Píše se
rok 1700. Opat cisterciáckého kláštera,
Jindřich Snopek, stojí na zbořeništi
chrámu se stavitelem Bayerem a plameně hovoří o nové katedrále. Konečně se někdo odhodlal a sebral odvahu i prostředky. Chrám povstává z popela… ale je tu problém.
Gotický chrám je natolik osobitou stavbou, že nelze použít techniku tehdy běžnou, tedy snesení starých zdí a použití kamenů na tvorbu chrámu nového, vystavěného už v duchu baroka. A tak opat Snopek posílá na
Zbraslav, k opatu Lochnerovi, prosbu – Ty tam máš na stavbě konventu
toho mladého Santiniho. Prý umí „
stavět po goticku“. Nemůžeš ho postrádat?
A tak v roce
1703 putuje
Jan Blažej Santini do Kutné Hory a ujímá se stavby katedrály Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Santini v Kutné Hoře vlastně vytvořil nový styl, který pak celý život zdokonaloval a cizeloval.
Barokní gotika. Santiniho génius byl probuzen.
V čem je největší Santiniho přínos této katedrále? Santini přistavěl ke gigantickému čelnímu oknu křehký
vstup doplněný plastikami. Efekt je ohromující. Interiér chrámu
ve tvaru latinského kříže vyžadoval nezvyklé a monumentální výškové i hloubkové řešení. Kdokoli kráčí hlavní lodí katedrály, má pocit, že
stěny stoupají až k nebi a on že stojí v podivuhodné, poměrně úzké skalní soutěsce. Santini ale rozehrál klenby a výzdobu stěn v tak neobvyklém rytmu, že prostor není nepřátelský –
gotickou strohou pokoru doplňuje barokní emoce, symetrie a fenomén oblosti. Santini tu vytvořil i dva světové stavební unikáty – poprvé použil samonosnou klenbu a do interiéru chrámu úchvatně vkomponoval
samonosné točité schodiště, které je hrou křivek a spirál a vytváří až neskutečně dynamické průhledy.
Opat Snopek byl nadšen a hned vedl Santiniho i do
nedalekého hřbitovního kostela Všech svatých. Sešli i do jeho podzemní kaple a tady zůstal Jan Blažej fascinovaně stát. Obrovské
pyramidy z lebek a kostí. Po morové ráně na počátku 14. století a po husitských výpadech bylo na okolním hřbitově
pochováno na 40 000 lidí. Když byl kostel později zrušen, zbyly jen haldy bezejmenných kostí, které poloslepý sedlecký mnich den po dni skládal do přízračných pyramid.
Santini se pustil do přestavby kostela. Kosti v kapli mu nedaly spát. Začal vymýšlet výzdobu, která by kosti využila jako stavební materiál. Jeho
myšlenku dotáhl později do konce stavební mistr František Rint, který v roce 1870 všechny kosti dezinfikoval, vybělil a začal z nich skládat obrazce, které tu můžeme obdivovat dodnes. Z kostí je lustr, monstrance, svícny, vázy, z kostí a lebek jsou tu celé stěny.
Neobyčejné zážitky za tmy
Nenechte si ujít
zpřístupněné podkroví,
návštěvnický okruh, který vás zavede i do
chrámové pokladnice, jež uchovává světový unikát – nejstarší dochovanou gotickou
monstranci na světě. Můžete si zajít i do
chrámového kina a shlédnout dokument o katedrále. A chcete-li něco zcela mimořádného, vydejte se na
noční prohlídku katedrály i kostnice při svíčkách! Pravidelné prohlídky se konají v letním období v úterý a středu.
Tip na výlet
Nejlogičtějším tipem je samotná
Kutná Hora. Další katedrála, tentokrát zasvěcená
svaté Barboře,
Vlašský dvůr,
kamenná kašna, kostely, klášter, gotické domy – včetně jednoho z nejstarších u nás,
Kamenného domu, ve kterém je dnes muzeum s lapidáriem… a to je pořád jenom začátek.
Dalším tipem jsou nedaleké
Kladruby nad Labem. Najdete tu jeden z
nejstarších hřebčínů na světě. Areál stájí a zámku je nově zrekonstruovaný, můžete se
nechat provést hřebčínem, podívat se na zdejší chloubu,
starokladrubského koně, který patří do kategorie barokní kůň, projedete se kočárem nebo na koni…