Uherčice, Boskovštejn, Jevišovice nebo Moravský Krumlov
Zámek Uherčice naleznete mezi
Vranovem nad Dyjí a
Slavonicemi. Rozlehlý zámecký areál vznikl na místě původní gotické tvrze ze sklonku 15. století a svou největší slávu zažil o století později. V období baroka byly
interiéry zámku vyzdobeny cennou
štukovou a malířskou výzdobu. Zámek prochází od roku 1996 zevrubnou rekonstrukcí, do té doby byl ve velmi zuboženém stavu, zapříčiněném činností státního statku a vojska ve druhé polovině 20. století, avšak
postupně se památka dává dohromady a každým rokem je vidět zlepšení. Raritní památkou je nedaleká
barokní poštovní stanice ve Vratěníně. V interiérech bývalé poštovní stanice si dnes v přízemí prohlédnete expozici věnovanou
historii poštovnictví.
Nedaleko
Jevišovic objevíte vodní tvrz
Boskovštejn z počátku 16. století, která byla přestavěna na renesanční zámek
a později upravena na sýpku. Ovšem již v 80. letech 20. století byl zámeček zrekonstruován. Dochovaly se zde zbytky
sgrafitové výzdoby a v současné době zde sídlí velmi obsáhlé
Muzeum jízdních kol. Mapuje vývoj jízdního kola od jeho prvopočátků z roku 1817 do dnešní doby.
Další zapomenutou perlou
Znojemska jsou již zmíněné
Jevišovice. Malebné historické městečko chlubící se památkovou zónou má hned dva zámky – ve
Starém zámku sídlí
Moravské zemské muzeum a nabízí dva prohlídkové okruhy. Pro milovníky zámeckých interiérů bude zajímavá především
expozice „tarý zámek v Jevišovicích se zámeckou kaplí, sbírkami nábytku a hradní kuchyní. Nový zámek je nepřístupný, ale lze se podívat do rozlehlého parku.
Zámek v Moravském Krumlově je především známý jako místo, kde je k vidění Muchova
Slovanská epopej. Ovšem důvodu proč si naplánovat výlet do tohoto městečka je více. Za vidění stojí určitě zachované
hradby s baštami či městská památková zóna. Jednou z dominant města je také barokní
poutní kaple sv. Floriána z roku 1697 na vysokém skalnatém ostrohu. Podle legendy nechal kapli
vystavět kníže Antonín Florian z Lichtensteina, kterému se jednou za bouřky splašili koně a následně se zázrakem zastavili na okraji srázu. Z vděčnosti pak nechal kníže na tomto místě postavit kapli.
Procházky do přírody i na hradní zříceniny
Znáte slavného lotra
Grasela? Na
Znojemsku objevíte
Graselovu stezku Vratětín. Graselova stezka okolím Vratěnína vede územím bývalého uzavřeného hraničního pásma, polními cestami a lesem. K tomu nej patří stará mlýnská cesta údolím
Dyje, přírodní rezervace
Bílý kříž s romantickou
vyhlídkou na skále nad Dyjí, a Zlatá studánka.
Do údolí
Oslavy by se měli vydat pouze ti, kterým nedělá problém, když se pohybují po úzké pěšině a pod sebou mají desítky metrů
hluboký sráz nebo kaňon, a ti, kteří jsou dostatečně
fyzicky zdatní, aby pomocí
řetězů překonávali skály nad řekou. Výlet na samé na hranici
jižní Moravy a
Vysočiny vás překvapí mohutnými skalisky a hlubokými kaňony. Na túru se doporučujeme vydat z
Oslavan po žluté značce, anebo
z Čučic po zelené a pak po červené značce. Prvním velkým rozcestím je
Senohradský mlýn, poté následuje výstup na
Kraví horu se zříceninou hradu, odtud se dostanete k osadě Skřípina. Zde jezdí autobus do Mohelna nebo
Náměště nad Oslavou. Zdatní turisté mohou pokračovat náročnou avšak nádhernou cestou
kaňonem Dlouhé Oslavy a
Kančím žlíbkem až do
Náměště, odkud jezdí vlak do
Brna.
