Městské kamenné hradby byly v
Poličce vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol.
14. století.
Systém opevnění se skládal z
hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Do dnešních dnů se dochovala hlavní hradba zpevněná 19 půlválcovými věžemi, která obklopuje celé historické
jádro města (
1 220 m). Mají úctyhodnou
šířku 2 až 2,25 m, jsou
vysoké 8 až 10 m, zpevněné 19 půlválcovými do města otevřenými baštami.
Poličské hradby se mnohokrát osvědčily v boji – za husitských válek, za vlády krále Jiřího z Poděbrad a několikrát odolalo mocichtivému Matyáši Korvínovi.
Hradby v Poličce patří k nejzachovalejším opevněním ve střední Evropě a v letní sezóně je možné si tuto mimořádně zajímavou památku
projít s průvodcem. Vstupenky se dají získat v
Centru Bohuslava Martinů v Šaffově ulici, ovšem samozřejmě až skončí opatření proti koronaviru. Zatím se ke hradbám můžete vydat sami.
Nymburk, Tachov, Lipník nad Bečvou a další opevněná města
K nejzachovalejším na Moravě patří pozůstatky městských hradeb v
Lipníku nad Bečvou. V dochované podobě byly vybudovány až
za Pernštejnů na konci 15. a v 1. třetině 16. století. Jedním z měst, které svým
hradbám věnovalo naučnou stezku, jsou
Prachatice. Celý prstenec se sice nedochoval, ale můžete si prohlédnout
několik dělových bašt.
Proslulé hradby nedobytného města Tallinnu
Evropsky proslulé městské hradby se nachází i v
estonském hlavním městě Tallinnu, které ve své době platilo za skutečně nedobytnou pevnost. Hradby jej dříve obklopovaly v délce čtyř kilometrů, ze kterých se
zachovalo 2,35 km, většinou až z
16. století. Celkem stojí 26 ze 45 původních věží a nejhezčí je řada z nich v severozápadní části Starého města. Hradby jsou zde
tlusté 3 metry a jejich
výška dosahuje neuvěřitelných 16 metrů. Do některých věží a ochozů mají turisté přístup.
Víte, že…?
Poličské hradby patří k nejzachovalejším opevněním ve střední Evropě.- Ve své době patřily tallinnské hradby k největším v severní Evropě. Jejich starší část pochází až ze třináctého století, novější ze šestnáctého.
- Polička byla už v 2. polovině 14. století vydlážděná a uprostřed náměstí stála gotická radnice.
Tallinn byl jako nedobytná pevnost proslulý v 16. století. Když v roce 1561 připadl Tallinn Švédsku, nastalo období válek a obléhání: roku 1569 se jej (pomocí dělostřelectva) pokusili dobít Dánové, o rok později a opět rok nato, stejně tak jako v letech 1570 – 71 Rusové, kteří oblehli město. Úspěšné dobytí města se Rusům podařilo roku 1577. Předmětem sporu byl Tallin i během Švédsko-polské války o Pobaltí, mír zde nastal až v roce 1583 pod švédskou nadvládou.
Také poličské hradby odrazovaly nepřítele – slabší jedince už svou mohutností, v přímém boji se pak osvědčily zejména při husitských válkách. K městským hradbám se váže pověst, která se objevila před více než sto lety. Podle ní byla Polička obléhána samotným Janem Žižkou. Město se nechtělo vzdát, a tak se husité rozhodli nechat jeho obránce vyhladovět. Když bylo nejhůře, uchýlili se měšťané ke lsti. Vycpali poslední svini jáhlami a hodili ji přes hradby na znamení hojných zásob jídla. Lest vyšla a husité odtáhli. Ve skutečnosti se však město stalo členem husitského městského svazku. V době třicetileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam, ani později však na rozdíl od jiných historických měst nebyl při rozšiřování města důvod je bourat.
- Obě města mají k hradbám „přilepené“ malinké staré domy, ve kterých dodnes žijí lidé. V Poličce se s nimi můžete setkat v ulicích Na Bídě a Parkány.