Klub českých turistů byl založen 11. června
1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy z iniciativy nadšenců v čele s Dr. Vilémem Kurzem (předseda Národní jednoty Pošumavské), Dr. Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého
cestovatele a veřejného činitele
Vojtěcha Náprstka.
Od počátku byl Klub velice
aktivní - rychle
vyrostla síť turistických ubytoven, vznikla
hustá síť značených cest a řada předních osobností země si považovala za čest, že mohla být jeho členy. Mezi hlavní aktivity klubu patřila
výstavba turistických chat, rozhleden, úprava a značení turistických tras, tvorba turistických map a dalších zařízení pro veřejnost, jako byla např.
Petřínská rozhledna. KČT organizoval pravidelné
vycházky do okolí měst (zejména slavný byl pražský „kroužek šlapáků“) a pořádaly se i větší výlety do zahraničí (první akcí KČT byla výprava českých turistů na Světovou výstavu do Paříže roku 1889). První výlety byly
výhradně pěší, poměrně rychle se však rozšířila
zimní turistika na lyžích, vodní turistika a v pozdějších letech
vysokohorská turistika, krasová turistika, s rozvojem automobilismu pak
mototuristika a další formy turistiky.
Zřetelné změny ve formě pěší turistiky nastaly po první světové válce - turistika se stala častěji vyhledávanou
aktivitou ve volném čase, rozšířila se skautská a
trampská hnutí. Během druhé světové války byla činnost KČT silně omezena, práce na značení cest a objevování nových turisticky zajímavých míst ale neustala. KČT formálně zrušen nebyl. Stal se útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka. Svou činnost plně obnovil po roce
1945, brzy však byl zařazen pod státem kontrolovaný Československý svaz tělesné výchovy. K jeho obnovení došlo až v roce 1990. Dnes KČT sdružuje téměř
32 000 turistů po celém Česku.