Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).
Na 920 km
2 zde leží dva národní parky – na německé straně od r. 1970 NP
Bavorský les, na české od r. 1991 největší český
Národní park Šumava s 680 km
2. Spolu s německým národním parkem Bavorský les vytváří Národní park Šumava jednu z největších souvisle zalesněných ploch ve střední Evropě (
zalesněná plocha tvoří kolem 80 % území NP), nazývanou někdy Zelené srdce Evropy.
V roce 1990 byla zapsána
do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace
Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Na území, které se rozkládá
v nadmořské výšce od 498 m n. m. (
Víteň)
do 1362 m n. m. (
Boubín) žije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů.
Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí NP kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí
zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl
unikátní přírodní celek jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně
jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m.
údolí Otavy u Rejštejna do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón:
I. zóna – přísná přírodní – 13% z celkové plochy, zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.
II. zóna – řízená přírodní – 83% z celkové plochy, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy.
III. zóna – okrajová – 4% z celkové plochy, území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy.
Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.
Klidová území:
Přírodní krásy, které lze na Šumavě navštívit
Z mnoha chráněných území
Národního parku Šumava mohou turisté navštívit např.
Pramen Vltavy,
Chalupskou slať u Borových Lad,
Jezerní slať mezi
Kvildou a
Horskou Kvildou a nedaleko je i Povydří (
kaňon řeky Vydry),
Stožecká skála nebo
Vltavský luh mezi
Soumarským mostem a
Novou Pecí.
Na ploše národního parku jsou
tři ledovcová jezera,
Plešné,
Laka a
Prášilské, známá jezera
Černé a
Čertovo se nacházejí na území CHKO. Na Šumavě ovšem najdete i nepřístupná chráněná území, jež jsou součástí
evropské sítě Natura 2000,
šumavská rašeliniště jsou pak chráněna Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů.
Krásná jsou
údolní rašeliniště v údolí Vltavy i ostrůvky pralesovitých zbytků původních smíšených lesů na
Stožci, na Smrčině, na
Plechém atd.
Vodní turistika na úsecích řek Vltava, Otava a Vydra
Poplatek
splouvání Vltavy podléhá registračnímu systému. Pro splouvání
Vltavy v úseku
Lenora – Soumarský Most – most u Pěkné se stanovuje minimální stav vody, který je vyznačen na nástupním místě Soumarský Most na vodočetné lati červenou ryskou o šíři 2 cm u pravého mostního pilíře.
Splouvání
Otavy je vhodné jen pro zkušené vodáky s dobrou výzbrojí a výstrojí. Nástupním místem je
Čeňkova Pila, výstupním je
Rejštejn, obtížnost je zde WW II-III. Splavnost je povolena od 15.3. do 31.10., denně od 8.00 do 20.00 hodin. Povolená výška hladiny: bez limitu. Řeka tvoří hranici I.zóny NP Šumava. Nevystupujte na levý břeh do I. zóny.
Splouvání
Vydry je možné od 15.3. do 31.10.
pouze v sobotu a neděli. Povolen je údek
Modrava – Antýgl (WW III). Nástupním místem je Modrava – parkoviště, soutok Modravského a Roklanského potoka, výstupním je pravý břeh v kempu Antýgl před lávkou pro pěší. Řeku je možné splout jen na kajaku nebo kanoi.
Vchynicko-Tetovský plavební kanál se nesmí splouvat!
Na ostatních tocích národního parku není podle návštěvního řádu splouvání povoleno.