ÚvodAktuality#světovéČesko a rozhledna Štěpánka: královna Jizerských hor opředená temnou věštbou
Příroda

#světovéČesko a rozhledna Štěpánka: královna Jizerských hor opředená temnou věštbou

  • 7. září 2021
Novogotická rozhledna Štěpánka stojí na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš. Malebná vížka se špičatou střechou na vrcholku jménem Hvězda patří k mimořádně oblíbeným výletním místům, navenek ale vůbec ničím neprozrazuje, že její stavbě osud nepřál.
Dvě rozdílné stavby provází podobné prokletí: rozhledna Štěpánka v Jizerských horách a Korintský průplav v Řecku
rozhledna Štěpánka
Korintský průplav
Na kopec Hvězda s nadmořskou výškou 959 metrů se dostanete po asi kilometr dlouhé značené cestě z Příchovic, o kousek dál je to z Kořenova nebo z Pasek nad Jizerou. Krásné výhledy na panoramata Jizerských hor a Krkonoš si vychutnáte už cestou vzhůru, o ty nejhezčí se ale samozřejmě postará krásná kamenná rozhledna s poetickým jménem Štěpánka. Za pěkného počasí dohlédnete například na Zvičinu i vrch MužskýČeském ráji, vidět bývá Bezděz, Ralsko, Ještěd či Lužické hory.
 

Rozhledna Štěpánka a sen knížete Rohana

Společně s rozhlednou na vrchu Žalý patří Štěpánka patří k nejstarším rozhlednám Krkonoš a Jizerských hor. Stavět se začala už v roce 1847, kdy na vrch Hvězda vystoupal tehdejší zemský správce arcivévoda Štěpán Habsbursko-Lotrinský. Kraj navštívil kvůli výstavbě císařské silnice z Liberce do Trutnova, a kníže Kamil Rohan (1800–1892) na jeho počest dal vybudovat rozhlednu. Pojmenoval ji Stephanshöhe, Štěpánova výšina.



Než ji ale stihl dokončit, arcivévoda odešel do Uher, rok poté abdikoval a stáhl se do ústraní. Pro knížete Rohana, který chtěl stavbou posílit své postavení ve Vídni, i pro rozestavěnou Štěpánku to byla špatná zpráva: na Hvězdě v té době stály pouze kamenné základy s gotizujícími opěráky a vyhlídkovou terasou, kam turisté chodili pozorovat východy a západy slunce.
 

Temná věštba

Možná to ale všechno bylo trochu jinak. Podle místních povídaček kníže stavbu přerušil kvůli věštbě staré cikánky: ta mu předpověděla, že brzy po dokončení věže zemře. Nedokončená rozhledna tak stála v lesích nad Příchovicemi několik desítek let. Kníže se prý skutečně dokončení věže bál, a tak se teprve v roce 1888 obci Příchovice podařilo za 400 zlatých odkoupit pozemek i se zbytky věže.



Německý horský spolek dal vypracovat plány nové věže od profesora BrausenwetteraLiberce, stavět se začalo 1. května 1892. Stavební mistr Hájek z Rokytnice využil stavební materiál z původní stavby, kdy na dolní část přistavěl štíhlou osmibokou věž z cihel a pískovcových kvádrů. Slavnostní otevření Štěpánky se konalo 14. srpna 1892 – a věštba se vzápětí skutečně naplnila. Kníže Rohan se slavnostního otevření nezúčastnil, a zemřel jen měsíc po dokončení stavby 13. září 1892 na zámku Sychrově v požehnaném věku 91 let. Už dva roky předtím ale utrpěl mozkovou mrtvici, z níž se už nikdy docela nevzpamatoval. Je docela dobře možné, že v té době mu téměř padesát let stará věštba už byla docela lhostejná.
 

Kamenný kříž a symbolická vzpomínka na padlé

V okolí Štěpánky je ještě jedno zajímavé místo, rovněž s poněkud temnou minulostí: na prostranství severně od rozhledny několik kamenných menhirů připomíná zaniklé vesnice, na hraně svahu nad údolím se tyčí velký kamenný kříž. V roce 1944 ho tu vztyčili němečtí vojáci jako památku na své padlé kamarády, po osvobození ale Češi rozstříleli svastiku v jeho středu a kříž shodili ze stráně dolů.



Místní spolek v roce 2011 zbytky sesbíral a znovu sestavil kříž dohromady. Obnovená památka ale budí emoce: tvar totiž kopíruje takzvaný Železný kříž, vyznamenání udělované hitlerovskou Třetí říší německým vojákům za odvahu a statečnost. Jedněm připomíná fašistické Německo a rádi by kříž odstranili, pro jiné ale je především památkou na zmařené životy obyčejných vojáků a současně symbolem tolerance a dobré vůle. Ať tak či onak, prostranství u Štěpánky je magické místo, hojně fotografované a mimořádně oblíbené.
 

