Panenský Týnec

Podobně jako místa nepříjemná a temná existují i místa pozitivní, nabitá léčivou energií. Do druhé kategorie prý patří Panenský Týnec, městys při cestě ze Slaného do Loun. Překvapí vás nikdy nedostavěným klášterním areálem s gotickým chrámem a zvonicí.

Co musíte vidět v Panenském Týnci

Během 13. století založil Habart ze Žerotína v Panenském Týnci klášter klarisek. Dominantou areálu je nedostavěný gotický chrám Panny Marie se zvonicí; údajně stojí v místě, kde se protínají dvě zóny léčivé pozitivní energie a křížení násobí jejich sílu. Energie chrámu prý dokáže odstraňovat depresivní stavy a přináší optimismus, dobrou náladu a radost ze života. Areál obklopuje park s odpočinkovými místy, dětským hřištěm a altánkem, najdete tu i občerstvení a obchůdek s upomínkovými předměty.
 

Je v Panenském Týnci pochována sv. Anežka Česká?

Do kláštera v Panenském Týnci byly uvedeny řeholní panny z Anežského kláštera na Starém Městě v Praze, z řádu klarisek, který založila sv. Anežka Česká. Možná právě tady leží klíč k otázce, kde leží její hrob. V roce 1420 jeptišky z Týnce odešly a ukryly se před husity v Praze, poté se sem vrátily. Celou tu dobu měly pečovat o Anežčiny ostatky, ale po husitských válkách se už nikdy nenašly. K jejich objevení stačí maličkost: najít pod chrámem či v jeho okolí tajnou podzemní chodbu či kryptu.
 

Hřbitov, zřícenina, zázračná voda a skanzen

Zastavte se na místním hřbitově s klasicistní hrobkou Jana Tuscanyho; nachází se tu rovněž hrob botanika, objevitele a cestovatele Benedikta Roezla, jehož pomník stojí na Karlově náměstíPraze. O tajné chodbě sice nevíme, ale jižně od panenského Týnce objevíte zříceniny hradu Žerotín. U silnice směrem na Slaný stojí kostel sv. Blažeje s barokně zastřešenou studánkou, jejíž vodě byla připisována léčivá a zázračná schopnost. V nedaleké Třebízi si můžete prohlédnout Národopisné muzeum Slánska.

Aktivity v městysi Panenský Týnec

Chrám v Panenském Týnci – načerpejte energii mezi zdmi a sloupy tajemné stavby

Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Není úplně jasné kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let.
Panenský Týnec, Ústecký kraj

Bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci

Původní klášter klaristek Anežského kláštera v Praze byl založený roku 1293.
Panenský Týnec, Ústecký kraj

Hřbitov a klasicistní hrobka Jana Tuscanyho v Panenském Týnci

Na západním konci obce dominuje místnímu hřbitovu empírová hrobka Jana Tuscanyho z roku 1800.
Panenský Týnec, Ústecký kraj

Inspirace na výlety z oblasti Dolní Poohří


Krajinou chmele na kole – chmelařské památky Žatecka

Vydejte se cestou chmele jedinečnou krajinou Žatecka, která byla v roce 2023 zapsána na Seznam UNESCO přírodního a kulturního dědictví. Jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status. Projeďte se krajem chmele na kole, část naší trasy povede po Chmelové stezce, která zájemcům vyzradí všechna tajemství pěstování zeleného zlata. Výlet je dlouhý 12,5 km a vede převážně rovinatou krajinou, takže jej jistě zvládnou i menší děti.

Výlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry

Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na jiných místech. Kde? To vám prozradí portál Kudy z nudy.
Po stopách architekta Jana Kotěry, Cesty poznání

Výlet na místa, která byla inspirací pro Richarda Wagnera

Málokteré šlechtické sídlo natolik přitahovalo pozornost známých osobností jako mohutný gotický hrad Střekov. Romantickou zříceninu obdivovali básníci Goethe, Mácha i hudební skladatel Richard Wagner. Ten údajně právě na Střekově složil báseň, jež se později stala podkladem pro libreto známé opery Tannhäuser.
Ústí nad Labem - Střekov, Na hrady a zámky

S osobností na procházku: po Siřemi a Podbořansku s Franzem Kafkou

Osudovým městem slavného spisovatele Franze Kafky (1883–1924) sice byla Praha, ale víte, že rád cestoval? Jeho soukromé i pracovní cesty po Evropě jsou dobře zmapované, a jedna z nich vede do vesničky Siřem na Podbořansku. Právě tam Kafka pobýval od září 1917 do dubna 1918. Nejenže to bylo patrně nejdelší období, které kdy strávil na venkově, ale právě tady prý našel předlohu pro pochmurnou vesnici ze svého románu Zámek. Pojďte ten tajemný zámek v Siřemi prozkoumat s Kudy z nudy.
s kafkou na venkov, Výpravy za kuriozitami