Ať už byl předlohou dámy z obrazu kdokoliv, ve světě umění je to skutečná celebrita. Posuďte sami: je vystavená v
Národní galerii v Londýně, kde zájem návštěvníků přitahuje už desítky let. V roce 2023 se stala hvězdou výstavy s názvem Ošklivá vévodkyně: Krása a satira v renesanci. Karikaturista a ilustrátor
John Tenniel ji využil jako předlohu pro postavu vévodkyně v
Alenčiných dobrodružstvích v říši divů od
Lewise Carrolla. A kromě toho ošklivá vévodkyně možná má leccos společného s českou historií.
Impotent na tyrolském trůnu
Kurátorka londýnské výstavy a odbornice na renesanční umění
Emma Capron nedávno přišla s překvapivým prohlášením, že na obraze Ošklivá vévodkyně malíř namaloval muže převlečeného za ženu. Skutečně nemělo jít o portrét, ale i provokativní satiru, zesměšňující společenská pravidla?
Mnohem častěji se ale objevuje podezření, že na obraze je tyrolská hraběnka
Markéta zvaná Pyskatá aneb
Margarete Maultasch (1318–1369). Jako třináctiletou ji provdali ji za osmiletého
Jana Jindřicha Lucemburského, mladšího bratra
Karla IV. Byl o pět let mladší než ona a vydrželi spolu dvanáct let. Pak Markéta oficiálně oznámila, že manželství zůstalo nenaplněno a Jana Jindřicha obvinila z impotence.
Oba se záhy provdali a oženili podruhé a oba měli děti, ale pachuť skandálu se ještě dlouho nesla celou Evropou. Jejich příběh vylíčil spisovatel
Lion Feuchtwanger ve velmi úspěšném a hojně čteném románu
Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá – a od prvního vydání v roce 1923 přebal knihy velice často zdobí právě malba
Quentina Matsyse. Zkrátka ať Markéta vypadala jakkoliv, od té doby je její tvář spojená s Matsysovým obrazem.
Ošklivá vévodkyně
Ale je na přebalu knihy opravdu Markéta nebo ne? Takto ji popisuje
Lion Feuchtwanger v době, kdy ji provdali za
Jana Jindřicha:
„Vypadala starší než na dvanáct let. Nad otylým tělem s krátkými končetinami seděla veliká, neforemná hlava. Čelo bylo sice jasné a čisté a oči se dívaly chytře, bystře, pozorně i zkoumavě, ale pod malým plochým nosíkem vyčnívala ústa vyvalená jako u opice, s obrovskými čelistmi a odulým spodním rtem. Vlasy měděné barvy byly tuhé, drsné, bez lesku, pleť byla vápenně šedá, ubledlá, hadrovitá.“
Nikdo, koho bystě chtěli poznat, že? Markéta sice zemřela skoro 150 let před namalováním obrazu, ale o její ošklivosti se vyprávěly hotové legendy. Svou roli v tom ale mohl sehrát její druhý sňatek, kdy se bez papežem uznaného rozvodu provdala za
Ludvíka V. Bavorského, syna císaře Ludvíka Bavora. Proti sobě tak poštvala nejenom církev, ale i celý
rod Lucemburků. To byli mocní nepřátelé, jeden jako druhý, a na evropských královských dvorech se Markéta a její společenské přestupky přetřásaly dlouhá léta.
Od komediantů k Alence
Možná ale bylo všechno jinak a Quentin Matsys obrazem ošklivé ženy jen potvrdil svou vášeň pro pitoreskní bujaré lidové veselice, maškarády a karnevaly, při nichž se muži běžně převlékali za ženy. Zobrazení povadlých prsou v sešněrovaném výstřihu mohlo být pouhou autorovou fantazií. Anebo ho inspirovala o pár let starší kresba
Leonarda da Vinci, podobně jako Matsysův obraz časem využil ilustrátor pro Alenku v říši divů? Ostatně podívejte se sami do galerie obrázků a uvidíte sami, že Matsys nebyl jen mistrem štětce, ale i šprťouchlat a skrytých významů.
Obrazy, které si doma nepověsíte
Ošklivost renesancí rozhodně nekončí a díly Quentina Matsyse přehlídka ohavných obrazů historie teprve začíná. Mezi mistry, jejichž díla umí vyvolat hrůzu, děs a nepříjemné pocity, se řadí třeba španělský malíř
Francisco Goya (1746–1828) a francouzský malíř
Gustav Doré (1832–1883). Svět milovníků klasického a líbivého umění převrátili naruby nejenom zakladatel
kubismu, španělský malíř
Pablo Picasso (1881–1973), ale také nizozemsko-americký malíř a sochař
Willem de Kooning (1904–1997), představitel abstraktního expresionismu, či britský malíř
Francis Bacon (1909–1992).
Nic na tom nemění ani to, že jejich díla patří mezi nejdražší obrazy světa – například Baconův Triptych byl v roce 2008 vydražen za 86,3 milionu amerických dolarů, Picassova Dora Maarová s kočkou se prodala za 95, 2 milionů dolarů a de Kooningova Žena III za 137 milionů dolarů.
Neprodejná Ošklivá vévodkyně se nad tím jen shovívavě usmívá – ona rozhodně zůstane v Národní galerii v Londýně.
Moderní umění v našich galeriích
- Spousty pokladů najdete ve sbírkách moderního umění Národní galerie, a to ve Veletržním paláci v Praze. Prohlédnout si můžete nejenom několik Picassových obrazů (například Autoportrét, Zátiší s pohárem, Kotleta nebo Žena s kytarou u piana), ale také díla Bohumila Kubišty a Emila Filly,.
- Ikonickým dílem českého expresionismu je obraz Čtenář Dostojevského s vyčerpaným a zhrouceným mužem v křesle. Filla jej namaloval pod vlivem děl Edvarda Muncha, jehož výstavu navštívil v roce 1905.
- Znáte Munchův slavný obraz Výkřik, který v divácích rovněž budí beznaděj, úzkost a strach? Ten sice Národní galerie ve sbírkách nemá, ale ve Veletržním paláci jsou vystavena jiná Munchova díla, například Tanec na břehu nebo Pobřeží u Lübecku.