ÚvodAktuality#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd
Památky

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

  • 11. října 2020
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně září do dálky jako hvězda. Není divu, že se jí říká Maják Moravy: chrám je díky nadmořské výšce 718 metrů zároveň jednou z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě. Na výlet se sem můžete vypravit kdykoliv a jakkoliv: ti sportovně naladění pěšky, těm pohodlnějším usnadní cestu do kopce autobus.

Gotika, baroko, dva překrásné interiéry a dva stropy plné hvězd: pařížská Sainte Chapelle a svatohostýnská bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Hostýn
Sainte Chapelle, Paříž
Jedno z nejnavštěvovanějších a nejznámějších mariánských poutních míst Hostýn zdaleka není jen samotná chrámová hora na okraji magicky krásných Hostýnských vrchů korunovaná bazilikou. Je to také oblíbené místo procházek a výletů pěšky, na kole, s kočárkem nebo se psy v každé roční době a téměř za každého počasí. Příběh vzniku poutního místa se tu připomíná na každém kroku. Nejlépe vám jej představí sochy, obrazy a mozaiky Panny Marie Svatohostýnské: Ježíšek v její náruči se totiž chová velmi „neježíškovsky“ a s úsměvem kolem sebe metá blesky. Proč?
 

Ježíšek s blesky, kámen a soudek se svatou vodou

Zlaté blesky z Ježíškovy ruky míří na tatarské nájezdníky, kteří na počátku 13. století drancovali Evropu. Stará legenda vypráví, že když lidé z okolí hledali útočiště v lesích a kopcích, ty, kteří uprchli na Hostýn, zachránila před smrtí právě Panna Marie se svým synem. Ležení divokých nájezdníků shořelo, podle dalších pověstí zbývající Tatary spláchly bouře a povodně: kraj bych zachráněn.

Podobně jako jiné zázraky i ten hostýnský poprvé zaznamenal Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665. O pár let později padla ve spise Jiřího Crugeria Sacri pulveres zmínka, že lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky. V druhé polovině 16. století tu vyrostla první dřevěná kaplička, kterou v 18. století vystřídala dnešní bazilika.

Pověst Hostýna coby posvátné hory českého národa posílil v 19. století také Rukopis královédvorský a není divu, že z Hostýna také pocházel jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Měl číslo 19, byl na něm nápis „Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy“ a občané Bystřice pod Hostýnem společně s kamenem poslali do Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou, určenou prý k ředění malty.
 

Nelehké osudy hostýnské baziliky

Lepší časy zažívá hostýnská bazilika až od začátku 20. století, předtím rozhodně neměla na růžích ustláno. Její stavba se vlekla přes dvacet let, v roce 1769 po zásahu bleskem vyhořela, po patnácti letech pak přišly josefinské reformy a císařský výnos o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst. Kostel tehdy přišel nejenom o vnitřní vybavení (byly zbořeny sakristie i oltáře, vytlučena okna, vytrhány dveře i dlažby), ale i o střechu, aby se uspíšil jeho konec.

Ten se nakonec podařilo odvrátit a 600 let po mariánském zázraku v roce 1841 se poutní místo začalo obnovovat. Opravy trvaly dlouho, celé půlstoletí, a i pak se areál ještě hodně měnil. Například mozaika na průčelí hostýnského chrámu vznikla až v roce 1912; pražský mozaikář Viktor Foerster si tehdy nechal dovézt speciální barevné kamínky až z Itálie a na plochu 26 metrů čtverečních metrů jich spotřeboval přes 260 tisíc.

Bazilika s ambity a kaplemi sice je největší stavbou Hostýna, ale zdaleka není jediná. Od svatyně sestupuje po svahu široké schodiště se 250 stupni; končí u Vodní kaple s pramenem, který podle legendy rovněž vytryskl v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů. Najdete tu také komplex poutních domů se zázemím pro poutníky, Svatohostýnské muzeum, částečně věnované přírodě Hostýnských vrchů, a dvě křížové cesty. Jedna je klasická, při stavbě té druhé se její autor Dušan Jurkovič inspiroval podobně jako u jiných děl lidovými stavbami Valašska. Stěny kapliček pokrývají keramické mozaiky pašijových scén od Jano Köhlera.

Prohlédnout si můžete i starou kamennou rozhlednu, jejíž základní kámen položil v roce 1897 císař František Josef I., a malý hřbitov. Nepřehlédnutelné jsou i zbytky valů starého keltského hradiště a větrná elektrárna.
 

