ÚvodVýletyVýlety s příběhemVýlet za krotitelem blesků do Přímětic

Výlet za krotitelem blesků do Přímětic

Když se nad Znojemsko přihnala mračna černá jako bota, pršelo, duněly hromy a šlehaly blesky, lidé na oknech zapalovali svíčky zvané hromničky. Těm, kteří měli výhled na farskou zahradu, přinášely bouřky ještě jedno vítané divadlo: pana faráře, který ve spolupráci s běsnícími živly vylepšoval svou povětrnostní mašinu.

Nepohodlný učitel 18. století

prokop diviš2Pan farář z Přímětic měl totiž bouřky vášnivě rád, podobně jako dědeček z Jirotkova románu Saturnin, a jak začal venku třískat hrom, nikdo ho doma neudržel. Zatímco dědeček se chodíval dívat ven, jak dělá elektřinu konkurence, farář popadl náčiní a na zahradě sledoval, jak si s blesky poradí jeho vynález. Možná už tušíte, že ten farář se jmenoval Prokop Diviš (1696–1765). V Příměticích ho dodnes připomíná malý památník a replika slavného bleskosvodu na návsi před kostelem sv. Markéty.

BouřkaMuž, kterého dnes známe pod jménem Prokop Diviš, se ve skutečnosti jmenoval Václav Divíšek a narodil se v Helvíkovicích u Žamberka; v jeho rodném domku si můžete prohlédnout malou expozici. Po ukončení studií složil řeholní slib a již jako řádový bratr Procopius začal v premonstrátském klášteře v Louce vyučovat teologii a filozofii. Kdyby se tehdy uděloval titul Učitel roku, Prokop Diviš by zřejmě nebyl bez šancí – vyučování totiž zpestřoval nejrůznějšími pokusy a praktickými ukázkami toho, o čem vykládal. Žáci, zvyklí na suchopárné memorování, z něj museli být nadšení, horší to však bylo s nadřízenými. Kvůli nepřívětivé povaze a sporům byl Prokop Diviš záhy odsunut na přímětickou faru, ale i tam problémy přetrvávaly – farníci si stěžovali, že Diviš faru kvůli svým pokusům zanedbává, že jeho kázání nestojí za nic a že jim z kazatelny nadává do zlodějů a šelem. Arogantní církevní hodnostář jim oplácel podobnou mincí; v jeho zápiscích se například dočteme, že "selský lid je nejlepší, když pláče, nejhorší, když se směje".
 

Trucmašina na blesky

Prokop DivišZdá se, že i své pokusy s elektřinou vlastně Diviš páchal tak trochu farníkům natruc. 15. června 1754 postavil na farní zahradě v Příměticích svoji první „machina meteorologica“, mašinu proti povětří, a v roce 1760 pak na zvonici přímětického kostela instaloval další prototyp bleskosvodu. Protože však tvrdil, že jeho vynález ovlivňuje počasí, vystrašení poddaní z okolních vesnic jeho úžasnou mašinu zlikvidovali v přesvědčení, že právě ona způsobila letní sucha a vzápětí holomrazy, které zničily osevy a spálily vinnou révu.

Od bleskosvodu k denidoru (…a vínu)

loucký klášterTímhle vynálezem však Divišovy pokusy neskončily. Přímětický farář mimo jiné také zkoumal vliv elektřiny na rostliny a živé organismy, byl průkopníkem elektroléčby a ulevoval lidem od revmatismu, lehkých ochrnutí, bolestí hlavy, krku, kloubů či zad. Jako z říše pohádek vypadá jeho další vynález, první elektřinou poháněný hudební nástroj na světě, který vydával 150 různých tónů. Diviš jej sestrojil roku 1753 a nazval jej Denis d´Or, Zlatý Diviš. Nástroj ještě stihnul představit u vídeňského císařského dvora, ale po smrti svého vynálezce se zázračný „denidor“ záhadně ztratil – a druhý kousek, který Diviš sestavoval pro jistého klienta z Berlína, už nestihnul dokončit. Ozvěnou ztraceného zázraku tak zůstává jen známkové víno Denis d’Or, které seženete například v podnikové prodejně Znovínu ZnojmoLouckém klášteře.