Rok 2024 byl v Zoo Ostrava navzdory řádění živlů rekordní!

Počasí, které je důležitým a zásadním faktorem pro návštěvu zoologické zahrady, v loňském roce potrápilo Zoo Ostrava do té míry, že musel být areál hned dvakrát zcela uzavřený veřejnosti. Poprvé to bylo jen na jeden den (20. června). Večer před tím zasáhla Moravskoslezský kraj silná bouře s vichřicí. V lesnatém areálu vyvrátila desítky stromů a polámala tisíce větví. Ještě větší škody pak napáchaly silné a vytrvalé deště opět doprovázené silným větrem v polovině září. Zoo leží na kopci, ale i tak byla řada míst v areálu zaplavena, přelily se rybníky, zcela pod vodou skončila expozice Mokřady, kde naštěstí zoo nechová žádná zvířata. V podmáčené půdě pak opět popadalo mnoho stromů. Odklízení a zajištění areálu tentokrát trvalo celý týden.

V obou případech mohutné kmeny a větve poškodily některá hrazení u výběhů zvířat, voliéry, lavičky a další zařízení, dlouhé hodiny také nešel v zoo proud. Škody způsobené živly za obě události byly značné , ale naštěstí nebyl ani v jednom případě nikdo zraněn a neuhynulo žádné zvíře.
  
Navzdory živelním událostem a uzavření areálu překročila třetím rokem návštěvnost Zoo Ostrava hranici 600 000 osob. A potřetí se dokonce podařilo překonat rekord předchozího roku. V roce 2024 do zoo dorazilo rekordních 630 577 návštěvníků. Přes 18 tisíc více než v roce 2023, kdy dorazilo 612 455 lidí. Rekordní byly i některé měsíce, například v únoru přišlo do zoo díky nebývale teplému počasí neuvěřitelných 25 524 návštěvníků, v březnu pak 61 340. Rekordní byl i květen s bezmála 95 tisíci.
 

Chov zvířat v roce 2024

Zoo Ostrava chovala na konci roku 2024 451 druhů zvířat v 6 103 jedincích. Zhruba jedna třetina druhů patří k ohroženým a je vedena v mezinárodním Červeném seznamu (The IUCN Red List). Sedm taxonů je zařazeno dokonce v kategorii vyhubený v přírodě (Extinct in the Wild), což je poslední kategorie před kategorií vyhubený (Extinct). V souladu s posláním moderních zoologických zahrad se i Zoo Ostrava podílí na zachování biologické rozmanitosti a je zapojena do bezmála stovky mezinárodních záchranných programů na udržení životaschopných populací vzácných živočichů chovaných v lidské péči. Dva z těchto programů zároveň i vede (Evropský ex situ program pro šimpanze a Evropský ex situ program pro živorodkovité)

V ostravské zoologické zahradě se za uplynulý rok 2024 narodilo, vylíhlo či vykulilo přes 1 500 mláďat – zástupců všech skupin živočichů. Více než polovina mláďat byla u ryb, nemálo také u ptáků, savců, plazů a obojživelníků. U primátů se narodilo mládě kriticky ohroženého lemura mongoze (Eulemur mongoz) – jedno ze dvou mláďat narozených v Evropě – a již třetí mládě šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus). Zaznamenali jsme prvoodchov u jelínků vepřích (Hyelaphus porcinus porcinus), vikuní (Vicugna vicugna), hus kuřích (Cereopsis novaehollandiae), medak šikmošupinných (Oryzias loxolepis) a klaunů ostnitých (Amphiprion biaculeatus).

Po třech letech se podařilo odchovat dvě mláďata kriticky ohrožených prasat visajánských (Sus cebifrons negrinus) z Filipín, po dlouhých dvanácti letech čtyři mláďata varanů papuánských (Varanus salvadorii), kterých žije v evropských zoo pouhých 26 jedinců. Dále se podařilo odchovat dvojčata pand červených (Ailurus fulgens fulgens) i mládě vzácné kočky rybářské (Prionailurus viverrinus). Stejně výjimečným je i odchov dvou mláďat levhartů cejlonských (Panthera pardus kotiya). Zajímavé odchovy se zdařily i u kondorů královských (Sarcoramphus papa), supů bělohlavých (Gyps fulvus), kulíšků nejmenších (Glaucidium passerinum) nebo křepelek korunkatých (Rollulus rouloul).
 
Dařilo se i druhům, jejichž přirozeně odchovaná mláďata poskytuje Zoo Ostrava pro posílení divokých populací. Do volné přírody se dostalo celkem 36 mladých jedinců: 13 sov pálených (vypuštěny v ČR), 3 puštíci bělaví (vypuštěni v Rakousku), 2 orlosupi bradatí (vypuštěni ve Francii), 2 supi mrchožraví (převezeni do Bulharska, kde budou vypuštěni v roce 2025), 15 poláků malých (vypuštěni v ČR) a 1 orel mořský (převezen do chovatelské základny ve Francii).
 

