Českem pěšky

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy! 

Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 130 let staré: takové jsou české turistické značky. Kudy vedly ty první, jak vypadaly kdysi a nyní, o čem vypovídají jejich barvy, kolik jich celkem je a kde najdete podobné značení ve světě? Poradíme vám!

Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy z iniciativy nadšenců v čele s Dr. Vilémem Kurzem (předseda Národní jednoty Pošumavské), Dr. Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka.

Od počátku byl Klub velice aktivní - rychle vyrostla síť turistických ubytoven, vznikla hustá síť značených cest a řada předních osobností země si považovala za čest, že mohla být jeho členy. Mezi hlavní aktivity klubu patřila výstavba turistických chat, rozhleden, úprava a značení turistických tras, tvorba turistických map a dalších zařízení pro veřejnost, jako byla např. Petřínská rozhledna. KČT organizoval pravidelné vycházky do okolí měst (zejména slavný byl pražský „kroužek šlapáků“) a pořádaly se i větší výlety do zahraničí (první akcí KČT byla výprava českých turistů na Světovou výstavu do Paříže roku 1889). První výlety byly výhradně pěší, poměrně rychle se však rozšířila zimní turistika na lyžích, vodní turistika a v pozdějších letech vysokohorská turistika, krasová turistika, s rozvojem automobilismu pak mototuristika a další formy turistiky.

Zřetelné změny ve formě pěší turistiky nastaly po první světové válce - turistika se stala častěji vyhledávanou aktivitou ve volném čase, rozšířila se skautská a trampská hnutí. Během druhé světové války byla činnost KČT silně omezena, práce na značení cest a objevování nových turisticky zajímavých míst ale neustala. KČT formálně zrušen nebyl. Stal se útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka. Svou činnost plně obnovil po roce 1945, brzy však byl zařazen pod státem kontrolovaný Československý svaz tělesné výchovy. K jeho obnovení došlo až v roce 1990. Dnes KČT sdružuje téměř 32 000 turistů po celém Česku.