
Obec
Těchonín leží v krásné krajině
přírodního parku Suchý vrch – Buková hora, v turistické oblasti
Orlické hory a Podorlicko. Jméno obce Těchonín se uvádí poprvé v listinách v roce
1514. O době starší nejsou žádné písemné doklady, avšak badatelé se domnívají, že shořely jako součást „Vladislavského archívu". Obec byla poněmčena koncem 17. století. Ve třicetileté válce obec nesmírně trpěla při přesunech švédských a císařských vojsk. Roku
1756 zplundrovali obec Prušáci. Obyvatelé Těchonína se po staletí živili
zemědělstvím na chudých kamenitých políčkách, domácím
tkalcovstvím,
dřevařstvím a později
šitím nitěných knoflíků a kartáčnictvlm. V roce 1908 byla postavena na místě bývalého mlýna tkalcovna bratří Perutzû z Prahy, v níž našlo nevýnosné zaměstnání asi 150 obyvatel Těchonína a okolí.

V roce
1936 začala
stavba opevnění a přístupových komunikací. Byla postavena kasárna pro
19. hraničářský pluk a důstojnické domy. Po mnichovské zradě byl dne 11. 10.
1938 Těchonín zabrán
okupačními vojsky a připojen ke třetí říši. Muži museli
narukovat do wehrmachtu a během druhé světové války položilo na různých bojištích život 150 těchonínských mužů. Zajímavou historii mají místní
kasárna. Po
německých vojácích se tam vystřídali
uprchlíci z Bessarabie, pak
Vlasovci,
sovětští zajatci, následovali
antifašisté z Brém a Hamburku,
britští zajatci a po 9. květnu 1945
partyzánská brigáda Hýbl – Brodecký a část brigády Ptáčník.
Rudá armáda osvobodila Těchonín
9. 5. 1945. První odsun Němců byl proveden 5. června 1945 a po roce další. Obec byla dosídlena jednak lidmi z okolí
Hradce Králové, příslušníky brigády Ptáčník a z okolních vesnic. Osídlenci prokazovali značné uvědomělé budovatelské úsilí a únor 1948 proběhl v Těchoníně bouřlivě ve znamení boje za
znárodnění tkalcovny továrníka Jandery. V roce 1949 bylo,
jako jedno z prvních, založeno v obci
JZD. Roku 1960 byla k Těchonínu připojena obec Celné.
Památky a zajímavosti Těchonína:

Ve středu obce nechybějí tři stavby:
kostel,
fara a
škola. Budova školy byla postavena roku
1878 na místě panského dvora. Kdyby mohly mluvit přes dvě stě let staré stěny, zněly by tu dětské hlasy v češtině a němčině.
Kostel svaté Markéty byl vystaven v roce
1704 za hraběte Františka Karla Kolovrata Libištejnského na místě dřevěného kostelíka z dřívějších dob. Nad vchodem do kostela spatříte
znak zakladatele – orlici s korunou na prsou. Na hlavním oltáři je
obraz svaté Markéty, jak zabíjí draka. Namaloval ho jablonský malíř Josef Vorlíček roku 1862. Navštívit tu můžete i další zajímavé cíle, jako je
Dělostřelecká tvrz Bouda,
Vojenské muzeum Vysoký Kámen a
přírodní park Suchý vrch – Buková hora. Okolní krajina nabízí širokou škálu možností pro sportovní, turistické a rekreační vyžití.