Městské hradby v Poličce
Královnou měst s límcem hradeb je
Polička, město na
Českomoravském pomezí západně od
Svitav. Zdejší
hradby měří 1 220 metrů a město zachránily před řadou pohrom – před nepřátelskými vojsky, požáry i morem. Na
hradby se můžete vydat průvodcem, okolo nich bez něj. Vstupenky se dají získat v
Centru Bohuslava Martinů v Šaffově ulici. Během turistické sezóny se střídají dvě trasy a z výšky uvidíte nejenom dominanty města včetně
kostela sv. Jakuba, v jehož věži se skrývá
rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů, ale také romantické bydlení v malých domcích, těsně přilepených k hradbám. Kdysi v nich bydleli ti nejchudší, jak ostatně dodnes prozrazuje název
ulice Na Bídě. Od letoška se můžete okolo hradeb projít po
nové naučné stezce s příznačným názvem "
Okolo hradeb". Má 9 zastavení a základní texty s ilustracemi doplňují QR kódy.
Písecká brána a další kousky hradeb v Praze
Prašná brána, několik bran a hradby na
Vyšehradě,
Hladová zeď na
Petříně anebo hradby v Nuselském údolí
– zkrátka i v
Praze najdete stopy po gotickém či barokním opevnění. Součástí
Mariánských hradeb, které se od
Prašného mostu táhly přes Pohořelec a
Petřín k Vltavě, bývala
Písecká brána. Říkalo se jí také Písečná či
Písková – vesměs podle zaniklého předměstí Písek – Bruská nebo Karlova. Dnes je oblíbeným kulturním a společenským centrem
Prahy 6, pořádají se tu výstavy, svatby, koncerty a jiné akce. Zvláštností jsou dosud zachovalé bastiony v okolí, lemované ulicemi
Na Baště sv. Jiří,
Na Baště sv. Ludmily – u ní se mimochodem nachází známá
Bílkova vila – a
Na Baště sv. Tomáše. O kousek dál ve svahu směrem k
Letné bývala
bašta sv. Máří Magdaleny, na níž nyní stojí
Kramářova vila.
Pěšky kolem hradeb v Prachaticích
Jedním z měst, které svým
hradbám věnovalo naučnou stezku, jsou
Prachatice. Celý prstenec se sice nedochoval, ale můžete si prohlédnout
několik dělových bašt včetně té nejzachovalejší,
bašty Helvít, a jednu z městských bran. Říkalo se jí
Písecká, v dnešních mapách bývá označována jako
Dolní a bez nadsázky patří k
nejhezčím městským branám v Česku. Navíc si můžete prohlédnout i část jejích interiérů, sídlí v ní totiž
galerie Dolní brána. Nad bránou se tyčí
věž s cimbuřím a nárožními vížkami, průčelí zdobí malba rožmberského jezdce a kamenné
dělové koule. Traduje se, že pocházejí z husitského dobývání města v roce 1420, ale ve skutečnosti byly do zdi vsazeny později.
Pražská brána v Rakovníku
O titul nejpůvabnější stavby svého druhu v českých zemích se uchází také
Pražská brána v
Rakovníku, která vypadá jako brána do pohádky. Vznikla v letech
1516–1517 a její stavbou vlastně začalo budování nikdy nedokončených a dnes už dávno zbořených městských hradeb. Z původních čtyř bran dvě zanikly a dvě se dochovaly, a tak kromě
Pražské brány s expozicí Sboru rakovnických ostrostřelců můžete navštívit ještě
Vysokou bránu, jejíž název odpovídá skutečnosti: měří 31 metrů a slouží jako
rozhledna.
Pěšky kolem hradeb v Kouřimi
Do
Kouřimi se jezdí na výlety hlavně do
skanzenu, ale byla by škoda nezastavit se také v centru města a nepodívat se alespoň na
kousek zdejších hradeb. Délkou se vyrovnají těm z Poličky, ale nejstarší části jsou letitější, vznikly už během 13. století. Z té doby pochází i
Pražská brána, jediná, která se dochovala z původních čtyř. Patří prý k nejlépe zachovalým stavbám svého druhu ve střední Evropě.
Zajímavosti hradeb v Tachově a v Nymburce
Městské hradby v
Tachově vás na první pohled upoutají nejen svojí mohutností, ale také
nevšedním tvarem věží. Původně jich bývalo šestadvacet a do dnešních dnů se jich zachovalo dvacet jedna, ač místy po nich najdete jen sotva viditelné fragmenty. Proč tolik? V
Tachově totiž zřejmě neměli jinde obvyklé hradby s dřevěnými ochozy, ale jen hustě řazené věže, z nichž
obránci hájili hladké kamenné stěny mezi nimi. Systém měl řadu výhod: věže bez dřevěných konstrukcí lépe odolávaly požárům a nebyla nutná ani nákladná a náročná údržba dřevěných částí.
Nymburské hradby znáte z pohádek
Podobné městské opevnění mělo
město Nymburk, kde bývalo věží dokonce padesát, ale z impozantního opevnění se dochoval jen asi
200 metrů dlouhý úsek hradeb s několika věžemi podél
Labe. Řeka a dva
vodní příkopy doplněné dvojnásobným pásem hradebních zdí město zcela obklopovaly. Z původních cihlových hradeb se
zachovala jen část vnitřní zdi na východní a západní straně města. Nejznámější úsek dochovaného opevnění na jihovýchodě města prošel v letech
1905-09 romantickou rekonstrukcí pod vedením L. Láblera. Tato úprava však hradbám vtiskla realitě neodpovídající vzhled. Mnohem hodnotnější jsou tak zbytky opevnění při Hradební ulici. Zajímavá je též tzv.Turecká věž v přílabské části opevnění. Fotogenické hradby si zahrály v mnoha
pohádkách i filmech – jsou vidět ve
Třech veteránech nebo například v Cirkuse Humberto (1. díl).