V roce 832 vyslal velkomoravský kníže Rostislav poselstvo k byzantskému císaři Michaelovi III. se žádostí o vyslání biskupa; Velká Morava by tak nebyla závislá na franských biskupech. Císař a patriarcha Fotios Rostislavově žádosti vyhověli, místo biskupa ale pro misi vybrali bratry Konstantina a Metoděje; hlavním důvodem byla znalost jazyka.
Svatý Konstantin zvaný Filozof (827, Soluň – 14. února 869, Řím) patřil k nejvýznamnějším učencům své doby. Byl skvělý teolog, polyglot a řečník, v Konstantinopoli působil jako profesor filozofie a vedl úspěšně několik zahraničních nábožensko-politických misí i řadu teologických disputací. Mnichem se stal teprve krátce před smrtí v Římě, kde vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril.
Svatý Metoděj (813, Soluň – 6. dubna 885, Velkomoravská říše) v mládí pracoval jako státní úředník. Byl bratrovým nejbližším spolupracovníkem, k jeho největším úspěchům patří zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem.
Během příprav Konstantin sestavil
nové písmo (hlaholici) pro slovanský jazyk a společně s bratrem přeložili do staroslověnštiny
liturgické knihy nezbytné pro konání bohoslužeb.
Když bratři přišli na Velkou Moravu, založili školu, kde se dvě stě mladých mužů učilo v novém písmě číst a psát, aby se mohli stát kněžími. Zároveň zavedli slovanskou bohoslužbu, aby Slované slyšeli boha promlouvat ve svém vlastním jazyce, a Metoděj upravil
byzantský občanský zákoník tak, aby odpovídal poměrům na Velké Moravě.
Když roku 898 oba bratři odešli v doprovodu dvou set mužů do Říma, kde měli být vysvěceni,
papež Hadrián II. jim vyhověl ve všech třech žádostech – schválil slovanskou bohoslužbu, hlaholici jako písmo, do kterého se smí překládat posvátné texty, a vysvětil Metoděje za biskupa.
Přestože po rozpadu Velkomoravské říše byla slovanská bohoslužba zakázána, všichni kněží vyhnáni ze země a knihy napsané hlaholicí spáleny, slovanské písmo, křesťanská víra, vzdělanost a kultura už ve střední Evropě zapustily kořeny. Ostatně už Konstantin ve svém Proglasu, předmluvě k překladu evangelií do staroslověnštiny, vyzval Slovany, aby svým rozumem slyšeli slovo Boží:
„Vy všichni, kdo svých duší krásu vidíte a milujete, rádi byste temnotu hříchů zapudili a hniloby světa se zbavili, rajský život nalezli a unikli ohni horoucímu: Slyšte nyní svým rozumem, slyšte všichni lidé slovanští, slyšte slovo, slovo, které od Boha přišlo.“
Roku 1880 papež Lev XIII. oba bratry svatořečil a
v roce 1981 je papež Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Zároveň jsou hlavními patrony Moravy.
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje si každoročně připomínáme 5. července.
Velehrad, kde zřejmě měl první arcibiskup panonsko-moravské arcidiecéze sv. Metoděj své sídlo, v té době ožívá tradičními
cyrilometodějskými oslavami, známými jako
Dny lidí dobré vůle.
10 cyrilometodějských míst