Stavba stíhaná osudem

  • Podobná věštba jako Štěpánku provázela Korintský průplav v Řecku. Přes šest kilometrů dlouhý vodní kanál protíná Korintskou šíji, která spojuje Peloponés s pevninským Řeckem, a propojuje tak Korintský a Saronský záliv v Egejském moři.
  • Ačkoli se Korintský průplav stavěl podobně jako Štěpánka v letech 1881 až 1893, jeho vybudováním se zabývali stavitelé již ve starověku, první pokusy se datují do 7. století před Kristem. O něco později pak filozof Apollonius z Tyany pronesl temné proroctví, že kdo se pokusí kanál vybudovat, bude stižen strašlivou nemocí. Kletba se naplnila více než vrchovatě a každý z římských vládců, který se kanálem zabýval, dopadl špatně: Gaius Julius Caesar, Caligula i Nero.
  • Kanál je sice funkční, ovšem kvůli hloubce pouhých osm metrů a šířce od 21,3 do 24,6 metrů se využívá hlavně pro turistické výletní plavby, pro větší nákladní lodě je nepřekonatelnou překážkou. Až 90 metrů vysoké a téměř kolmé stěny navíc narušují časté sesuvy půdy, jejichž vinou kanál bývá pravidelně zavřený.
Kořenov

Kořenov

Kořenov, horskou obec na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš, znáte jako jednu ze zastávek ozubnicové železnice z Tanvaldu do Harrachova, vypravit se můžete i do legendární osady Jizerka. Z Hvězdy dohlíží na Kořenov kamenná rozhledna Štěpánka, v Příchovicích najdete rozhlednu Járy Cimrmana.

Muzeum lehkého opevnění Na Pomezí v Kořenově Památky

Muzeum lehkého opevnění Na Pomezí v Kořenově

Expozice lehkého opevnění je umístěna v jednom z objektů LO vz.37, pod rozhlednou Štěpánka nedaleko Kořenova.

Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor Příroda

Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor

Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor stojící na vrcholu Hvězda. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž patronem byl arcivévoda Stephan – Štěpán, který na vrch vystoupil.

Další aktuality

Chystáte se na Ještěd? K vrcholu vás přiblíží turistický autobus nebo lanovka Skalka

Sedačková lanovka Skalka bude od poloviny dubna opět v provozu a díky ní se turisté, kteří se touží dostat na Ještěd, přiblíží pod jeho vrchol. Další možnost, jak se na horu dostat, představuje turistický autobus, který jezdí od dubna do října z Hanychova na parkoviště Ještědka.
8. duben 2025 6:00
Letní sporty, Liberecký kraj

Velikonoční trh láká na zámek Sychrov

Státní zámek Sychrov připravil na tento víkend oblíbené Velikonoční trhy. Odehrají se 12. a 13. dubna 2025 v areálu čestného dvora po oba dny od 9:00 do 16:00 hodin. Sychrovské velikonoční trhy jsou spojené s ukázkami řemesel, prodejem tradičního zboží a bohatým programem pro děti i dospělé.
7. duben 2025 16:00
Památky, Liberecký kraj

Zámek Hrubý Rohozec zahajuje sezonu

První dubnový víkend 5. a 6. dubna otevírá své brány zámek Hrubý Rohozec obklopený anglickým parkem. V zámku si prohlédnete více jak třicet bohatě zařízených místností, které dříve sloužily jako reprezentační a obytné pokoje příslušníků původem francouzské hraběcí rodiny Des Fours Walderode.
5. duben 2025 12:00
Památky, Liberecký kraj

Hrady a zámky Libereckého kraje letos lákají na archeologické skvosty a novinky v expozicích

Začíná hradozámecká sezona – návštěvníkům se v Libereckém kraji otevře hospodářský dvůr v Zákupech, zámek Grabštejn, který pomocí aplikace představí archeologické skvosty a na Lemberku připomenou výročí 30 let od svatořečení Zdislavy. Na návštěvu zve také hrad Bezděz, Trosky a zámky Frýdlant, Sychrov či Hrubý Rohozec.
2. duben 2025 16:00
Památky, Liberecký kraj

Sezona na hradech a zámcích v Královéhradeckém kraji přinese spoustu zážitků

Letošní návštěvnická sezona otevře bárny hradů a zámků první dubnový víkend. Zámky Náchod a Opočno připomenou v roce 2025 odkazy italských rodů na našem území, na Hrádku u Nechanic chystají tematické prohlídky parku a na Kuksu je připravena Mapa zážitků pro rodiny s dětmi. V Ratibořicích si letos připomínají 170. výročí vydání Babičky.
2. duben 2025 14:00
Památky, Liberecký kraj

Hrad Trosky otevře po zimě své brány

Oblíbený hrad Trosky, symbol Českého ráje, otevře letos poprvé po zimě svou bránu v sobotu 5. dubna 2025, a do konce měsíce pak bude přístupný každý víkend od 9:00 do 16:00 hodin. Udělejte si první jarní výlet na Trosky a prohlédněte si svět z věží Panna a Baba.
1. duben 2025 13:00
Památky, Liberecký kraj

Nejen v Lukášově rozkvétají vzácné krokusy

Louky na severu Čech v těchto dnech začínají zdobit něžné kvítky bílé či fialové barvy. Jednou z nejdostupnějších lokalit, kde krokusy uvidíte je louka v Lukášově mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem. Právě tady potěší vaše oči stovky barevných kvítků. Vzácné rostlinky se nacházejí i na dalších místech severu – například na Farské louce u České Lípy nebo v Kytlici pod Lužickými horami.
27. březen 2025 8:00
Příroda, Liberecký kraj

Zámek Zákupy letos otevře císařskou konírnu a expozici o nepřístupných zámcích

Celoročně zpřístupněný zámek Zákupy na Českolipsku má v sezóně 2025 pro návštěvníky řadu novinek. Jednou z nich je otevření císařské konírny, která se několik desetiletí objevovala v seznamech nejohroženějších památek v Česku a před několika lety se část její zdi dokonce zřítila. Ostatně menší expozice vám zkázu barokní konírny a její stav před rekonstrukcí připomene. Od dubna na milovníky památek čeká především nová velká expozice o nepřístupných zámcích. A že jich u nás je! Připomene vám třeba zámek Hrubá Skála, který dnes slouží jako hotel, nebo zámek v Mimoni, který byl v roce 1985 nadobro srovnán se zemí.
23. březen 2025 12:00
Památky, Liberecký kraj