Nad městem
Přimda se nachází stejnojmenná
zřícenina nejstaršího kamenného hradu v Česku. Sloužila jako
strážní místo na norimberské cestě u pohraničního přechodu do říše. Byla užívána i jako
vězení. Na vrcholu jej tvořila vysoká hranolová věž o čtvercovém půdorysu, tzv. donjon, postavená z žulových kvádrů.
Počátky hradu jsou spojovány se zápisem v
Kosmově kronice, kde je psáno, že roku
1121 hrad na českém území vystavěli „nějací Němci.“ Jejich troufalost byla brzy potrestána a český kníže Vladislav I. jim hrad zabral.
Vězení i nedobytný hrad
Mezi silnými kamennými hradbami byl dvakrát vězněn budoucí český
kníže Soběslav II., který se pokusil uplatnit nárok na vládu v zemi proti svému bratranci Vladislavovi II.
Přimda se stala Soběslavovi osudnou na celých 14 let. Pouze jedinkrát se mu podařilo z vězení uprchnout a to díky jeho přívržencům, kteří hrad přepadli. Dramatické osvobození však Soběslavovi nepřineslo dlouhou svobodu. Brzy byl na
Přimdě uvězněn znovu a na svobodu se dostal až po dlouhých 12 letech.
Na
Přimdě byl roku 1249 vězněn také
budoucí český král Přemysl Otakar II., který se snažil neúspěšně sesadit z trůnu svého otce krále Václava I.
Za
husitských válek patřila Přimda ke spolehlivé opoře
katolické strany. Roku 1429 byla v obléhání husitských vojsk, která sice vypálila a zničila městečko v podhradí, ale na mohutných hradbách si vylámala zuby. V 15. a 16. století byl hrad často dáván do zástavy šlechtickým rodům, zejména pánům ze Švamberka.
Neudržovaný hrad pustl a v
17. století již byl neobývanou
zříceninou.
Ke skromnému hradu nevedla cesta
Hrad nebyl nikdy veliký. Kromě severní strany, kde byl vyhlouben hradební příkop, se terén na všechny strany prudce svažuje a ponechával jen
malou plochu pro stavbu objektu. Malý prostor neumožňoval umístit přímo v hradu potřebné řemeslníky. Ti žili v podhradí. Přesto, že hrad byl malý, byl od počátku považován za spolehlivé opevnění.
Pohodlná
cesta vedoucí dnes ke zřícenině hradu, dříve neexistovala. V znikla v době, kdy byla postavena v místě nad Horským hotelem kaplička. Asi
po roce 1850. Doplňkovými objekty hradu byly tři strážní věže na Šibeničním vrchu, poblíž dnešní meteorologické stanice. Odtud se
střežil pohyb na cestě vedoucí přimdským sedlem.