Havířský masopust s lidovou veselicí v prostředí
historických báňských objektů se na rozdíl od mnoha jiných obdobných akcí vyznačuje řadou specifik spjatých právě s industriálním prostředím královského horního města.
Průvod masek, mezi nimiž nemohou chybět
havíři či důlní skřítci
permoníci, vyrazí za doprovodu kapely z nedaleké hornické vsi
Bohutín a dojde až k bráně
Ševčinského dolu na Březových Horách. Vede ho tajuplný duch okolních
brdských lesů Fabián, kterého doprovází
Kecal, jakož i pestrá
družina dalších fantaskních bytostí.
U brány dolu přivítá maškary ředitel muzea Josef Velfl, který si s nimi připije a udělí jim souhlas ke vstupu na nádvoří dolu, kde se poté odehraje
několik humorných scének čerpajících z bohatých hornických tradic. Součástí programu budou také
hornické písničky. Začátek je
v 10 hodin v areálu Ševčinského dolu, symbolické vstupné činí
1 Kč.
Podle staré mytologie chaos vystřídá řád
Masopustní období, přestože dnes již ztratilo vlivem křesťanství svůj původní význam, vyvolává dodnes hluboko v lidských genech zakořeněné
stopy pohanských oslav konce zimy a příchodu jara, potřebu uvolnění před vážnou dobou v čase nouze, kdy loňské zásoby docházejí a do nové sklizně je ještě daleko.
Staré mytologie byly založeny na střídání chaosu a řádu. Aby mohl nastat řád, stvoření nového času a života, musí mu předcházet chaos.
A tím je vytvoření nepřehledné situace za pomoci masky, kdy se
člověk stává něčím nebo někým jiným než je ve skutečnosti. Také divoké tance a reje, hluk a alkohol přispívají ke krátkodobému narušení sociálního pořádku. Opětovný řád nastává v den jarní rovnodennosti, přelomovém dni, kdy
chaos končí a začíná příprava na Velikonoce, velký půst, původně vyvolaný vyčerpáním potravinových zásob po zimním období.