Žerotínové – šlechtický rod, který Moravě vtiskl renesanční tvář

Lev patří k oblíbeným heraldickým symbolům a ve státním znaku ho má i Česká republika – stříbrného, řvoucího, se zlatým jazykem, vytasenými drápy a korunou. Exotický král zvířat je symbolem rytířské ctnosti, odvahy, síly a statečnosti. Jak a kdy se dostal na náš státní znak, proč má dva ocasy a kde všude se s ním v Česku setkáte, to vše se dozvíte s portálem Kudy z nudy.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Zámek v Náměšti nad Oslavou, postavený na levém břehu řeky Oslavy, patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v letech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes.

Počátky zámku v Břeclavi sahají až do 11. století, kdy byl v jeho místech po roce 1041 vybudován pohraniční hrad. V roce 1534 panství koupili bratři ze Žerotína, za nichž byl starý hrad přestavěn v renesanční zámek. Přístupná je pouze vyhlídka z věže.

Většinu sálů přerovského zámku, který se tyčí nad zbytky městských hradeb, využívá Muzeum Komenského pro své dlouhodobě instalované expozice už od roku 1906. Dnešní podobu vtiskl budově rod Žerotínů, kteří jej v 17. století několikrát přestavěli.

Státní zámek Velké Losiny leží na jižním okraji stejnojmenné obce v údolí řeky Desné. Charakteristickým znakem, kterým je zámek nejznámější, jsou trojpodlažní arkády trojkřídlého areálu tzv. vysokého zámku. Místo je proslulé také čarodějnickými procesy.

Renesanční zámek z roku 1596 s nejkrásnějším arkádovým dvorem na Moravě byl postaven pro Karla ze Žerotína a jeho syna Viktorina v poslední čtvrtině 16. století jako renesanční čtyřkřídlá budova s arkádovým dvorem kolem pravoúhlého nádvoří.

Zámek v Bludově jako jeden ze dvou na Moravě obývají jeho původní majitelé, potomci rodu Žerotínů. Zámek stojící uprostřed obce Bludov patří odnepaměti rodu Žerotínů (Zierotin).

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Krásný renesanční zámek se nachází v podhůří Hostýnských vrchů. Čeká tu na vás mnoho stálých expozic, prohlídka interiérů s průvodcem, výstup na zámeckou věž a unikátní muzeum historické hasičské techniky. Raritou je zde také první muzeum psychotroniky v České republice.

Renesanční zámek byl spjat s moravským rodem pánů ze Žerotína. V současné době je v soukromém vlastnictví a lze si tu domluvit prohlídku anebo se ubytovat v jednom z krásných zámeckých apartmánů.

Zámek v Moravské Třebové patří k nejvýznamnějším renesančním památkám v České Republice. Na konci 15. století se zde vůbec poprvé v českých zemích objevily, tehdy moderní, renesanční prvky a na začátku 17. století vznikla tři pozdně renesanční křídla podle plánů italských stavitelů.

Barokní zámek je sídlem kulturního zařízení města. V jeho prostorách se nachází Muzejní a galerijní centrum se zámeckou expozicí a dvěma samostatnými galeriemi, divadelní sál, hudební M-Klub a zámecký penzion. Na zadním nádvoří najdeme turistické informační centrum a dvě galerie moderního umění.

Jednou ze zajímavých památek v Bludov je hrobka slavného a významného šlechtického rodu Žerotínů.

Co spojuje Nový Jičín, Fulnek a Příbor s městy, jako jsou irský Gracehill, saský Herrnhut a Betlehem v americké Pensylvánii? Jsou to místa spojená s evangelickou komunitou Moravských bratří. Na Kudy z nudy vám představíme jejich příběhy, osobnosti a další zajímavosti – třeba ochranovskou hvězdu, tradiční vánoční ozdobu.

Původně žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje ve Velkých Losinách nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů. Je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla, jediná svého druhu v České republice.

V českých zemích sice byly čarodějnické procesy ojedinělé, ale přesto v 17. století zachvátily velkou část podhůří Jeseníků. Celkový počet obětí sice neznáme, ale šlo přibližně o 500 osob. Nejznámější část čarodějnických procesů z 80. let zachycuje kniha Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického a stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.

Město, kterému se přezdívá Valašské Athény,se nachází na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Tvoří vstupní bránu do Beskyd i Vsetínských vrchů. V historickém centru si prohlédnete dva zámky a náměstí s radnicí a řadou pěkných domů, najdete tu také zajímavou dílnu, kde se vyrábějí gobelíny, krytý aquapark a v okolí celou řadu pěkných míst.

Nádherný renesanční zámek s arkádovým nádvořím a věží, lázně s termálním koupalištěm a unikátní ruční papírna – to jsou hlavní důvody, proč byste měli navštívit Velké Losiny, obec pod svahy Jeseníků. A když už tu budete, vzpomeňte si i na nešťastné oběti proslulých čarodějnických procesů.

V městě na řece Bečvě si prohlédnete například zámek s Muzeem Komenského a vyhlídkovou věží, dochované hradby s deseti baštami a fortnou, renesanční domy na Horním náměstí a několik kostelů. K odpočinku v přírodě láká park Michalov s řadou rybníčků a lužní les Žebračka.