Koncem března roku 1420 se u Sudoměře střetl husitský oddíl s mnohem početnějším a lépe vyzbrojeným vojskem katolických šlechticů. Výsledkem byla potyčka, která vstoupila do českých učebnic dějepisu jako
bitva u Sudoměře.
Kdy a kudy na bitevní pole
Rekonstrukci bitvy u Sudoměře, kterou pravidelně pořádá občanské sdružení
Plzeňský Landfrýd letos v březnovém termínu neuvidíte. Rekonstrukce bitvy se každoročně odehrává ve
stejných místech jako potyčka před 600 lety, na prostranství
mezi rybníky Markovcem a Škaredým. Orientace je snadná,
turistické značky sem vedou ze tří stran, od Sudoměře, Lhoty u Kestřan i z Mladějovic. Už zdálky je navíc vidět
mohutný, 16 m vysoký žulový pomník, který v roce 1925 vytvořil sochař
Emanuel Kodet.
Připomínka letošního výročí 600 let od bitvy u Sudoměře pravděpodobně proběhne v sobotu 25. července 2020.
Vozová hradba, děla a tržiště
O husitech si můžeme myslet ledacos, ale důvodů, proč se
bitva u Sudoměře zapsala do dějin, je hned několik. Šlo o
první větší vítěznou bitvu husitských válek, v níž navíc husité údajně poprvé v praxi vyzkoušeli
fintu s vozovou hradbou. Zajímavé jsou i údaje o počtu účastníků: Zatímco
husitů bylo asi čtyři sta, a to včetně žen a dětí, proti nim stálo
přibližně tisíc těžkooděnců. Ti si navíc u Sudoměře uřízli pořádnou ostudu, když se pokusili přes dno vypuštěného rybníka Škaredý vpadnout husitům do zad a nakonec skončili potupně
zaboření do bláta.
Střetnutí bylo první větší
bitvou husitských válek a předznamenalo směr, kterým se dále vyvíjelo
husitské válečnictví.