
Nejlepší zpráva? V
Krásnu je krásně. V 16. století se v okolí města Krásno nacházela
největší naleziště cínu v Evropě. Koncem 20. století vyjel ze zdejších dolů
poslední vůz cínové rudy a více než tisíciletá tradice dolování se definitivně uzavřela. Netrvalo však dlouho a v opuštěných dolech horníky vystřídali zvědaví turisté: v Krásně totiž vzniklo
Hornické muzeum.
Výlet do
Krásna a jeho okolí ale není jen pro geology nebo technické nadšence. Je to cesta, která propojuje hutnou historii s dechberoucími výhledy,
technické památky s poetikou zarůstajících kolejí. Ať už začnete u parních strojů v
Hornickém muzeu, vydáte se k
rozhledně na Krásenském vrchu nebo se projdete podél
Dlouhé stoky, zjistíte, že poznávání může mít různou podobu. A že i místo, kde se kdysi těžilo, může být dnes nesmírně obohacující. Odměnou za tuhle cestu poznání je kromě rozhledu i zvláštní klid – jako by tu
země sama říkala:
já si toho pamatuju víc než vy.
Hornické muzeum Krásno: Když se pod zemí psaly dějiny

Během
první světové války v
Krásně vznikl
cínový důl Vilém. Fungoval jen pár let, ale právě v něm dnešní výlet začíná. A stojí za vidění, vážně! Důl totiž časem získalo
Muzeum Sokolov a zřídilo v něm
Hornické muzeum. Je jedním z největších hornických muzeí u nás a jeho expozice rozhodně nejsou jen o vitrínách a vitrínkách. Najdete tu skutečné
důlní stroje, vozíky, lampy, důlní výztuže i krásně zrestaurované
budovy bývalého dolu Vilém. Děti si s chutí sednou do
důlního vlaku, dospělí zas ocení informační panely, které vysvětlují
hornické technologie i
každodenní život horníků. A když budete mít štěstí, narazíte na bývalého havíře, který vás provede jako zasvěcený průvodce.
Tip
Kudy z nudy: Muzeum má i venkovní část – ideální na protažení nohou nebo svačinu ve stínu těžní věže. Kromě toho tu jsou zaparkované
lokomotivy a vagóny, které jezdívaly podzemím slavkovského revíru i v povrchových hnědouhelných lomech. Navštívit můžete i
ukázkovou štolu, a v hlavní sezoně se po muzejním areálu projet
důlním vláčkem.
U
Hornického muzea je parkoviště zdarma a pohodlně dostupné autem. Pokud ale přijedete v sezóně, radši si přivstaňte, není velké a bývá tu docela plno.
Krásenský vrch a rozhledna jako spirála

Když už jste se podívali do podzemí, bylo by fér se pak pořádně rozhlédnout po krajině z výšky. To vám umožní
rozhledna na Krásenském vrchu, nefalšovaná
architektonická kuriozita. Věž z roku 1935 má spirálovité schodiště, které se vine po vnější straně. Nahoru vystoupáte jak po šroubovici DNA a výhled vám odhalí
Slavkovský les jako na dlani. A nejen ten – za dobré viditelnosti dohlédnete až na
Doupovské hory nebo vrcholky
Krušných hor.
Zajímavost? Věž postavili členové místního okrašlovacího spolku podle projektu
akademického sochaře a keramika Willibalda Russe (1888–1974), který se řadí k největším osobnostem města
Krásna. Díky němu
Krásenská rozhledna s přehledem vítězí v
anketách o nejhezčí rozhlednu České republiky a patří k
nejoblíbenějším výletním místům Slavkovského lesa.
Dlouhá stoka: Tajemství vodní dálnice

Technický unikát na mapě vypadá velmi nenápadně. Tak nenápadně, že si ho skoro nevšimnete. Ale nenechte se mýlit –
Dlouhá stoka je
jedním z vrcholů středověkého vodohospodářského umu v Česku. Téměř 24 kilometrů dlouhý umělý kanál přiváděl vodu z hor do dolů a stoupal i klesal podle potřeb těžby. Dlouhá stoka vznikla už v 16. století a fungovala přesně jako dobře vymyšlený software – tichá, chytrá a klíčová.
Z
Krásna se k ní dostanete po značené trase, a procházka podél toku je tichá, klidná a krásně zelená. Z muzea na rozhlednu to jsou asi tři kilometry, k Dlouhé stoce se ale můžete napojit z více směrů – značení je spolehlivé a terén přívětivý i pro děti nebo zdatnější seniory. Můžete jít třeba jen k
vyhlídce pod rozhlednou, anebo jen kousek tam a zase zpátky.
Výzvou pak je výlet po břehu
Dlouhé stoky až k
rašeliništím na Kladské, kde vodní kanál začíná. K takové cestě ale budete určitě potřebovat
pevné boty,
něco proti dešti (
Slavkovský les je tak trochu vodní království), a určitě i
něco dobrého do zásoby. V
Krásně sice je pár menších hospůdek a bister, ale jistota je vlastní zásoba – tohle místo si říká o piknik!