Chystáte se na podzimní túru, ale nevíte ještě přesně, kam to bude? Zkuste si
udělat výlet na Šumavu, do srdce
Tříjezerní slati. Jako výchozí kísto doporučujeme parkoviště Rokyta nedaleko
Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.
Po žluté značce se dostanete k zajímavé technické památce,
skluzu na dřevo, jednomu ze tří takových pomůcek na
Vchynicko-Tetovském kanálu. Stavidlo nad skluzem při plávce zachytávalo dřevo, které pak bylo v dávkách vypouštěno. Plavení se tak urychlovalo a bylo možné jednotlivé vlny kontrolovat. Cesta ke slati pak vede dále
po žluté, souběžně s cyklostezkou 2117. V místě na křižovatce cest, asi
po 5 kilometrech chůze, natrefíte na naučnou stezku
Tříjezerní slať. Povalové chodníčky z modřínového dřeva vás zde provedou hůře přístupnými místy, na trase stezky byly před nedávnem vybudovány nové
vyhlídkové plošiny! Během procházky rašeliništěm si tak užijete
neotřelé pohledy přímo do jádra slatě!
Správné horské vrchoviště a kanál, kterým propluly čtyř milióny kubíků dřeva
Texty naučné stezky vás seznámí s
místní vegetací, povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. V okolí slatě se vyskytují
typické vrchovištní rostliny jako např. kyhanka sivolistá,
klikva bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Najdete zde vše, co by "správné horské vrchoviště" mělo mít: v centrální živé části jezírka, pás klečoviny, který ji obklopuje a podmáčené smrčiny kolem otevřené plochy vrchoviště.
Zpátky se vydejte k rozcestníku
Pod Oblíkem a dále po modré
Hakešické cestě. Ta vás dovede zpět k
plavebnímu kanálu Vchynicko-Tetovskému podle něhož se dostanete zpět na
Rokytu, celkem ujdete asi 11 km. Kanál byl postaven kvůli obejití nesplavného úseku řeky Vydry pro potřeby plavení dřeva. Odhaduje se, že kanálem prošlo za dobu jeho existence kolem
čtyř miliónů kubických metrů dřeva. Plavební kanál je technickou památkou a dnes přivádí vodu k turbínám
vodní elektrárny v Čeňkově Pile.