Matyáš Bernard Braun se narodil v malé vesnici poblíž tyrolského Insbrucku. Výtvarné nadání se v rodině dědilo: jeden z bratrů se stal malířem, jeden z jeho synovců sochařem. Matyáš Bernard se vyučil řezbářem a ve čtrnácti vyrazil na tovaryšskou cestu do Itálie. V roce 1708 se dostal do Čech, a to na pozvání
Eugena Tyttla, opata
cisterciáckého kláštera v Plasech. Jednou z prvních zakázek bylo sousoší
Sen sv. Luitgardy pro
Karlův most v
Praze. V roce 1711 se Braun rozhodl zůstat v Čechách natrvalo. Stal se občanem
Nového Města, koupil
dům U tří lilií v dnešní
Jungmannově ulici, po třech letech jej prodal a už jako zámožný měšťan zakoupil
dům U Kamenného stolu na dnešním
Karlově náměstí proti
Novoměstské radnici. Jak připomíná pamětní deska, tady žil, provozoval významnou sochařskou dílnu a nakonec zde i zemřel.
Matyáš Bernard Braun navázal přátelské styky s malířem
Petrem Brandlem, architekty
Františkem Maxmiliánem Kaňkou a
Janem Bernardem Fischerem z Erlachu a dalšími umělci. V roce 1719 se oženil s
Marií Alžbětou Josefínou Miseliusovou, dcerou radního v
Jaroměři, a měli spolu pět dětí.
O Braunovy práce byl zájem, k jeho nejštědřejším mecenášům patřil
hrabě František Antonín Špork. V
Kuksu, z něhož hrabě udělal centrum kulturního a společenského dění tehdejší střední Evropy, pro něj Braun vytvořil nádherné dílo, mimo jiné
galerii soch Ctností a Neřestí přes
Hospitalem a soubor soch a reliéfů, tesaných přímo do pískovcových skal, nazývaný
Braunův Betlém.
Na sklonku života Brauna trápily souchotiny, proto se zabýval převážně tvorbou návrhů a projektů, těžkou kamenickou práci převzali mladší kameníci a tovaryši. Dílnu po jeho předčasné smrti ve čtyřiapadesáti letech převzal
synovec Antonín. Braun je pochovaný v hrobce před Kornelskou kaplí v
kostele sv. Štěpána ve Štěpánské ulici v
Praze.
Kde si prohlédnete sochy Matyáše Bernarda Brauna:
- Praze: sochařská výzdoba pro kostel sv. Klimenta v Klementinu, interiéry Černínského paláce, Thunovského paláce v Nerudově ulici, Velkopřevorského paláce, Clam-Gallasova paláce, výzdoba Vrtbovské zahrady a dalších církevních a světských staveb, náhrobek hraběte Šlika v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
- Sochařská výzdoba parků, zahrad a zámků Veltrusy, Duchcov, Konopiště, Liběchov a Lysá nad Labem, parku zámku Hořovice se Sluneční bránou, chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, dřevořezby pro klášter Plasy, výzdoba kostela v klášteře Kladruby, morový sloup v zahradě kostela Nalezení svatého Kříže v Liberci a další.
- Sochařská výzdoba parku zámku Valeč; většinou jde o kopie, originály jsou vystaveny v lapidáriu v bývalé kovárně, v originální audiovizuální expozici.
- Jaroměři Mariánský sloup a náhrobek s plačící ženou na hrobě Braunovy tchyně; originály si prohlédnete v lapidáriu Braunových soch v Josefově.