Strop plný hvězd, elektrárna a trnová koruna

  • Větrná elektrárna na Hostýně je podobně jako bazilika vidět na kilometry daleko. Podle některých názorů se sem nehodí, nicméně od baziliky je dost daleko a siluetu historických památek samotného poutního místa nijak neruší. Jisté je, že jde o jedinou větrnou elektrárnu na Východní Moravě, že na Hostýně stojí už 25 let a její provoz poutnímu areálu ekonomicky pomáhá. Zároveň ale pomalu dosluhuje a její další osud je nejistý.
  • Pověst jedné z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě Hostýn potvrzuje i tím, že ať půjdete odkudkoliv – z Bystřice pod Hostýnem, Rusavy nebo Chvalčova – vždy vás čeká cesta do kopce. Ačkoli nahoru vede silnice, kvůli nedostatku parkovacích míst je povolen vjezd jen se zvláštním povolením. Nahoru ale jezdí autobusová linka z Bystřice po Hostýnem, kde je také velké parkoviště. Bazilika je otevřená denně od 6.45 do 19.15 hodin.
  • Míst podobných Hostýnu bychom našli víc: kandidátem by mohl být třeba Svatý Kopeček nad Mikulovem anebo Chrámová hora v Jeruzalémě. Pro seriál #světovéČesko jsme ale vybrali jeden půvabný detail, který uvidíte teprve po vstupu do samotné baziliky: na tyrkysově modré klenbě totiž září drobné zlaté hvězdy. Podobně působivý interiér se stropem plným hvězd uvidíte v dolním patře královské kaple Sainte Chapelle v Paříži.
  • Kaple v areálu Justičního paláce na ostrově Ile de la Cité patří k nejkrásnějším gotickým stavbám světa a je společně s nábřežím Seiny zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Sainte Chapelle vznikla v letech 1242–1248 jako vzácná schránka pro cenné relikvie, zejména Ježíšovu trnovou korunu, kterou král vykoupil ze zástavy v Benátkách. Traduje se, že nákup svatých relikvií stál krále dvakrát anebo možná čtyřikrát víc než celá stavba. Několika posvátnými trny z Kristovy mučednické koruny obdaroval Ludvík IX. Svatý další evropské panovníky, včetně českého krále Přemysla Otakara II.
  • Kaple má dvě patra: dolní bylo určené pro služebnictvo, horní kaple pro krále, jeho rodinu a nejvzácnější hosty z řad aristokracie.
Křížová cesta Dušana Jurkoviče na Hostýně Památky

Křížová cesta Dušana Jurkoviče na Hostýně

Křížová cesta těsně pod vrcholem Hostýnu je dílem architekta Dušana Jurkoviče. Je významnou architektonickou součástí celého hostýnského komplexu.

Poutní domy na Svatém Hostýně Ubytování

Poutní domy na Svatém Hostýně

Pro ubytování poutníků a turistů na Svatém Hostýně jsou k dispozici tři poutní domy. Slouží jednak pro exercicie, které pořádá duchovní správa, farnosti a různá společenství a také pro individuální a rodinnou rekreaci, pro hromadné zájezdy, pro školy v přírodě a konají se zde i odborné semináře.

Rozhledna na Svatém Hostýnu u Bystřice pod Hostýnem Příroda

Rozhledna na Svatém Hostýnu u Bystřice pod Hostýnem

Z kamenné rozhledny císaře Františka Josefa I. na vrchu Hostýn (735 m.n.m.) je krásný výhled na Bystřici pod Hostýnem, Svatý Kopeček u Olomouce, Jeseníky, Zlín, Hranice na Moravě a za velmi dobrých pomínek uvidíte také Pálavu či slovenské Tatry.

Hostýnské vrchy – místo opředené bájnými pověstmi Příroda

Hostýnské vrchy – místo opředené bájnými pověstmi

Hostýnské vrchy s mírně zvlněnými hřebeny jsou velmi oblíbenou rekreační oblastí Východní Moravy. Milovníci turistiky a cykloturistiky si mohou vybrat z velkého množství značených stezek. Nadšenci pro houbaření či běžecké a sjezdové lyžování zde naleznou ideální terény.

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu Kultura

Svatý Hostýn – Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Zámek Bystřice pod Hostýnem – sídlo rodiny Laudonů Památky

Zámek Bystřice pod Hostýnem – sídlo rodiny Laudonů

Bystřický zámek je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Nejznámějšími majiteli byl rod Laudonů, kteří zámek vlastnili 106 let. Socha známého vojevůdce Ernesta Gideona Laudona zdobí zámek dodnes. Roku 1897 pobýval na zámku sám císař František Josef I.

