Jan Sladký Kozina – nejznámější chodský rebel

Když se řekne Chodsko, kdekomu se vybaví pověst o Kozinovi, který se postavil zvůli vrchnosti, pestře malované hrnky a talíře, Jindřich Šimon Baar, povídky Boženy Němcové a Chodové v krojích. A také dvě věže, které už zdálky vítají všechny, kteří přijíždějí do srdce Chodska, do Domažlic.

Lákají vás lidové tradice, skanzeny, řemesla a kouzlo svérázného Chodska? Poznejte turistickou oblast se specifickým nářečím, kroji i vynikajícími koláči! Až vám nepříznivé počasí nedovolí poznávat krásy Chodska na vlastní kůži, další možností jak objevovat tento svérázný kraj je návštěva některého z místních muzeí, jejichž expozice jsou věnovány bohaté historii a tradicím chodského regionu.

Zámek Trhanov nedaleko Domažlic zde postavil syn Wolfa Wiléma Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar)v letech 1676 – 1677. Původní podoba zámku byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů. Zdejším slavným rodákem byl mimo jiné věhlasný lékař Josef Thomayer.

Zavítejte do obce Újezd, která je rodištěm známého vůdce chodského povstání Jana Sladkého-Koziny. Dnes najdete na Kozinově statku pamětní síň a na nedalekém strážném vrchu Hrádek jeho pomník.

Plzeňský kraj ukrývá zcela ojedinělou národopisnou oblast v celých Čechách – Chodsko. Při posvíceních a poutích se v každé rodině pečou vyhlášené chodské koláče. Přežívá i specifická chodská muzika s charakteristickými dudy nebo blanozvučným fanfrnochem. Zachovala se také tradice pestrých barevných krojů a lidé mluví chodským nářečím. Všechny tyto tradice připomínají mnohé slavnosti a poutě, mezi nejoblíbenější patří domažlické Chodské slavnosti. Dodnes je v kraji tradice výroby keramiky, krajkářství nebo paličkování. Chodsko přímo vybízí k objevování ať již na kole, pěšky nebo přes gastronomii.

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Lomikarův přízrak je nejuniverzálnější chodské strašidlo, které na sebe bere podoby ohnivého jezdce, čerta, černého psa, kočky, koně, králíka, krávy, býka, koně nebo svině, ale také sudu, kamenné zdi, hořící slámy, tajuplného světýlka či mlhy. S trochou fantazie tak Lomikara můžete poznat téměř v čemkoliv, co na Chodsku potkáte.

Co se vám vybaví, když se řekne Chodsko? Lomikar a jeho boží soud, Kozina, sedlák, který se postavil zvůli vrchnosti, knížky Jindřicha Šimona Baara, povídky Boženy Němcové a pestře malovaná keramika.

Pomník Jana Sladkého Koziny stojí na vrcholu Hrádek u Domažlic. Byl postaven roku 1895, deset let po prvním knižním vydání Psohlavců A. Jiráska. Na podstavci je také umístěna pametní deska Čs. legionářům.

Pro někoho nejoblíbenější český spisovatel, pro jiné čtenářsky mrtvý autor, který pouhé otvírání dveří dokázal natáhnout na pět stránek. Od narození milovaného i zatracovaného Aloise Jiráska dnes, v pondělí 23. srpna, uplynulo přesně 170 let. Místa, kde žil a tvořil, pro vás zmapoval portál Kudy z nudy.

Chodský pes stojí na vrcholu kopce Hrádek u Újezda nedaleko Domažlic. Betonová socha je se svými rozměry 3,8 x 8,1 metrů jednou z největších děl sochaře Michala Olšiaka. Socha je dutá, lze se tedy dostat dovnitř a pak skrz psí tlamu vykouknout ven.