Nové druhy v zoo

Mezi nové druhy pořízené v roce 2024 patří například pár sambarů skvrnitých (Rusa alfredi), pár orlů východních (Haliaeetus pelagicus), trio koroptví rudohlavých (Arborophila torqueola), 5 mangust žíhaných (Mungos mungo), chameleon laločnatý (Chamaeleo dilepis) a dále několik druhů ohrožených paprskoploutvých ryb, jako například rájovčíci (Parosphromenus anjunganensis), bojovnice zelenooké (Betta livida) či bojovnice červené (Betta rutilans). V několika případech došlo k návratu dříve chovaných druhů – karakala (Caracal caracal), osináka afrického (Atherurus africanus). Nově mohou návštěvníci v pavilonu Tanganika obdivovat kriticky ohrožené gekony modré (Lygodactylus williamsi), kteří byli dříve chováni v zázemí. Naopak v zoo ukončili chov gazel perských.
 
Hned na začátku roku došlo k výměně mladého samce lva indického (Panthera leo persica) za samce ze Zoo Krakov. K podobné obměně či dovozu nových chovných samců došlo i u dalších druhů – hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius), jelena milu (Elaphurus davidianus), onagera (Equus hemionus onager), nandu pampového (Rhea americana), jaka domácího (Bos mutus f. grunniens), tany severní (Tupaia belangeri), dále se do Ostravy dostali 2 samci kolpíků růžových (Platalea ajaja) ze Zoo Walsrode v severním Německu a husice modrokřídlé (Cyanochen cyanoptera) až ze Zoo Beauval ve Francii.
 
Ale ani co se týče samic Zoo Ostrava nezahálelo – našly zde nový domov samice jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi), kriticky ohroženého morčáka šupinatého (Mergus squamatus), korunáče Sclaterova (Goura sclaterii), dvě chovné samice v přírodě vyhubených siků vietnamských (Cervus nippon pseudaxis) i nová samice zebry Grévyho (Equus grevyi). Proběhl i odvoz poměrně početné skupiny mláďat vzácných želv Hamiltonových (Geoclemys hamiltonii), celkem 28 jedinců, které se rozmnožují jen v několika málo zoologických zahradách, nebo 13 mahsírů obřích (Tor putitora), přičemž tři z těchto ohrožených ryb byli dospělí, tj. přes půl metru velcí jedinci. Mezi nejkomplikovanější transporty jistě patřil odvoz samce lemura červenobřichého (Eulemur rubriventer), samce vodušky abok (Kobus megaceros) a samice levharta cejlonského do Zoo Singapur. Na konci roku se do Ostravy dostal samec medvěda ušatého Jirka (Ursus thibetanus) ze zámku Konopiště.
 

Nové pavilony a rekonstrukce

Největší stavbou roku 2024 byla rekonstrukce zadní a nejstarší části pavilonu Tanganika, kde se zabydlela skupinka mangust žíhaných. Dále v zoo probíhaly rekonstrukce, úpravy a rozšíření hned několika expozičních celků: rekonstrukce a rozšíření průchozí Voliéry Papua, rekonstrukce dvou voliér v komplexu Voliér ptáků Tibetu a Číny, rekonstrukce střechy Malé Amazonie, rozšíření seníku v expozici Na Statku a rozsáhlá a náročná rekonstrukce návštěvnické části pavilonu slonů. Na závěr roku ještě proběhla výstavba vyhřívané jeskyně ve výběhu lvů a úprava výběhů šelem v komplexu Jižní Amerika. Dokončen byl také rozsáhlý projekt elektrifikace celého areálu zoo.
 

EAZA Conservation Forum

Na začátku června se v Ostravě uskutečnila mezinárodní ochranářská konference EAZA Conservation Forum 2024, kterou se završily dva roky intenzivních příprav této mimořádně významné akce. Zoo Ostrava byla jako historicky první zoo v ČR pověřena Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA) hostováním a organizací této konference. Zúčastnilo se jí 130 ochranářů ze 30 zemí nejen z Evropy, ale i ze zámoří – Argentiny, Kostariky, USA, Namibie, Jižní Afriky, Izraele a Indonésie. Program konference byl zaměřen zejména na to, jak co nejlépe zajistit ochranářské aktivity s vysokou kvalitou a pozitivním dopadem. Zoo Ostrava se na konferenci prezentovala dvěma příspěvky, představila svou ochranářskou strategii a připravovaný dokumentární seriál.