Valdštejnská jízdárna byla postavena v roce 1630 jako součást raně barokního paláce Albrechta z Valdštejna. V současnosti Valdštejnská jízdárna slouží jako prestižní výstavní prostor Národní galerie pro konání krátkodobých výstav.
Jízdárna se nachází v zahradě komplexu raně barokního paláce, který pro Albrechta z Valdštejna vybudovali italští architekti Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi. Valdštejnská jízdárna je součástí sídla Senátu Parlamentu ČR, kterému patří areál Valdštejnského paláce. Valdštejnskou jízdárnu spravuje Kancelář Senátu, která ji za symbolickou částku pronajala Národní galerii, která zde realizuje svůj výstavní program.
Jízdárna sloužila svému účelu do konce 19. století. Provoz budovy s sebou nesl vysoké náklady, a tak rodina Valdštejnů pronajala jízdárnu mladoboleslavské automobilové továrně Laurin & Klement. V roce 1926 toto nájemní právo přešlo na Akciovou společnost, dříve Škodovy závody v Plzni, po níž si budovu jízdárny pronajímaly další podniky automobilového průmyslu. Pronájem jízdárny autodílnám pokračoval i po válce. Přibližně ve stejné době byla před jízdárnou zahájena výstavba nepříliš povedeného Výstavního pavilonu hlavního města Prahy, který později sloužil Ministerstvu informací a v roce 1953 byl pronajat Čs. krátkým filmem.
V souvislosti s výstavbou stanice metra Malostranská byla v roce 1974 budova zdemolována. V roce 1950 bylo naplánováno, že ve sklepích jízdárny vzniknou halové garáže, u zdí jízdárny a pavilonu pak měl vzniknout výtah pro automobily. Nakonec však bylo rozhodnuto, že se jízdárna stane výstavní galerií a Valdštejnskou jízdárnu tak začala využívat Národní galerie.