Návštěvník výstavy
Národní galerie v Praze „
Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300“ se bude moci v co nejširší míře seznámit s duchovní a materiální
kulturou raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů. Významnými nositeli křesťanské kultury byli řeholníci a řeholnice
řádu sv. Benedikta, který po sobě zanechal nejen velkolepé civilizační dílo, ale též umělecké bohatství, na něž navazovala následující staletí.
Expozice bude členěna tak, aby svojí strukturou
evokovala ideální uspořádání benediktinského kláštera, které známe ze slavného plánu, dochovaného ve švýcarském
St. Gallen.
Výstava provede návštěvníka
benediktinským chrámem s mnišským chórem a kryptou, dále pak křížovou chodbou, prelaturou i kapitulní síní. Seznámí jej i s privátními a technickými částmi kláštera, jako jsou refektář, dormitář či infirmarium. S funkcí daného prostoru a s jeho provozem pak budou souviset vystavené exponáty. Výběr zapůjčených uměleckých děl zohlední i dějiny pronikání benediktinského řádu na území střední Evropy od generace zakladatelů přes rozvoj důležitých benediktinských center až po dobu přelomu 13. a 14. století, kdy benediktini ustupují z dominantní pozice mezi nově vznikajícími řády. Třetí linie, kterou výstavní koncepce sleduje, se pak týká prezentace bohatství románského umění. Maximální možný počet vystavitelných předmětů z území raně středověkého českého, polského a uherského státu bude představen
v kontextu špičkových uměleckých děl z německého, rakouského či švýcarského prostředí. Přenos uměleckých vzorů a forem byl totiž často prostředkován právě úzkými vazbami středoevropských benediktinských klášterů na mateřské či sesterské komunity v západním prostředí.
K nejcennějším vystaveným dílům bude patřit
Vyšehradský kodex, nejslavnější iluminovaný rukopis románské doby na českém území, jehož originál zpřístupní Národní knihovna veřejnosti v moderní době vůbec poprvé. K vidění bude též s kodexem spojená skupina rukopisů, které byly na počátku 11. století iluminovány pravděpodobně ve skriptoriu břevnovských benediktinů. Zcela unikátní soubor představují artefakty spojené s prvním klášterem benediktinek v českých zemích u
sv. Jiří na Pražském hradě, který je zároveň vůbec nejstarším klášterem v Čechách.
Prezentovány budou památky kamenosochařské (tympanon s trůnící madonou), zlatnické (relikviářová paže sv. Jiří, relikviářová herma sv. Ludmily, berla svatojiřské abatyše) a zejména památky knižní malby – v první řadě slavný
Pasionál abatyše Kunhuty, soubor pěti duchovních textů z počátku vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny, z první čtvrtiny 14. století. Ze zahraničních zápůjček pak bude vůbec poprvé v Praze k vidění ostatkový kříž uherské královny Adelheidy, který darovala kolem roku 1080 klášteru sv. Blažeje v Bavorsku a dnes je uložen v klášteře sv. Pavla v Lavanttalu.Ze stejného kláštera budou zapůjčeny dvě unikátní bohatě vyšívané románské kasule, řadu cenných exponátů zapůjčí klášter sv. Petra v Salcburku. Velmi cenným exponátem je ostatkový
kříž z kláštera ve Zwiefalten, který bude v expozici představen v blízkosti obdobného kříže z nelahozeveských lobkowiczkých sbírek