Pražská Bílkova vila vás zve na osobitou Cestu k předsíni chrámové

Tvorba raného období patří k nejlepšímu, co František Bílek (1872–1941) za svůj život vytvořil. Sochařská díla, kresby, grafiky, autorské knihy a texty té doby nám zprostředkovávají Bílkovu osobitou interpretací křesťanství, jejímž základem je spirituální mystický svět symbolů a alegorií. Právě na ně je zaměřena expozice Cesta k Předsíni chrámové, která je veřejnosti přístupná až do června 2026.

František Bílek byl v rámci své generace ojedinělým uměleckým zjevem a jeho tvorba se zcela vymykala výtvarným snahám jeho vrstevníků. Svůj názorový duchovní svět formuloval už během stipendijního pařížského pobytu v letech 1891 až 1892. Vliv sehrálo umělecké intelektuální prostředí, kam uvedla dvacetiletého Bílka jeho ochránkyně, česká malířka Zdenka Braunerová. Bílek se zde dostal do kontaktu s nejrůznějšími teoriemi a směry, které jej ovlivnily. Pěstovaly se tu tajné nauky, hermetismus, okultismus a umělce přitahovala esoterická symbolika.
 

Smysl naší existence a tajné dějiny náboženství

Raná tvorba tohoto „secesního symbolisty“, spadající do období do konce prvního desetiletí 20. století, nám otevírá spletitý prostor úvah o smyslu lidské existence a její sounáležitosti s věčným koloběhem universa. Klíčem k porozumění jsou dvě zásadní Bílkovy autorské knihy z této doby – Stavba budoucího chrámu v nás (1908) a Cesta (1909). Bílek v nich reaguje na zkušenosti ze svého studijního pobytu v Paříži z počátku devadesátých let, a především na esoterickou a tehdy populární knihu francouzského filozofa a esejisty Éduarda Schurého Velcí zasvěcenci (Les Grands Initiés) s podtitulem Náčrt tajných dějin náboženství, publikovanou roku 1889 v Paříži.

Dlouhodobá expozice Cesta k Předsíni chrámové, která bude v hradčanské Bílkově vile otevřena až do 1. června 2026, představuje svět rané Bílkovy tvorby prostřednictvím řady klíčových kreseb, grafik a také – v některých případech vzácně dochovaných – publikací.
 

Vila ve stopě sekající kosy

Vilu s ateliérem na Hradčanech si sochař František Bílek nechal postavit na pozemku u Mariánských hradeb podle vlastního návrhu v roce 1910. Neobvyklý vzhled stavby podtrhuje půdorys, přirovnávaný ke stopě kosy sklízející obilí. Vila má ploché zastřešení a mohutné sloupy připomínající snopy. Všudypřítomné jsou nejen prvky klasů obilného pole, ale i další detaily živé přírody. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. Ve stálé expozici umístěné ve vile jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. V suterénu mohou badatelé navštívit Bílkovo centrum s archivními materiály týkajícími se umělcova života.

Bílkova vila je otevřena denně mimo pondělí od 10:00 do 18:00 hodin, vstupné je zde 150 Kč pro dospělé a 60 Kč snížené pro studenty a seniory.