpočinkové místo při návštěvách obory. Původně stával na umělém ostrůvku, který s pevninou spojovala jen úzká cesta. Pokud se ještě vypravíte do
zámeckého parku s
několika drobnými stavbami, návštěva
Horšovského Týna se může protáhnout na celý den.
Záchod pro krále, vyhlídková věž a japonská zahrada
- Zámeckým parkem v Horšovském Týně prochází okružní naučná stezka Královská rokle, která město spojuje s okolními lesy. Na nejvzdálenějším místě parku na křižovatce lesních cest stojí altánek, v němž se dozvíte podrobnosti o návštěvě anglického krále Edvarda VII. Ten jezdíval na léčení do nedalekých Mariánských Lázní a na začátku 20. století se na panství Trauttmansdorffů zúčastnil honu. Na zámek v Horšovském Týně se několikrát vrátil a před jeho návštěvou sem dokonce instalovali jediný splachovací záchod.
- Z výšky se na Horšovský Týn můžete podívat z věže kostela sv. Petra a Pavla na náměstí. Věž je otevřena v červenci a srpnu denně kromě pondělí vždy od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin, v červnu a září pouze o víkendech.
- Na zámek v Poběžovicích rádi přijíždějí na návštěvu japonští turisté. Jako vzpomínka na hraběnku Mitsuko i pro jejich radost tu byla zřízena japonská kamenná zahrada míru. Zahradu v místě, kde rodina Coudenhove-Kalergi prožívala společné chvíle, vytvořil tým japonských architektů a umělců. Jednotlivé kameny představují členy rodiny, ale jednotlivá pojmenování záměrně nemají, kamenná lucerna pak symbolizuje věčné světlo.