Na počátku nebylo nic. Jen zábradlí na
širokém mostě pro pěší, který se klene nad kolejemi
Buštěhradské dráhy. U zábradlí často postávali rodiče, hlavně tatínci se svými malými dětmi, zvláště s chlapečky, a netrpělivě vyčkávali. Vyčkávali na to, až pojede vlak, přesněji
vláček motoráček směrem do
Dejvic, nebo opačně do
Bubnů. Znáte to z dětství, jak bylo vzrušující pozorovat blížící se vlak, zamávat mu a čekat, zda strojvedoucí třeba nezapíská na pozdrav. To bylo radosti.
Pojede či nepojede, toť otázka...
Na mostě ve
Stromovce rodiče někdy čekali dlouho, někdy krátce, prostě v tom byl chaos. Potom se na kovovém zábradlí objevila folie a v ní
papír s rukou napsanými časy, kdy pod mostem projíždí vlak. Folii občas někdo ukradl, strhl nebo se uvolnila sama a rodiče s dětmi zase stáli v naději, že se nebude čekat dlouho, než se přiřítí vlak a bude se mávat.
Nakonec někoho rozumného, pořádkumilovného a vtipného napadlo
nechat vyrobit pevnou, téměř nezničitelnou
ceduli z gumové plachty a řádně ji připevnit na obě strany mostu. Ve stylizovaných konturách mašinky jsou vytištěny
všechny průjezdy vlaků pod mostem. Samozřejmě jen ty, které jsou v jízdním řádu, chybí tedy pohyb nákladních vlaků.
A proč vtipného? Protože pod jízdním řádem je menším písmem napsáno, že pokud někdo poškodí tuto informační vývěsku, Justin Bieber složí novou písničku. A protože i lidé, kteří jsou vandalové, pravděpodobně zachovávají duševní hygienu, a nehodlají se kroutit bolestí při poslechu nové Bieberově písně, cedule je tam stále a slouží mnoha
techniky-milovným rodičům a jejich dětem. Autorem je volné sdružení
Letenská parta, o němž více informací najdete na jejich facebookové stránce.
Pod mostem je na co koukat. Buštěhradská dráha
spojuje hlavně Prahu s největším městem Středočeského kraje -
s Kladnem. Denně se z Prahy do Kladna nebo opačným směrem dopravují desetitisíce lidí a jen zlomek z nich po Buštěhradské dráze (cca 5 tisíc denně), ale
vlaky přesto
jezdí velmi často – průjezd pod mostem je
skoro každých deset minut.
Výlet Stromovkou nejen za vláčky
Půjdete-li někdy do
Stromovky, největšího pražského parku, nezapomeňte se zastavit pod mostem a zadívat se, jak se vláček vynoří ze směru od Dejvic ze
125 metrů dlouhého tunelu, prosviští malým kamenným údolíčkem, pod mostem a pokračuje směrem k
Výstavišti mezi stromy a keři do Bubnů až na
Masarykovo nádraží.
K mostu se dostanete nejlépe třemi způsoby. 1) Od
Výstaviště jděte nahoru směrem na
Letnou. Můžete sem přijet
tramvají číslo 17, protože zde, ve Stromovce je konečná stanice její krátké varianty. 2) Z
Veletržní ulice zatočte do ulice Kamenická, která končí schody, vedoucími přímo na most. 3) Vejděte vchodem do Stromovky, kde se stýkají ulice
Ovenecká a
Nad Královskou oboru a pokračujte dolů až na most.
V zimě, kdy napadl sníh, je okolí mostu velmi frekventované, protože se zde nachází několik oblíbených
svahů pro bobování a sáňkování. Někdy se tu sejde tolik dětí, že máte před sebou výjev tolik podobný obrazům vlámského renesančního
malíře Pietera Brugela staršího s jeho typickou zimní krajinou zaplněnou hrajícími si dětmi.
Stromovka má tak další atrakci – kromě blízké
zoo,
vodního kanálu, koňské jízdárny, restaurace Vozovna, bufetu u
Šlechtovky aj. – první český most s jízdním řádem průjezdů vlaků.
Stručná historie trati
Trať byla otevřena v roce 1831 jako
koněspřežka z Prahy (od
Písecké brány – okraj dnešních
Dejvic)
do Lán. Vzápětí se stala součástí uskupení, které vyústilo ve vznik společnosti
Buštěhradská dráha. Navzdory častým požadavkům přestavit trať na lokomotivní
parnostrojní dráhu, byla přestavba učiněna až v roce 1863 po usnesení generálního shromážděni akcionářů Buštěhradské dráhy. O pět let později byl zahájen provoz v úseku Dejvice–Bubny–Masarykovo nádraží přes
Negrelliho viadukt. V roce 1871 byl uveden do provozu tzv.
Karlínský viadukt, který umožnil jízdu nákladních vlaků z Negrelliho viaduktu na kolínskou trať. V roce 1923 byla trať
zestátněna a v příštích letech neprošla trasa žádnou rozsáhlou modernizací, změny na trati byly pouze dílčí v oblasti zabezpečování trati apod.
Po roce 1989 se začalo uvažovat o komplexní modernizaci trati včetně zdvojkolejnění, elektrifikace a výstavby odbočky na letiště,
zůstalo ale jen u plánů.