Ocelový
pylon, který měří necelých 30 metrů, navrhl architekt
Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu
Federálního shromáždění. K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon nakonec nedošlo. Po náhlé a nevítané změně politického kurzu bylo stranickými
orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a deinstalaci některých výtvarných děl, připravovaných pro budovu
Federálního shromáždění, a o jejich nahrazení díly jinými.
Žulová plastika Miroslava Chlupáče s názvem “Plamen“ byla úředníkům podezřelá a na poslední chvíli její vysekání zakázali.
Pylon ovšem
již stál, a tak se dokonce zvažovala jeho úplná likvidace. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem
vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil
dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy. Nicméně zasvěceným tento ve svém prostředí nezvyklý artefakt
Palacha vždy připomínal.
Student
Jan Palach se 16. ledna v
Praze zapálil na protest proti tomu, že lidé upadali po zděšení z okupace vojsky Varšavské smlouvy do letargie, a chtěl je vyburcovat k činu. Těžce popálený 19. ledna zemřel.
Národní muzeum loni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo
Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí.