V posledním ročníku
prestižní celosvětové soutěže fotografů přírody Wildlife Photographer of the Year, kterou pořádá londýnské Přírodopisné muzeum, porota vybírala vítěze z bezmála padesáti tisíc snímků z celého světa. Mezi snímky, které zaujaly nejvíc diváků, je
smutný pohled na poslední chvíle bílého nosorožce Sudána.
Fotografka Ami Vitale ho zachytila jen pár okamžiků před smrtí. Trpěl komplikacemi souvisejícími s věkem a zemřel obklopený lidmi, kteří se o něj starali; na snímku jej utěšuje jeden z ošetřovatelů.
„S každým vyhynutím trpíme i my,“ komentovala svůj snímek fotografka.
„Jsme součástí přírody a musíme chápat, že při její záchraně jde ve skutečnosti o záchranu nás samých. Doufám, že Sudánův osud lidstvo probudí, aby si tuto realitu uvědomilo.“
Safari Park a Sudánův příjezd
Příběh
Sudána, posledního samce svého druhu, který na naší planetě zůstal, vede z Afriky do
Safari Parku ve Dvoře Králové a zpět. Když zakladatel
kralovédvorského safari Josef Vágner v 70. letech minulého století přivezl do Evropy víc než tři tisíce velkých býložravců, bylo mezi nimi i
mládě nosorožce severního bílého. Na svět přišlo v roce 1973 v súdánském Shambe a v Československu dostalo jméno
Sudán.
Safari Park je jedinou zoo na světě, kde se tento druh podařilo rozmnožit: narodila se tu celkem čtyři mláďata, Suni, Nabiré, Nájin a Fatu.
Od roku
2008 je
nosorožec bílý severní považován za
druh vyhynulý ve volné přírodě, a ani veškerá lidská péče nestačila k tomu, aby přežil alespoň v zajetí. Podle odborníků je kamenem úrazu jejich rozmnožování v zoo právě nemožnost stejného sociálního a teritoriálního chování jako ve volné přírodě. Mláďat se rodí velmi málo, samicím se často vůbec nedaří zabřeznout. Proto se v
Safari Parku rozhodli přesunout zbývající nosorožce, dva samce a dvě samice, do
africké rezervace Ol Pejeta v Keni.
Od Sudána ke zkumavce
Ani v rezervaci ve volné přírodě a bedlivě střežené před pytláky a predátory se ale záměr nezdařil. Žádná ze samic nezabřezla, jeden ze samců v roce 2014 nečekaně zemřel. Posledním žijícím samcem tak náhle byl jen Sudán: velmi starý, navíc nemocný. Několik měsíců ho trápila infekce v noze, a když se už nedokázal ani postavit, byl 19. března 2018 utracen. Na světě tak zůstala jen Sudánova dcera Nájin a vnučka Fatu, obě v rezervaci Ol Pejeta.
Poslední šancí na záchranu těchto nosorožců tak zůstaly
metody umělé reprodukce. V poslední době svět obletělo několik zpráv, která po letech nosorožčího smutku přinášejí alespoň
malou naději:
vědcům se podařilo vytvořit nová embrya severních bílých nosorožců. Protože ani jedna ze zbylých samic
mláďata mít nemůže, donosit by je mohly samice příbuzného poddruhu, nosorožce bílého jižního, který se zatím v přírodě vyskytuje.
Sudán se vrátil do Dvora Králové
Slavný nosorožec se stal symbolem utrpení zvířat, která pytláci kvůli velké poptávce po rohovině přivedli na samotný pokraj vyhubení. Ve
Dvoře Králové připomíná nejohroženější savce na zemi
plastika z pískovce a kovu, stojící na jednom z městských kruhových objezdů. Autory sochy jsou
kameník Jan Brož a umělecký kovář Pavel Vágner, vnuk bývalého
ředitele dvorské zoo Josefa Vágnera.
Nosorožec s kubistickými prvky se skládá z několika dílů, váží pět tun, je téměř čtyři metry dlouhý, 180 centimetrů vysoký a dívá se do Sladkovského ulice, kudy se jede do
dvorského Safari Parku. Zdá se vám, že vypadá mírně naštvaně? Není divu, má být mementem toho, jak se dá zničit příroda a vyhubit živočišný druh.
Ostrůvky na kruhových objezdech ve
Dvoře Králové zdobí více zvířat: na Denisově náměstí auta objíždějí dřevěného lva a supy, v Legionářské ulici kolemjedoucí zdraví skupina surikat. Při hlasování o ozdoby na nových kruhových objezdech zatím motivy
oblíbené zoologické zahrady vítězí na celé čáře.
O nosorožcích, pytlácích a jednom jazykovém omylu
- Proč mluvíme o nosorožci bílém, když na fotografiích jasně vidíme šedivou barvu? Název vznikl špatným překladem holandského slova „wijde“, které znamená „široký“, přitom bylo přeloženo jako „white“, tedy bílý. Tento druh nosorožce skutečně má širokou tlamu, protože se živí hlavně spásáním trávy. Nosorožec černý má naopak tlamu protáhlou, protože se živí listy a větvičkami.
- Nosorožec bílý, zvaný též tuponosý či širokohubý, má dva poddruhy: severní a jižní. Po slonovi a hrochovi jde o třetí největší africké zvíře. Váží mezi 1700 a 2400 kilogramy, na délku měří až čtyři metry a dožívá se přibližně 40 let.
- Ještě v první polovině 20. století se nosorožci bílí severní proháněli po pláních Ugandy, Čadu, Súdánu, Středoafrické republiky a Konga. K jejich vyhubení přispěli pytláci, války a konflikty v afrických zemích a také lidské zásahy do krajiny.
- Pytláci mají na nosorožce spadeno kvůli rohům, které podle tradiční asijské medicíny mají zázračné účinky na potenci anebo proti rakovině. Na černém trhu má kilo rohoviny vyšší cenu než zlato.
- Přestože vědecké studie prokázaly, že roh nosorožce žádný vliv na lidské zdraví ani sexuální život nemá, zejména Čína a Vietnam s nimi čile obchodují dál. Pytláci každý rok zabijí přibližně tisíc nosorožců.
- Ředitel královédvorského Safari Parku Přemysl Rabas vnímá záchranu ohrožených zvířat jako základ pro osvětu. Podle jeho slov nelze zvířata jenom chránit a snažit se je udržet při životě, ale také přesvědčit lidi v Africe a v Asii, aby se vzdali pochybného potěšení ze slonoviny, rohoviny nebo luskouních šupin.