Sedm měst, kde najdete nejdelší hradby a nejkrásnější hradební brány

Městské hradby v Poličce

Královnou měst s límcem hradeb je Polička, město na Českomoravském pomezí západně od Svitav. Zdejší hradby měří 1 220 metrů a město zachránily před řadou pohrom – před nepřátelskými vojsky, požáry i morem. Na hradby se můžete vydat průvodcem, okolo nich bez něj. Vstupenky se dají získat v Centru Bohuslava Martinů v Šaffově ulici. Během turistické sezóny se střídají dvě trasy a z výšky uvidíte nejenom dominanty města včetně kostela sv. Jakuba, v jehož věži se skrývá rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů, ale také romantické bydlení v malých domcích, těsně přilepených k hradbám. Kdysi v nich bydleli ti nejchudší, jak ostatně dodnes prozrazuje název ulice Na Bídě. Od letoška se můžete okolo hradeb projít po nové naučné stezce s příznačným názvem "Okolo hradeb". Má 9 zastavení a základní texty s ilustracemi doplňují QR kódy.
 

Písecká brána a další kousky hradeb v Praze

Prašná brána, několik bran a hradby na Vyšehradě, Hladová zeď na Petříně anebo hradby v Nuselském údolí – zkrátka i v Praze najdete stopy po gotickém či barokním opevnění. Součástí Mariánských hradeb, které se od Prašného mostu táhly přes Pohořelec a Petřín k Vltavě, bývala Písecká brána. Říkalo se jí také Písečná či Písková – vesměs podle zaniklého předměstí Písek – Bruská nebo Karlova. Dnes je oblíbeným kulturním a společenským centrem Prahy 6, pořádají se tu výstavy, svatby, koncerty a jiné akce. Zvláštností jsou dosud zachovalé bastiony v okolí, lemované ulicemi Na Baště sv. Jiří, Na Baště sv. Ludmily – u ní se mimochodem nachází známá Bílkova vila – a Na Baště sv. Tomáše. O kousek dál ve svahu směrem k Letné bývala bašta sv. Máří Magdaleny, na níž nyní stojí Kramářova vila.
 

Pěšky kolem hradeb v Prachaticích

Jedním z měst, které svým hradbám věnovalo naučnou stezku, jsou Prachatice. Celý prstenec se sice nedochoval, ale můžete si prohlédnout několik dělových bašt včetně té nejzachovalejší, bašty Helvít, a jednu z městských bran. Říkalo se jí Písecká, v dnešních mapách bývá označována jako Dolní a bez nadsázky patří k nejhezčím městským branám v Česku. Navíc si můžete prohlédnout i část jejích interiérů, sídlí v ní totiž galerie Dolní brána. Nad bránou se tyčí věž s cimbuřím a nárožními vížkami, průčelí zdobí malba rožmberského jezdce a kamenné dělové koule. Traduje se, že pocházejí z husitského dobývání města v roce 1420, ale ve skutečnosti byly do zdi vsazeny později.
 

Pražská brána v Rakovníku

O titul nejpůvabnější stavby svého druhu v českých zemích se uchází také Pražská brána v Rakovníku, která vypadá jako brána do pohádky. Vznikla v letech 1516–1517 a její stavbou vlastně začalo budování nikdy nedokončených a dnes už dávno zbořených městských hradeb. Z původních čtyř bran dvě zanikly a dvě se dochovaly, a tak kromě Pražské brány s expozicí Sboru rakovnických ostrostřelců můžete navštívit ještě Vysokou bránu, jejíž název odpovídá skutečnosti: měří 31 metrů a slouží jako rozhledna.
 

Pěšky kolem hradeb v Kouřimi

Do Kouřimi se jezdí na výlety hlavně do skanzenu, ale byla by škoda nezastavit se také v centru města a nepodívat se alespoň na kousek zdejších hradeb. Délkou se vyrovnají těm z Poličky, ale nejstarší části jsou letitější, vznikly už během 13. století. Z té doby pochází i Pražská brána, jediná, která se dochovala z původních čtyř. Patří prý k nejlépe zachovalým stavbám svého druhu ve střední Evropě. Opevnění tvoří dva pásy zdí, které od sebe odděluje čtrnáct metrů široký parkán. Vnitřní hradební pás byl zpevněn několika hranolovými věžemi, vnější pás měl mohutné půlválcové a hranolové bašty.
 

Zajímavosti hradeb v Tachově a v Nymburce

Městské hradby v Tachově vás na první pohled upoutají nejen svojí mohutností, ale také nevšedním tvarem věží. Původně jich bývalo šestadvacet a do dnešních dnů se jich zachovalo dvacet jedna, ač místy po nich najdete jen sotva viditelné fragmenty. Proč tolik? V Tachově totiž zřejmě neměli jinde obvyklé hradby s dřevěnými ochozy, ale jen hustě řazené věže, z nichž obránci hájili hladké kamenné stěny mezi nimi. Systém měl řadu výhod: věže bez dřevěných konstrukcí lépe odolávaly požárům a nebyla nutná ani nákladná a náročná údržba dřevěných částí.

Nymburské hradby znáte z pohádek

Podobné městské opevnění mělo město Nymburk, kde bývalo věží dokonce padesát, ale z impozantního opevnění se dochoval jen asi 200 metrů dlouhý úsek hradeb s několika věžemi podél Labe. Řeka a dva vodní příkopy doplněné dvojnásobným pásem hradebních zdí město zcela obklopovaly. Z původních cihlových hradeb se zachovala jen část vnitřní zdi na východní a západní straně města. Nejznámější úsek dochovaného opevnění na jihovýchodě města prošel v letech 1905-09 romantickou rekonstrukcí pod vedením L. Láblera. Tato úprava však hradbám vtiskla realitě neodpovídající vzhled. Mnohem hodnotnější jsou tak zbytky opevnění při Hradební ulici. Zajímavá je též tzv.Turecká věž v přílabské části opevnění. Fotogenické hradby si zahrály v mnoha pohádkách i filmech – jsou vidět ve Třech veteránech nebo například v Cirkuse Humberto (1. díl).