Z renesanční filozofie humanismu vychází i
historicko-naučná stezka, která vás provede od
renesančního jádra Moravské Třebové se
čtvercovým náměstím, morovým sloupem a radnicí kolem
barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie k
renesančnímu zámku. Nabídne nejenom pohled na oslnivé
arkádové nádvoří, ale také odpočinek v
zámecké zahradě, aby pak přes
Schody mrtvých, hřbitov a romantickou
vyhlídku u Plačící Anny dovedla poutníky k působivé
barokní Kalvárii na Křížovém vrchu, místu s krásným výhledem do okolí.
Na zámek Bránou času
Inspirací pro tvůrce stezky bylo jedno z největších filozofických děl světa,
kniha J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Při putování
Moravskou Třebovou od renesance k baroku tak s průvodci Všudybudem, Poutníkem a Mámením objevíte kromě architektonických památek také renesanční myšlenky, překvapivě moderní, posunuté do současnosti a věčné. Symbolicky můžete začít v
Bráně času, která stojí u parkoviště pod
zámkem. Její osa jako vinutá spirála mapuje významná data v historii města, a kromě baroka a renesance připomíná symboliku nezvratného plynutí času i spletitý labyrint. Neobvyklá prostorová skulptura je dílem
architektky Markéty Veselé.
Zámek Moravská Třebová: renesance kam se podíváš
Proč se o
zámku v Moravské Třebové zmiňují knihy o umění a učebnice architektury? Protože právě z doby, kdy byla centrem humanistické vzdělanosti a získala přízvisko
Moravské Athény, pochází i jedna z nejstarších renesančních památek na sever od Alp,
zámecký portál z roku 1492, vsazený do jižní brány na nádvoří. Zároveň je vůbec první datovanou renesanční památkou v českých zemích. Povšimněte si i kulatých medailonů
Ladislava Černohorského z Boskovic (asi 1455–1520), a jeho manželky
Magdalény z Dubé a Lipé; ty pocházejí z roku 1495 a jsou ukázkou skvělé práce italského sochaře demonstrující čistotu renesančního slohu. Kopie jsou také vsazeny do jižní brány na nádvoří, mramorové originály jsou součástí
expozice Poklady Moravské Třebové.
Majitel zámku: desetiletý kluk
Největšího rozkvětu se
Moravská Třebová dočkala v dobách, kdy
zámek vlastnil
Ladislav Velen ze Žerotína. Zdědil ho v roce 1589 jako desetiletý kluk a proslavil se nejenom jako zdatný hospodář, ale také jako štědrý mecenáš mnoha umělců, učenců i alchymistů. Mezi léty 1611 a 1616 nechal ke starému sídlu přistavět
tři rozsáhlá arkádová křídla v manýristickém stylu, která patřila k největším skvostům své doby ve střední Evropě a dnes jsou symbolem zámku. Autorem impozantních arkád byl zřejmě
Giovanni Maria Filippi; působil také na
Pražském hradě, kde navrhl například
Matyášovu bránu, propojující I. a II. nádvoří.
Zámek měl štěstí: když na konci dubna 1840 zachvátil velkou část města ničivý požár, tehdejší majitel Alois II. z Lichtenštejna nepodlehl pokušení celý areál strhnout a vybudovat moderní šlechtické sídlo, ale nechal renesanční část „nového“ zámku opravit podle původních plánů. Starý zámek požár nepřežil a byl ze tří čtvrtin zbourán. Zbylo jen východní křídlo s rytířským sálem a pozdně gotická sklepení.
Co uvidíte v interiérech?
Ladislav Velen takové štěstí neměl: po prohrané bitvě na Bílé hoře musel uprchnout ze země a zpět se již nikdy nevrátil. Do konce života působil jako polní maršál ve švédském vojsku, zemřel roku 1638 na neznámém místě v Polsku.
Zámecké expozice vás provedou dějinami
Moravské Třebové i okolí, seznámíte se i s tradičním hornictvím. Nejoblíbenějším okruhem je
prohlídka sklepení se středověkou mučírnou a alchymistické laboratoře. Zámecké nádvoří je díky své nádherné atmosféře dějištěm řady kulturních akcí, od koncertů přes divadelní představení až po rozmanité slavnosti.
Za renesancí na jih Rakouska
- Seriál #světovéČesko tentokrát jede na jih, do Grazu aneb Štýrského Hradce. Historické centrum druhého největšího města v Rakousku a hlavního města spolkové země Štýrsko bylo v roce 1999 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
- Jedním z místních klenotů je palác Landhaushof, postavený v letech 1527–1531 jako první renesanční budova ve městě. Hlavní křídlo s třípatrovým arkádovým nádvořím vzniklo po roce 1557 podle plánů architekta Domenica dell’Allio, který do Grazu přijel ze severní Itálie jako pevnostní architekt, aby dohlížel na rekonstrukci pevnosti na Schlossbergu.
- Palác patří k nejkrásnějším renesančním památkám střední Evropy. Barokní sál slouží jako zasedací místnost štýrského zemského parlamentu, na arkádovém nádvoří se konají četné akce.