Zřícenina Templštejn nadchne všechny obdivovatele řádu
templářů. Právě tento hrádek vysoko nad Jihlávkou býval ve 13. století centrem zdejší templářské komendy. Hrad byl postupně rozšiřován až se stal ve své době jedním z
největších hradních areálů této části Moravy. Nebyl
nikdy dobyt, avšak zanikl zřejmě po velkém požáru, který můžeme datovat jedině do první poloviny 16. století.
Přírodní park Rokytná se rozprostírá po obou březích řeky
Rokytné a říčky Rouchovanky na území okresu
Třebíč a
Znojmo. Údolí Rokytné prochází u
Budkovic NPR Krumlovsko-rokytenské slepence a
PP Budkovické slepence. Uchvátí vás zde masivní stometrové slepencové stěny. Řeka Rokytná vytváří v těchto místech několik meandrů. Největší z jejích
meandrů jsou v
Moravském Krumlově a kolem obce
Rokytná, kde díky členitosti a sklonitosti vytvářejí efekt přirozených skalních amfiteátrů.
Vyhlídková věž Mikulovické jezero nadchne všechny ornitology amatéry. Volně přístupná dřevěná konstrukce nedaleko
Jevišovic byla postavena v roce 2007. Dosahuje výšky
7 metrů a z vyhlídky ve výšce 3 metry nad zemí můžete
pozorovat vodní ptactvo na
blízké vodní ploše.
Došková chalupa i Lurdské jeskyně
Poslední naše tipy budou patřit milovníkům folklóru a vesnického i duchovního života. K návštěvě láká
došková chalupa Petrovice s expozicí místní historie a života domkářů. O něco dále je veliká zajímavost –
obilné jámy u Lesonic. Najdete je v listnatém lese Hájku jižně od vsi. Pocházejí z doby před začátkem třicetileté války. Jámy se mohly vyhrabávat pouze v místech se stabilním podložím, kde se nacházela dostatečně
silná vrstva sprašových hlín, chránící obsah jámy před vlhkostí a mechanickým poškozením.
Další zajímavostí v okolí je
Lurdská jeskyně u Bohutic, zmenšená replika francouzské jeskyně v Lurdách, kde se 11. února 1858 zjevila Panna Marie čtrnáctileté Bernadetě Soubirousové. Jeskyňku nechal postavit roku
1924 bohutický faráře P. Ant. Prášek, zapálený
poutník po svatých místech světa. Nechybí zde ani kopie lurdské sochy P. Marie zhotovená přímo ve Francii. Kromě
repliky Lurdské jeskyně zde vznikla velkolepá křížová cesta s 55 sochami v životní velikosti. Ty jsou dnes ke spatření v expozici místního zámku. Sochy zhotovil kutnohorský řezbář Bohumil Bek a akademicky vzdělaný malíř Eduard Neumann ze
dřeva libanonských cedrů, což je vysoce kvalitní a drahý materiál.
I další místo na
Znojemsku je proslaveno
Lurdskou jeskyní – jsou jím
Hluboké Maškůvky. Zde byla jeskyně postavena v roce 1948, při příležitosti devadesátého výročí zjevení Panny Marie ve francouzských Lurdech.
Mašůvecká Lurdská jeskyně stojí uprostřed rozlehlého poutního areálu, který zahrnuje i kostel Navštívení Panny Marie,
Křížovou cestu,
Boží hrob a také
studnu s léčivou vodou. Velikou chloubou mašůveckého kostela Navštívení Panny Marie je soška Panny Marie s Ježíškem. Tu svatostánku věnoval slavný
vojevůdce Jan Ludvík Raduit De Souches, který proslul hlavně jako úspěšný
obránce Brna před Švédy.