Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v 19. století vyvolal požadavek nahradit koněspřežnou dráhu výkonnějším dopravním prostředkem. Proto byla roku 1852 založena Buštěhradská železniční společnost, která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice.
Buštěhrad, ač malé město, je známo hlavně podle dráhy, nazvané
Buštěhradská dráha. Ale marně bychom hledali v městě nádraží. Nejbliší stanice je Buštěhrad-Vrapice, která je vzdálena
od Buštěhradu 45 minut. Zavinili to, jako i na jiných místech, buštěhradští sousedé, kteří si nepřáli železnici v blízkosti svých polí, obávajíce se,
že by mohlo "od mašiny" chytnout obilí.
Trať byla otevřena v roce 1831 jako
koněspřežka z Prahy (od
Písecké brány – okraj dnešních Dejvic) do
Lán. Vzápětí se stala součástí uskupení, které vyústilo ve vznik společnosti
Buštěhradská dráha. Navzdory častým požadavkům přestavit trať na lokomotivní
parnostrojní dráhu, byla přestavba učiněna až v roce 1863 po usnesení generálního shromážděni akcionářů Buštěhradské dráhy.
O pět let později byl zahájen provoz v úseku
Dejvice–Bubny–Masarykovo nádraží přes
Negrelliho viadukt. Tehdy již dráha jezdila do
Kladna, Kralup, Lužné u Rakovníka, Chomutova a
Chebu.
1. srpna 1872 zahájila Buštěhradská dráha provoz na úseku z
Chomutova do Vejprt s odbočkou
Křimov – Nová Ves (Hora Svatého Šebestiána) s napojením na saskou železniční síť v německém Reitzenhainu. O rok později byl uveden do provozu úsek
Chomutov – Kadaň – Prunéřov. Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až roku 1891 dosáhla své
největší délky, celkem 465 km.
V roce
1923 byla trať zestátněna a již neprošla trasa žádnou rozsáhlou modernizací, změny na trati byly pouze dílčí v oblasti zabezpečování trati apod. Po roce 1989 se začalo uvažovat o komplexní modernizaci trati včetně zdvojkolejnění, elektrifikace a výstavby odbočky na letiště, zůstalo ale jen u plánů.
Dnes se
na pozůstatcích Buštěhradské dráhy svezete
z Prahy do Kladna. Vláček lze sledovat například ve
Stromovce, kde vedou koleje. Mostek nad nimi slouží k radosti rodičů s dětmi, které netrpělivě přijíždějící vlaky vyhlížejí.
Orientaci v jízdních řádech napomáhá
šikovná tabulka na obou stranách mostu. Najdete na nich vytištěny všechny průjezdy osobních vlaků pod mostem.
Za mašinkami musíte do Prahy nebo do Lužné
Z lokomotiv Buštěhradské dráhy se zachovaly dvě ve sbírkách
Národního technického muzea –
lokomotiva Kladno z roku 1855 je
nejstarší dochovanou lokomotivou v Čechách a bývalá IIIa 272 (ČSD 324.391) jako neprovozní exponát je dnes v
muzeu v Lužné u Rakovníka. Dále se zachoval
stroj 300.619, který je v současné době také v Lužné.