Zdolejte letos Brdský Everest!

Brdské Hřebeny jsou severovýchodní částí Brdské vrchoviny. Když se povede zimní sezona a na Brdech je dost sněhu, je brdská magistrála tím nejlepším běžkovým terénem v sousedství Prahy. A začít se dá už třeba na Zbraslavi.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Vrchol Praha je se svými necelými 863 metrů druhým nejvyšším vrchem v Brdech. Leží necelé 2 km severozápadně od obce Nepomuk u Rožmitálu pod Třemšínem. Na vrcholu hory stojí vysoká věž, na které je umístěn meteorologický radar, televizní vysílač, převaděč a další zařízení.

Houpák je jeden z vrcholů ve Středních Brdech. Jeho nadmořská výška je 794 metrů. Unikátnost tohoto místa pramení z jeho využití coby odlesněné cílové dopadové plochy Jordán v dobách, kdy Střední Brdy sloužily jako vojenský výcvikový prostor.

Nad silnicí, spojující Strašice a Dobřív, se jihovýchodně ostře zvedá zdaleka viditelný brdský vrchol Vlč (602 m). Náhorní partie za dobrého počasí umožňuje pohled jak na Přírodní park Trhoň s Bílou skálou (659 m), tak zejména na pásmo brdských vrcholů.

Asi kilometr dlouhá na sucho vyskládaná mohutná kamenná zeď, v okolí vrcholu Provazce (639 m), se táhne po hřebenu až k sousednímu Holému vrchu, jinde pravoúhle sbíhá dolů příkrým jihovýchodním svahem. Profil této podivuhodné stavby je patrný i na leteckých snímcích.

Středobrdská magistrála, kterou udržuje během zimy několik místních nadšenců, začíná v Zaječově a končí u Příbrami. Základní varianta je dlouhá 23 kilometrů a vede přes Orlov, Obecnické sedlo, vrchol Velkého Toku, bývalou hájovnu Carvánka či vodní nádrž Palmovka.

Nedaleko obce Malá víska 4,5 km od Komárova u Hořovic se nalézá romantický masiv Jindřichovy skály s krásnou vyhlídkou. Jedná se o jednou z nejpěknějších vyhlídkových míst v Brdech při severním okraji CHKO.

Třemošná (779 m.n.m.) je jeden z nejvíc nápadných vrcholů středních Brd. Leží asi 5 km západně od centra Příbrami a představuje výraznou krajinnou dominantu Příbramska. Nad okolní terén vystupuje jako protáhlý hřbet se strmými bočními svahy, který se od severovýchodu jeví jako špičatá homole.

Bohutínský vrch (843 m), čtvrtá nejvyšší hora Brd, leží v srdci centrální části pohoří. Nachází se v odlehlé a málo navštěvované lokalitě, asi 1,5 km jižně od Toku. Jeho hustě zalesněná plochá vrcholová část na jihu náhle spadá několika kamennými sutěmi a úbočími pak dále klesá k Borskému sedlu.

Vrch Velká Baba (615 m) naleznete v severovýchodních Brdech. Lesnatý kopec v Brdské vrchovině je vysoký 614,5 m n. m. Nachází se zhruba 3 km jižně od města Hostomice pod Brdy.

Brdský vrch Klobouček (704 m) tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Toku (865 m). Od západu tvoří kopec nepříliš výrazné návrší, k východu však spadá prudkým srázem do údolí. Na svazích Kloboučku se nachází slepencové skalní stěny vysoké až 15 metrů.

Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni.