Výlety pro samotáře na Českolipsku: objevte skalní reliéfy i výhledy Lužických hor

České Švýcarsko určitě znáte, ale slyšeli jste někdy o Kunratickém Švýcarsku? Jedná se o malou oblast pískovcových skal, roztroušených u Cvikova. V 19. století byla mezi Cvikovem, Kunraticemi u Cvikova, Drnovcem a Mařenicemi vytvořena řada výtvarných děl v pískovcových skalách. Autory byli Karel Beckert, předseda horského spolku, a Karel Bundesmann.
 
Nejznámější jsou pískovcové skály na přírodní památce Dutý kámen, mezi nimiž bylo v letech 1913 – 1914 upraveno výletní místo, nazývané od té doby Körnerova výšina. Jde o sklaní reliéf hlavy německého romantického básníka Theodora Körnera, který padl v pouhých 22 letech ve válce proti Napoleonovi. Pro německé obyvatelstvo byl oblíbeným válečným hrdinou. Reliéf byl vytesán v roce 1913 ke 100 výročí básníkova úmrtí. Vede sem upravená cesta se zbytky vytesaných schodů a poté zvolna sestupuje k upraveným skalám. Dále je zde pěkná vyhlídka na Drnovec, Cvikov či vrchy Klíč a Ortel. Zvláštním dojmem působí kamenný stůl s lavicí. Na stole jsou stále vidět zbytky slunečních hodin z roku 1914 a astronomicko-geografické orientační tabule.
 
Mezi Drnovcem a Kunraticemi se nacházejí další skály, prochází tudy zelená turistická a žlutá místní značka. Hned na začátku skal je skalní kaple, kterou nechal vytesat roku 1834 kunratický sedlák a bělič Franz Hülle. Uvnitř kaple byl umístěn neobvyklý obraz Madony s motivem ztroskotané lodi v pozadí, věnovaný Josefem Bundesmannem z vděčnosti za záchranu v bouři, do níž se dostal při jedné ze svých obchodních cest do Ameriky. Asi 200 m severovýchodně od skalní kaple je v lese nevelká skalnatá dolina, na jejímž konci je uměle přitesaná převislá skála s lavicí, nazývaná Karlův odpočinek. V eliptickém medailonu na lavici je uvedeno, že ji upravili členové kunratické sekce Horského spolku z vděčnosti svému předsedovi Karlu Beckertovi. Nachází se zde také jeskyně Waltro, 8 metrů hluboká jeskyně získala jméno po ilegální skupině Waltra Hofmanna, která se zde schovávala koncem 2. světové války.
 
Těsně u Cvikova vás do skal zavede žlutá místní značka. Tam objevíte velmi malebné lesní divadlo. V bývalém lomu jej vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek. Dnes zde zůstala už jen nevelká ve skále vytesaná místnost s okénkem a v protější stěně krátká chodba s výklenkem. Na nízkém svahu kolem lomu jsou dosud patrné zbytky hlediště.

Obrazců vysekaných do skal je v oblasti mnoho. K nejkrásnějším patří Kamenný oltář Nejsvětější Trojice, Skála smrti nebo Útěk do Egypta.
 

Výstup na vrchol Klíč

 

Hřebenovkou na Hvozd a zříceninu Starý Falkenburk

Nenápadná vesnička Krompach leží v těsné blízkosti saské hranice. Prochází tudy také vrcholová cesta Hřebenovka, značená červeně. Po ní se můžete vydat na vrchol Hvozd (750 m), pátý nejvyšší vrchol Lužických hor, který tvoří státní hranici s Německem. Má dva vrcholy, přes jižní vyšší vede státní hranice a nižší vrchol je na německé straně. Dříve na obou stranách stávaly i dva hostince, dnes je v provozu pouze německá Hochwaldbaude. Česká bouda byla zbořena roku 1950.
 
Hřebenovka pak pokračuje po hranicích k hraniční uzávěře Kammloch a poté pokračuje do českého vnitrozemí. Zavede vás ke Kočičí studánce a na vrchol Sokol (593 m), kde stojí i skromné zbytky hrádku z 15. století, Starého Falkenburku. Do Krompachu se pak doporučujeme vrátit po modré cestě, zvané Korzovka.
 

Stezka skalních reliéfů u Brniště

V krajině Českolipska se většinou potkáváme se skalními reliéfy, které pamatují dávné časy. Jinak je tomu u obce Brniště, kde vznikly reliéfy ve skalách teprve v roce 2018. Čeští a němečtí umělci vytvořili mezi skalami u areálu Lesní zátiší podél staré vozové stezky, kudy se před staletími jezdívalo na pole, zajímavé landartové objekty a sochy. V rámci stezky byla odkryta a zpřístupněna takřka zapomenutá kaplička z roku 1810. Jedná se o jakousi uměleckou galerií v přírodě, kterou doplňují nejrůznější přírodní instalace. Sochy vznikly podél původní úvozové cesty na místech, kde se dříve pískovec lámal. K tvorbě nových reliéfů byly použity již dříve lidskou rukou opracované skály.