Další aktuality

Výjimeční hosté, skvělá zábava a bohatý kulturní program: Letní filmová škola v Uherském Hradišti se blíží

Od pátku 25. až do čtvrtečního odpoledne 31. 7. 2025 nabídne 51. ročník festivalu Letní filmová škola Uherské Hradiště setkání s výjimečnými hosty a v rámci doprovodného programu vystoupí Michal Prokop s kapelou Framus Five, N.O.H.A., Rufus Miller, Simona Babčáková nebo Zuzana Kronerová. A dostane se i na předpremiéry českých a slovenských filmů, divadelní hry, koncerty a další bohatý program. Určitš si nenechte si ujít novinky v programové sekci Východní přísliby.
11. červenec 2025 10:00
Kultura, Zlínský kraj

Nejlepší koupání: tipy, kde se vykoupat ve Zlínském kraji

Když sluníčko láká k vodě, nemohou milovníci koupání a vodních radovánek zůstat doma! Jestliže trávíte léto na Moravě, ať už ve vaší obci či městě, u babičky, dědy nebo jako turisté, inspirujte se tipy Kudy z nudy, které vám tantokrát doporučí, kde si užít parádní den u vody ve Zlínském kraji. Vybírat můžete z nabídky aquaparků, koupališť, biotopů... a spousty dalších míst.
10. červenec 2025 18:00
Letní sporty, Zlínský kraj

Ve Valašské Bystřici zažijete Portášské slavnosti

Tradiční regionální akce představí historii portášů a četnických a policejních sborů. Pro návštěvníky je připravena také bitevní ukázka z období napoleonských válek. Hlavní den slavností je sobota 12. 7.2025. Připraveno je i bohaté občerstvení a ukázky výcviku historických vojenských jednotek. Návštěvníci se blíže seznámí se slavnou portášskou tradicí a uvidí i ukázky bojů.
10. červenec 2025 6:00
Kultura, Zlínský kraj

Je tu Masters of Rock, největší rockový open-air festival v České republice

Letos již 21. ročník jedné z největších kulturních akcí v republice, mezinárodního open-air festivalu Masters of Rock, proběhne od čtvrtka 10. do neděle 13. července 2025 v důvěrně známém a oblíbeném prostředí likérky R. Jelínek ve Vizovicích. Tradičně se na Valašsko kromě domácích příznivců mnoha rockových a metalových žánrů vydají i fandové z více než 36 zemí světa a rozhodně se můžou těšit na skvělé hudební zážitky i na vynikající atmosféru.
9. červenec 2025 15:00
Zážitky, Zlínský kraj

Baťův mrakodrap ve Zlíně: legendární výtah je opět v provozu

Po rekonstrukci se od července 2025 milovníkům architektury a technických památek opět otevřel Baťův mrakodrap ve Zlíně s historickým výtahem a jedinečným výhledem na Zlín. Baťův výtah v budově č. 21 je opět opět součástí turistického okruhu. Kvůli nezbytné komplexní renovaci byl technický unikát po dobu dvou měsíců mimo provoz.
6. červenec 2025 6:15
Kultura, Zlínský kraj

V Bílých Karpatech vás čeká zážitkové léto: od hor a kosení luk po kulturu a frgály

Bílé Karpaty jsou hory plné luk, polí, hájů a hlubokých lesů. Zvou k návštěvě všechny, kdo chtějí zažít klid a načerpat energii z přírody. Kromě přírodních krás nabízejí ale i bohaté kulturní dědictví – zachovalou lidovou architekturu, folklor a řemesla, která se zde udržují po generace. V létě 2025 zde můžete zažít tradiční sečení luk, Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině, Luhačovickou pouť a další zajímavé akce jedinečné pro tuto oblast.
3. červenec 2025 15:38
Zážitky, Zlínský kraj

Jen jednou za tři roky: v Hluku se chystají Dolňácké slavnosti s jízdou králů!

Dolňácké slavnosti písní a tanců, jedinečný festival slováckých zvyků a kultury, začínají v Hluku ve čtvrtek 3. a potrvají do pondělí 7. 7. 2025. Jejich součástí bude též legendární jízda králů, starobylý národopisný zvyk zapsaný na listinu světového dědictví UNESCO. Uskuteční se v neděli 6. 7. od brzkých ranních hodin. Hlucká jízda králů je tak druhou, jež můžete letos vidět. Jednou za šest let se konají v jednom roce všechny tři jízdy králů: vlčnovská, hlucká a kunovská. Všechny tři jízdy bychom podle těchto pravidel měli v jeden rok vidět opět až v létě 2028.
1. červenec 2025 10:00
Kultura, Zlínský kraj

Buchlovický zámek ozdobí tisíce růží

Zámek v Buchlovice ozdobí od 3. do 6. července 2025 květinové vazby z tisíce růží a dalších květin. Nejen zámek ozdobený květinami je překrásný, můžete si projít také přilehlý zámecký park s cizokrajnými dřevinami. Na zámku je k vidění také sbírka fuchsií patřící mezi nejvýznamnější ve střední Evropě.
1. červenec 2025 6:00
Příroda, Zlínský kraj